Cementový med – co s ním?

Máte problémy s cementovým medem?

Melecitozní nebo také cementový, betonový med má původ v medovici. Traduje se, že tato pochází z modřínu, ale ze zkušeností víme, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi. Můžeme pozorovat, že s cementovou medovicí se setkáváme v některých oblastech častěji jinde ojediněle především v podletních a podzimních měsících, t.j. srpnu až září. Letos se v některých oblastech problémy objevily již koncem června. Čím se vyskytne později, tím je pro přezimování včelstva nebezpečnější.
Cementový med má původ v medovici s vysokým obsahem rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy. Donesená medovice krystalizuje v buňkách do tří dnů a pak ji nelze vytočit. Včely ji při zimování nemohou odebírat, hynou hladem nebo na silnou úplavici. To závisí na tom, do jakého stupně je donesená medovice zkrystalizovaná, kolik obsahovala melecitózy, kam ji včelstvo uložilo a v jakém množství. Včelstvo po takové problematické snůšce s jistotou dobře přezimuje za předpokladu, že se jeho zimní chomáč před pravidelným letem včel na jaře (konec března až počátek dubna) nesetká s cementovým medem. Zimní spotřeba včelstva v závislosti na jeho síle není příliš vysoká a pohybuje se v rozmezí 5-8 kg, tj. po medovicové snůšce bychom měli dodat 10-15 kg extra bílého nebo bílého řepného cukru.

Co dělat při vzniku takové snůšky, jak se pozná?

Melecitózní snůška se vyskytuje v lesních oblastech v různých intervalech.. Při každé medovicové snůšce bychom měli být na pozoru. V plástech s nezavíčkovaným přínosem hledáme případnou krystalizaci, lesklá hladina začne matovatět. Párátkem nebo stéblem si můžeme ověřit případnou krystalizaci. Při vytáčení v medometu začínají z plástů vylétávat špunty. Toto jsou začínající symptomy signalizující nástup cementového medu. Při objevení se vyletujících špuntů plásty po vytáčení vracené do včelstva dobře prostříkáme vodou postřikovačem nebo zednickou štětkou. Voda rozpustí krystalky a oddálí případné zacementování celých plástů. Vytáčíme co nejčastěji, odebrané plásty před vytáčením, pokud to vyžaduje technologie vytáčení, skladujeme co nejkratší dobu nebo spíše vůbec ne.
Někteří včelaři přicházející do styku s intenzivní melecitozní snůškou často, např. v některých oblastech Rakouska. Při větších přínosech cementového medu nasadí nad nejvyšší plodištní nástavek prázdný, nejlépe nízký nástavek bez rámků. Včelstvo vystaví divočinu, zanese ji cementovým medem. Divočinu s medem zahřejí na 70-75°C, vosk z divočiny se oddělí od medu a med je možno využít např. pro výrobu medoviny, v pekařství apod.

Postup práce se včelstvy po skončení melicitózní snůšky:

V plodišti ponecháme krycí plásty (mohou být s melecitózou), plásty bez cementového medu, plásty s plodem a plásty s max. věnci cementového medu do jedné třetiny plástu. Ostatní plásty s cementovým medem odstraníme a nahradíme prázdnými soušemi. Ponechané plodové plásty s věnci cementového medu proložíme soušemi. Včelstvo zakrmíme minimální dávkou 10-12 kg cukru. Tak zajistíme stravitelné cukerné zásoby v uličce zimního sezení chomáče. Nebojíme se zimní zásoby doplňovat případně i koncem září, je to pro včelstvo výrazně menší zlo, než riskantní zimování na melecitózním medu. Pokud včelstvo již krmivo neodebírá (při teplotě pod 10 °C je staženo do chomáče), musíme krmítko zateplit, popřípadě do podmetu, za okénko vložit např. teplou cihlu.

V případě, že nemáme rezervní souše, nebo jich máme nedostatek, postupujeme následovně:
plásty s cementovým medem odvíčkujeme
do plástu nastříkáme pomocí kropicí konve, sprchy nebo postřikovačem vodu tak, aby se voda dostala do kontaktu s cementovým medem i v neplných buňkách, voda naruší krystalickou strukturu cementového medu
plásty ponoříme do vody a zatížíme tak, aby byly celé pod hladinou a ponecháme 2-3 dny
plásty vytočíme
pokud v plástech zbylo ještě mnoho cementového medu, postup s namočením a vytočením znovu opakujeme
sladkou vodu z vytáčení nelze prakticky využít, obsahuje výluh z košilek, spory nosemy a má nepříjemnou pachuť – tato se neztratí ani v medovině ani po případném vypálení medoviny na medovec

Na jaře můžeme určité množství plástů s cementovým medem nechat vyčistit přímo ve včelstvech následujícím postupem:
dle výše uvedeného postupu plásty namočíme
koncem března až počátkem dubna 2-7 plástů umístíme do včelstva k česnu, při zimování na jednom patře, 2-3 plásty dáme k česnu jako první, při zimování v medníku můžeme do plodiště umístit až 8 –10 plástů, u nástavkových úlů podstavíme jako nejnižší nástavek s cementovými plásty
včely tekutou část přenesou od česna nad plodové těleso nebo spotřebují a krystalky vynesou z úlu ven
podstavení nástavku s cementovým medem funguje i bez odvíčkování a namáčení plástů, ale proces je pomalejší

Tímto postupem na jaře získáme čisté a často velice potřebné souše. Určitou část z jinak nepoužitelného cementového medu včely na jaře využijí k podnícení.. V případě, že snůška cementového medu přijde např. v červenci popř. počátkem srpna, můžeme si nechat souše vyčistit uvedeným způsobem ještě před dokončením doplňování zimních zásob. Včelstva v tomto případě reagují žádoucím zvýšeným plodováním.
Práce se včelstvy v důsledku výskytu cementového medu je náročná na čas a musí být provedená včas. Porovnáme-li ale toto s cenou včelstva, které se by se s velkou pravděpodobností nedožilo jara, je jasné, že tato činnost se vyplatí. Zkušenost např. z podzimu roku 2002 nám ukázala, že včelaři, kteří ponechali svá včelstva s cementovým medem svému osudu, přišli o všechna včelstva, popřípadě přezimovali s velkými ztrátami.

Dr.Ing. Frant. Kamler

InformacePermalink

Komentáře nejsou povoleny.