Tematický okruh – biologie I (Anatomie a morfologie)

Anatomie včely medonosné

Představitelem druhu není včela, ale včelstvo.

Skládá se z matky, dělnic a trubců, voskového díla, plodu a zásob potravy. Přebývá zpravidla v upravené dutině.


STAVBA TĚLA VČELY


Tělo včely je  článkované. Volné spojení hlavy, hrudi a zadečku umožňuje pohyb.

Tělo včely je kryto pevným chitinovým krunýřem, nazývaným též vnější kostrou.

Jednou z hlavních stavebních hmot kutikuly je chitin. Je to polysacharid s obsahem dusíku.


Hlava včely

Hlava vznikla přetvořením prvních šesti článků embrya.


Oči (pár složených očí a tři jednoduchí očka)

Tykadla jsou sídlem většiny smyslových orgánů

Hlavní nervová uzliny – mozek.


Ústní ústrojí včely

horní pysk, kusadla a sosák .

Sosák (proboscis) je tvořen čelistmi (maxillae) a spodním pyskem (labium) a slouží jako ústní ústrojí lízavě savé — včela jím může potravu buď přímo nasávat (jeli zdroj vydatný), nebo lízat.

Délka sosáku se pohybuje u dělnic v rozmezí od 5,7 až do 7,1 mm (měřeno od podbradku ke lžičce jazýčku) a je ovlivněna jednak plemenem včely, jednak zeměpisnou šířkou


Hruď

Hruď (thorax) včely je složena ze tří původních hrudních článků

Na hrudi jsou orgány pohybu včely


Křídla

Včela má dva páry blanitých křídel.

Vzájemná koordinace činnosti předního a zadního křídla je zajištěna háčky (13—25)

Jejich pohyb je umožněn hradními létacími svaly. Tyto svaly včely používají i k vyhřívání úlu.


Nohy

Tři páry noh (pedes). Sloužící včele k pohybu a k dalším funkcím (sběr pylu.


Zadeček

V zadečku včely je uložena většina vnitřních orgánů; je zde převážná část trávicího ústrojí včetně medného váčku, ústrojí vyměšovací, pohlavní, část cévní i nervové soustavy, vzdušnice a vzdušné vaky atd


Trávicí ústrojí

Toto ústrojí slouží včele k přijímání, přenášení a zpracování potravy a (spolu s vyměšovacím ústrojím) rovněž i k odstraňování nestrávených zbytků potravy z těla, jakož i k jejich hromadění v době, kdy včela nemůže z úlu létat.

Hrudí prochází trávicí trubice — jícen – do zadečku. V zadečku se hltan rozšiřuje v medný váček,

Průchod potravy z medného váčku do žaludku je regulován tzv. česlem (proventriculus), Hlava česla je vlastně pravými “ústy” včely — jedince; teprve to, co projde hlavou česla, dostane se do žaludku včely a je tráveno.

Žaludek (mesenteron)

peritrofická membrán – trávení – problém: Nosema

Za žaludkem je pylorickou chlopní napojeno tenké střevo (ileum) a konečník.

Konečník (rectum) se nazývá též výkalový vak. Jeho hmotnost se pak může rovnat až 57 % hmotnosti těla.


Žlázová soustava

Hltanová žláza (glandula pharyngealis) produkuje mateří kasičku, kterou jsou krmeny všechny larvy a dospělé matky po celý život. Hltanovou žlázu mají pouze dělnice.

Kusadlová žláza (glandula mandibularis). Je umístěna v hlavě nad kusadly, u matky může sahat až k hornímu okraji složených očí. U matek vylučuje tato žláza “mateří látku”, tj. feromon matky. Dělnice využívají jejích výměšků hlavně při stavbě plástů k rozpuštění vosku a k rozpouštění propolisu při jeho zpracování.

Jedová žláza a žihadlový aparát

Jedovou žlázu mají pouze dělnice a matky. Žihadlo matky je bez zpětných háčků.

Voskové žlázy

Nacházejí se po dvou na přední části 3.—6. sternitu dělnic, matky ani trubci voskové žlázy nemají.

Vonná žláza (Nasanovova)

Na posledním tergitu zadečku.. Hlavní složkou vonného sekretu je geraniol a kyselina geraniová, dále v ní byl dokázán citral, nerol a formesol. Jde o typický feromon, který včely používají při značkování zdrojů potravy, při orientaci roje apod. Vůně této žlázy není typická pro každé včelstvo, reagují na ni včely z různých včelstev.

Rektální žlázy a Malpighiovy trubice – vyměšování


Dýchací ústrojí

Vzdušnice (tracheae) složitě se větvící na stále jemnější trubičky a končící tracheolovou buňkou. Její kapilární útvary, zvané tracheoly, obetkávají jednotlivé buňky tkání těla včely a zásobují je kyslíkem. Vstup vzduchu do vzdušnice je regulován průduchy (stigmaty).

Včela má celkem 10 párů průduchů.


Hemolymfa (krev) a orgány krevního oběhu

Včela má krevní oběh otevřený, krev protéká jen srdcem a hlavní cévou. Jejím otevřeným koncem se pak vylévá do tělních dutin a proudí volně kolem všech tělních orgánů v hlavě, hrudi a zadečku a dostává se i do končetin a křídel.

Tělní tekutina roznáší po těle včely výživné látky, odplavuje škodlivé zplodiny látkové přeměny k exkrečním orgánům, nadbytečné živiny dopravuje hlavně k tukovému tělesu. Obsahuje krevní tělíska (hemocyty) ve dvou formách: jako proleukocyty, což jsou kulaté buňky s velkým jádrem, které se vyskytují hlavně u mladých včel, a z nich vznikající leukocyty — bílé krvinky.


Nervová soustava

Umožňuje tělu reagovat na podráždění přicházející zvenčí i zevnitř těla.

Základní jednotkou nervové soustavy je nervová buňka.

Nervová soustava hmyzu je tzv. gangliová, tvořená u primitivních forem párem nervových uzlin (ganglií) v každém tělním článku. Mozek včely je nejsložitější útvar nervové soustavy. Umožňuje mimo jiné i paměťové funkce.


Smyslové orgány včel

Většina smyslových orgánů včely je umístěna na povrchu těla (ústrojí čichu, chuti, hmatu atp.), a to hlavně na tykadlech, sosáku a nohách, některé (zvláště chordotonální) uvnitř dutin noh a tykadel. Oči jsou sídlem zraku. Včela má smysl pro gravitaci, pro magnetické a elektrické veličiny a pravděpodobně další smyslové receptory, které nejsou plně popsány.


Pohlavní ústrojí

Pohlavní ústrojí je dokonale vyvinuto u matek a trubců, dělnice nemají rozvinuté vaječníky.

Vlastní pohlavní žlázy — vaječníky (ovaria) matky jsou uloženy v zadečku, kde zaujímají většinu jeho objemu. Vaječníky jsou párové, složené ze 150 — 200 vaječných rourek (ovariol). dorzální Semenný váček (receplaculum seminis, spermatéka), kulovitý útvar o průměru 1,5—1,8 mm, slouží jako rezervoár 6 milionů spermií.


Pohlavní ústrojí dělnic

Je rudimentární, ve vaječnících je jen 1—20 ovariol,. Jenom když včelstvo nemá matku vyvíjejí se vajíčka dělnicím, stanou se z nich trubčice.Dělnice se nemohou nemohou pářit, semenný váček chybí. Kladou-li vajíčka, vyvinou se z nich trubci.


Pohlavní ústrojí trubce

Varlata (testes) jsou uložena v  zadečku. Mají tvar fazole 4 —5 mm dlouhé a 1,6—1,8 mm široké. Jsou tvořena asi 200 semenných rourek. Spermie má nitkovitý tvar, je asi 0,275 mm dlouhá a 0,005 mm široká. Vlastní kopulační orgán trubce je penis, endophallus. Je celý uložen uvnitř zadečku a při pohlavním vydráždění se jeho jednotlivé části vychlipují. Při vychlípení penisu naplněného hemolymfou a vzduchem trubec hyne, ať už se pářil nebo ne.

(D.Titěra)


... pro studenty, ... pro učitele včelařstvíPermalink

Komentáře nejsou povoleny.