Med v mikrovlnce.

K problematice použití mikrovlnné trouby pro ohřev, resp. ztekucování medu jsme udělali pár experimentů mj. v rámci diplomových prací. Stanovením aktivity enzymů a hodnoty HMF v medu po jeho ohřevu lze konstatovat (známou věc), že ohřev v mikrovlnné troubě je poměrně razantní a hlavně nerovnoměrný (to je ovšem  závislé na typu resp. konstrukci zařízení). Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. O kvalitativních a „slabých“ účincích na špatně měřitelné parametry je obtížné kvalifikovaně diskutovat. Ale vezmeme-li to z druhé strany? Proč med strkat do mikrovlnky? V řadě aplikací krystalizace nevadí. Šetrné ztekucení ve vodní lázni nebo na radiátoru ústředního topení pod svetrem je velmi jednoduché a dlouhodobě prověřené. Není vůbec definováno, jak se měří „biologická hodnota“. Na dotazy o kolik se sníží „biologická hodnota“ horkým čajem, mikrovlnkou, v perníku a podobně, odpovídám toto: Současné poznatky ukazují, že tyto zásahy určitě nesníží hodnotu na polovinu. Takže snězte dvě lžíce medu místo jedné, a je to vyřešeno.