Dotazy a odpovědi

Léčení včel (13)

Aplikace léčiv proti varroáze

Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol FUM a MP – 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)

Všechny léky distribuujeme i s návody. Všechny návody jsou i na naší webové stránce: www.beedol.cz – produkty- léčivé přípravky
Stručně tedy takto:
Na fumigaci se používají: Varidol FUM a MP-10 FUM
Na aerosol se používají: Varidol AER a M-1 AER
Na nátěr pouze: M-1 AER
Přípravky Varidol FUM je zaměnitelný s přípravkem Varidol AER (jedná
se o dvě různá balení stejného přípravku).
Jiné přípravky se zaměňovat nemohou.

Použití fumigátoru Wakont k aplikaci léčiv

Dobrý den, prosím o Váš názor na použití Fumigátoru Wakont.
Včelařím v polystyrenových úlech „1091 Úl český nástavkový“ vyráběných v Polsku výrobcem Lysoň a prodávaných u nás firmou Vast-oil Karviná.
Na internetu jsem narazil na zařízení Fumigátor Wakont. Je rovněž nabízen v katalogu Vastoil.
Prosím o sdělení, zda je tento fumigátor u nás schválen pro ošetřování včel proti Varroáze. Rád bych jej používal. Pokud jsem si dobře prohlédnul fotografie tak je určen pro typ úlu, který používám. Návod k ošetření přípravkem Varidol předepisuje jen jednu technologii , která má /nebo musí ?? být použita. Protože je návod k ošetření včelstev vytištěn s Vaší hlavičkou prosím o informaci, zda je přípustná jen v Návodu popsaná technologie, zda již máte nějaký názor na fumigátor Wakont, případně zda je Fumigátor Wakont vyzkoušen nebo povolen. V.J.

Příbalový leták léčiva je vždy schválený orgánem registrujícím léky (USKVBL). Vychází z měření účinnosti, ztrát, případného vzniku nežádoucích meziproduktů a reziduí.

Odchylka od návodu znamená riziko, za které nemůže nést odpovědnost výrobce léku.

Fumigátor Wakont není mezi schválenými veterinárními technickými prostředky v ČR.
Na internetu jsem se díval, že se odkazuje na polské tablety s amitrazem, které obsahují dvojnásobnou dávku pro jedno ošetření.
To je zbytečné předávkování, nebo se počítá se ztrátami. Nevím.

D.T.

Zapomenuté pásky GABONu v úlu

Dobrý deň, prosím Vás o radu. Som začínajúci včelár.
Na liečenie včelstiev som použil GABON PF 90, 2 prúžky na jedno včelstvo.
Do úľov som ich dal v septembri. Zabudol som ich vybrať ako určuje návod.
Z úľov som ich odstránil až teraz pri jarnej prehliadke v marci.
Niekde na internet som čítal, že reziduá tohto lieku sa ukladajú najmä vo vosku.
Prosím Vás o radu,bude med z jarnej znášky vhodný na ľudský konzum?Asi bez laboratórneho vyšetrenia to bude ťažko predpokladať, ale aký je Váš predpoklad?
Ďakujem za odpoveď, J.F.

Nejste první, komu se to stalo, že pásky zapomněl ve včelstvu do jara.
Není to správné, ale bylo jasné, že taková věc se stát může.

V žádném případě není ohroženo zdraví včel, ani konzumentů, kteří by jedli med z tohoto včelstva.

Při registraci přípravku se záměrně dělají pokusy s mnohonásobně překročenou léčebnopu dávkou, aby se objaslil přestup léku do vosku a do medu. Nebezpečí nehrozí.
Obsah fluvalinatu i po půl roce z větší části zůstane v proužcích. To co se z pásků uvolní, zase z větší části ulpívá na tělech včel, jejichž generace se obměňuje. Nějaké malé stopy se dostanou do vosku, protože fluvalinat je dobře rozpustný v tucích a těžce rozpustný ve vodě. Pokusy ukázaly, že z vosku do medu přechází až po dlouhé době méně než jedna setina koncentrace, která je ve vosku obklopujícího med v buňce.
Toto množství bude tak malé, že byste musel sníst denně desítky kilogramů tohoto medu, abyste dosáhl běžně povoleného denního limitu pro obsah fluvalinatu v potravinách (MLR není stadoveno, ADI je 0,3 mg pro člověka denně).

Doporučujeme označit si plásty tohoto včelstva na horní loučce a při vhodné příležitosti je vyřadit.

Použití Formidolu po vytočení medu, vliv ošetření na otevřený plod.

Uvažuji, že bych za účelem zlepšení léčby varroázy použil navíc Formidol desky po vytočení prvního medu (za předpokladu dodržení všech zásad použití). Dále bych se chtěl zeptat, jak je to s úhynem plodu při použití kyseliny mravenčí užitím Formidolových desek – prý se přijde o veškerý otevřený plod? A naposledy – vztahovala by se dotace na léčiva také na desky Formidolu, kdyby se použily 2x?
Aplikace Formidolu po vytočení prvního medu je zásah správný.
Plod se tím nezničí, nebo jen na okrajích, kde může dojít lokálně k velmi silné koncentraci par kyseliny.
Dotace není vázana na počet aplikovaných desek jedním včelařem, dotaci ale vyřizujeme za včelaře jen při hromadných objednávkách od OČSV, maximálně 3 x v jednom kalendářním roce.

Předávkování přípravkem M1-AER

Rád bych se zeptal, stala se nám začátečnická chyba, omylem jsme namíchali roztok M1-aer 4x silnější. Provedli jsme nátěr zavíčkovaného plodu, ve včelstvu. Plocha natíraného plodu byla max. 1-3 dm čtverečného, na 1 úl (matka je na počátku kladení). Následně dle doporučení byla provedena fumigace Varidolem.

Jaké mohou být prosím eventuálně následky při tomto předávkování, jaké doporučení by jste mi dali ohledně vlivu na včelstvo a případně kvality medu. Měli bychom udělat nějaká opatření, např. máme odstranit natřený plod či celý plást? V návodu je uvedeno, že při předávkování hrozí úhyn včel, nehrozí i úhyn celého včelstva?

Popsané předávkování 4x při nátěru by vzhledem k malé ploše produ nemělo mít vliv na líhnutí plodu, ani na kvalitu medu.
Úhyny jsme zaznamenali při záměně M1-Aer za Varidol, kdy je dávka ještě mnohem větší.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Fumigace z podmetu.

Dobrý den,

prosím o Váš názor na provádění fumigace z podmetu u nízko nástavkových úlů.

Předpokládám, že kouř je nosičem účinné látky a při umístění proužku do podmetu kouř kompletně prostoupí úl, soudě dle úniků netěsnostmi v horních partiích úlu. Stejně tak i při umístění proužku do horního nástavku se účinná látka musí rozptýlit po chomáči díky kouři, neboť pokud by nebyla nesena kouřem a pouze by padala shora dolu, fungovala by pouze v řadě rámků, kde je proužek umístěn; nehledě na to, že by, pokud to přeženu, uvízla na horní loučce rámku v nižším nástavku. Navíc včelaři umisťují proužek místo krajního rámku v horním nástavku, tedy pokud by látka nebyla nesena kouřem, z tohoto místa by se nedostala ke včelám. Takto si princip představuji selským rozumem. S fumigací z podmetu mám z minulého roku dobré zkušenosti, a proto si myslím, že funguje. Setkávám se však v okolí s opačnými názory. Proto bych rád znal Váš odborný názor a snad i popsání principu, na kterém je fumigace založena.

Fumigace pomocí pásků byla odladěna tak, aby stačila co nejmenší dávka účinné látky na co největší léčebný efekt. Předpokladem tedy je, že nebude docházet ke ztrátám při aplikaci.
Kouř se v prostoru úlu okamžitě rozprostře všude, a pokud není včelstvo semknuto v zimním hroznu, účinná látka se váže na povrch včel a dalších předmětů. Povrch včel je díky ochlupení oproti plástům a úlovým součástem mnohonásobně větší. Tedy skoro všechna účinná látka nasedne na včely a to chceme. V podstatě nezáleží na tom, odkud se kouř šíří. Záleží na tom, aby neunikal netěsnostmi, horem, spode, česnem, atd. Také záleží na tom, aby pásek visel svisle: žhavá zóna se blíží ke kapkám Varidolu a ten se vzhůru stoupajícím teplem opařuje a přechází do kouře, který funguje jako nosič. Ve vysokém podmetu to jde i svisle. Pokud je to v rámci jednoho či dvou obsazených nástavků, včely svým dýcháním a další aktivitou způsobují tubulence a proudění. Za chvíli je všechno všude. Jak se kouř váže na povrch včel, je krásně vidět ze srovnání fumigace v prázném úlu a ve stejném úlu se včelami. Z prázdného úlu se po zapálení pásku dere kouř ven každou škvírkou, z obsazeného úlu kouř ven nejde vůbec, vlastně ani otevřeným česnem.

Závěr: v dobře utěsněném úlu, fumigace svisle zavěšeného pásku se správnou dávkou přípravku podle příbalové informace, poloha pásku zásadně výsledek neovlivňuje.
Ale pozor, nefumigovat v prázdném nástavku nad nástavkem obsazeným!

 

Cukrování včel

Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?

Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách měkolikaminutovým protřepávání vzorku asi 5OO včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.

Rezistence roztoče Varroa vůči fluvalinátu.

Dobrý den,
objednali jsme si Gabon PF 90 mg, ale na jaře jsme plošně prováděli nátěr plodu přípravkem M-1 AER 240 mg/ml. Nebude tímto snížena účinnost Gabonu, popřípadě nevznikne rezistence roztoče, jelikož oba přípravky mají stejnou účinnou látku.

Rezistence roztočů vůči fluvalinátu se objevuje u části populace Varroa destructor, která má určitou vzácnou variantu (mutaci) své genetické výbavy. V praxi rezistenci poznáme podle snížené účinnosti ošetření. Rezistence se zesiluje, pokud se některé léčení “nedotáhne do konce” a zbyde dost roztočů, kteří se namnoží. Tím se zvětšuje podíl oněch odolných.
Pokud jste natírali plod podle metodiky a doplnili jste nátěr jednou fumigací Varidolem, měla by být účinnost velmi dobrá.
Pokud podle průběžného monitoringu (třeba pomocí moučkového cukru) uvidíte, že počet roztočů zase hrozivě narůstá, nasaďte Formidol nebo Gabon PF90. U Gabonu každopádně kontrolujte spad opět nejlépe Formidolem. Kdyby Gabony nezabíraly, je třeba zařadit tříletou přestávku použití pyrethroidů.

Podzimní ošetření – opakování léčení

Prosím o informaci,v jakém časovém rozestupu se má fumigovat nebo(aerosol),podzimní léčení.V 80.-90.letech jsem u vás dělal kurs léčitele a žiji v domnění,že tyto tři fumigace by měli proběhnout v jednom kalendářním měsíci,aby byl odléčen též zavíčkovaný plod.Pokud se léčení protahuje,domnívám se,že zavíčkovaný plod není odléčen.

Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.

Termoúly

Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
termosolárních úlů?

Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Také máme zkušenost, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C.
Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila.
Nepomohlo ani rozšíření uliček.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v těchto nových úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

Zvápenatění plodu

Prosil bych vás po dobrých vzájemných zkušenostech o radu se zvápenatěním plodu.Je možné, že by se zvápenatění plodu projevovalo v liniích určitých matek?
 Nikdy jsem nenašel práci, která by  dokázovala, že matka sama může být infikovaná a z ní i vajíčka.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!

Dezinfekce UV zářením

Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.

Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz/

Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.

Med (27)

Obsah vody v medu

Laboratorním rozborem medu mi bylo zjištěno 19,5% vody. Zajímalo by mě, jak se med s takovým obsahem vody bude chovat? Hrozí jeho zkvašení? (J.K.)

Obsah vody do 20 % je z hlediska náchylnosti ke kvašení ještě v pořádku.
Evropská norma má 20 % jako přípustný limit, norma “Český med” je o dvě procenta přísnější.
Můžeme vás ujistit, že mnoho medů na pultech má obsah vody právě kolem 19,5 %.
Hranice, kdy med kvasí je kolem 21 % vody.

V praxi ale nastává to, že med není úplně homogenní, právě povrchová vrstva může jímat vodu z okolního vzduchu a začít kvasit.
Pokud je uzávěr těsný (twist-off), med nevlhne.
Riziko kvašení se zvýší, když med začne krystalizovat. Krystaly jsou vlastně 100% cukr, takže tekutý med v prostoru mezi nimi zvyšuje obsah vody až k momentu, kdy kvašení může začít.
Ještě záleží na tom, kolik a jakých kvasinek med obsahuje. Některé medy nezkvasí, protože jsou čisté.
Jestli jsou medy původem nektarové nebo medovicové (většinou jsou smíšené) to náchylnost ke kvašení příliš neovlivňuje.

Co poradit?
Záleží na tom, kolik takového medu máte.
Pokud se dá spotřebovat, je to nejjednodušší.
Další možnost je, počkat, až vytočíte med s obsahem kolem 17 % vody a pak oba medy smíchat.
Někteří včelaři medy s vyšším obsahem vody směrují na výrobu medoviny. (DT)

Škodlivost medu z geneticky modifikovaných plodin

Slyšel jsem, že se v České republice pěstuje geneticky modifikovaná řepka. Je možné, že med z ní je zdraví škodlivý?

Po světě kolují tyto neseriózní a většinou zcela nepravdivé informace o geneticky modifikovaných plodinách.

1) Není žádný seriózní důkaz o tom, že by GMO plodiny představovaly jakýkoliv problém v potravě.
2) Z principu předběžné opatrnosti je evropskými předpisy uloženo, aby potraviny byly označeny, pokud obsahují více než 0,9 % GMO složek. To je jen proto, aby se jim mohli vyhnout ti, kdo nevěří, že i takové potraviny jsou zcela bezpečné.
3) GMO řepka se u nás nepěstuje! V minulosti bylo v rámci pokusů několik přísně sledovaných polí, nyní ne. (U nás jsou malé plochy GMO brambor, do budoucna se uvažuje o GMO sóje. Med z těchto plodin není.)
4) Změna v GMO rostlinách je v DNA, která kóduje proteiny. Med je čirým roztokem cukrů, bez buněk a bez DNA. Teoreticky by med mohl obsahovat GMO pyl. Obsah pylu v medu je ale tak malý (kolem 0,1 %), že nemůže nikdy překročit hranici 0,9 % povinnou pro označování.

Závěr: Med je z hlediska GMO pro spotřebitele naprosto bezpečný, ať je, odkud je. U nás navíc nejsou žádné GMO zdroje včelí pastvy. (DT)

Přenos fungicidu z postřiku řepky do medu

Dobrý den, obracím se na vás s následujícím dotazem: dnes jsem při procházce šla kolem rozkvetlého pole řepky, kde zemědělský podnik právě prováděl postřik. Na můj dotaz mi pracovník sdělil, že je to fungicid, pro včely neškodný. Bohužel, název prostředku jsem si nenapsala. Včelám třeba neublíží, ale napadlo mne, že se může dostat i do květu a s nektarem ho mohou včely zanést do úlu a tak se dostat i do medu. Jaký je váš názor? Myslím, že určitě bylo možno s postřikem pár dnů počkat na dobu, kdy řepka odkvete. Zásah fungicidem určitě není tak akutní jako třeba insekticidem. A.P.

Pravidla ošetřování rostlin upřednostňují zájem pěstitele na vysokém výnosu a kvalitě produktu. Ošetření se dělá na všech plochách řepky. Přípravky ale neohrožují kvalitu medu. Jejich teoretický obsah v medu je nepatrný, respektive srovnatelný s prostředím a běžnými potravinami. Nicméně, budeme letos řepkové medy posílat hned po sklizni na analýzu. Výsledky zveřejníme. Chcete-li nám asi půl kg medu poslat, přidáme Váš vzorek k rozborům. Potřebujeme znát lokalitu. D.T.

Co udělat s medem, který má vysoký podíl vody?

Dobrý den, včelař z naší organizace se mi svěřil, že nemůže prodat med protože má 22% vody.
Je možné nějakou úpravou procento vody snížit? Za odpověď předem děkuji, M.P.

Předpokladem vytočení zralého medu je včelařova zkušenost, nebo přeměření medu refraktometrem těsně před odběrem plástů.

Ale stalo se, a med má o 2 % víc vody než je záhodno. V tomto stavu může velmi snadno zkvasit. Proto jej výkup nevezme.

Co s ním?

Med se dá samozřejmě bez problémů konzumovat. Je třeba ho mít v chladu, nejlépe v chladničce, aby nekvasil.
Dá se z něj udělat medovina, nebo také perníkové těsto, které vydrží i rok, určitě až do Vánoc.

Enzymaticky se sníží obsah vody řepkového medu maximálně o půl procenta.
Lze také med smíchat s jinou šarží zralého medu, která má třeba 16-17 % a tím celkový obsah vody klesne na normu.

Vysoušecí zařízení jsou dost náročná a drahá. Záleží také, kolik takového medu zmíněný včelař má.

D.T.

 

Snížení podílu vody v medu

Dobrý den. Včelař z naší organisace se mi svěřil, že nemůže prodat med, protože má 22% vody. Je možné nějakou úpravou procento vody snížit? Za odpověď předem děkuji. M.P.

Předpokladem vytočení zralého medu je včelařova zkušenost, nebo přeměření medu refraktometrem těsně před odběrem plástů.
Ale stalo se, a med má o 2 % víc vody než je záhodno. V tomto stavu může velmi snadno zkvasit. Proto jej výkup nevezme.
Co s ním?

Med se dá samozřejmě bez problémů konzumovat. Je třeba ho mít v chladu, nejlépe v chladničce, aby nekvasil.
Dá se z něj udělat medovina, nebo také perníkové těsto, které vydrží i rok, určitě až do vánoc.

Enzymaticky se sníží obsah vody řepkového medu maximálně o půl procenta.
Lze také med smíchat s jinou šarží zralého medu, která má třeba 16-17 % a tím celkový obsah vody klesne na normu.

Vysoušecí zařízení jsou dost náročná a drahá. Záleží také, kolik takového medu zmíněný včelař má.

(DT)

Podmínky pro prodej medu v obchodě

Vážení. Prosím o radu, co je potřeba splnit za podmínky, když chci prodávat med v obchodě?
Pravděpodobně rozbor, ale nevím jak to funguje, jaký vzorek mám zaslat. Jsem začátečník.
Předem děkuji za radu a vysvětlení. L.B.
Záleží na tom, co po Vás vyžaduje obchodník.
Chemické parametry pro med stanovuje vyhláška č. 76/2003 Sb.
Můžeme Vám nabídnout:
Celkový rozbor pro kontrolu kvality medu zahrnuje stanovení obsahu vody, sacharózy a HMF. Tento rozbor nazýváme “Balíček 1″ a stojí 900 Kč. Včelař platí jen 100 Kč (800 Kč je dotace, o kterou žádá laboratoř). “Balíček 2″ představuje navíc měření vodivosti, abyste mohli doložit, že správně deklarujete druh medu (květový / medovicový) pro prodej, resp. etikety. Tento rozbor stojí 1010 Kč, včelař platí je 210 Kč (800 Kč je dotace).
Stačí poslat 1/2 kg medu. Není třeba používat žádný speciální formulář objednávky. Stačí stručný dopis.
K dotacím:
Na dotaci má nárok jen chovatel včel s přiděleným registračním číslem chovatele. V žádosti o dotovaný rozbor medu nezapomeňte uvést datum narození, registrační číslo chovatele (nově) a celou adresu.
Za rok lze uplatnit 4 dotace. Dotační rok je od začátku září do poloviny srpna následujícího roku.
Vzorek medu s žádostí o rozbor zasílejte na naši adresu. Vzorky můžete posílat celoročně.
Aby se sklenice s medem nerozbila při přepravě, doporučujeme použít vyšší půlkilovku a strčit ji do ustřižené PET lahve a mezery vycpat papírem.
(MV)

Ošetření plástů dýmem ze sirných knotů a med z takových plástů

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Rezidua léčiv v medu

Dobrý den,prosím o zaslání odkazu na výzkum ohledně zatížení medu pesticidy, případně i léčivy(zejména Varidol a Formidol) pokud existují.

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný. Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích:

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

V medu se sledují jednak všechna oficiálně používaná léčiva, ale také řada dalších cizorodých látek z prostředí. Tabulky si můžete prohlédnout za mnoho let dozadu. Zajímavé bylo, jak klesl obsah olova v medu od doby, kdy se přestal používat olovnatý benzín. Dnešní nálezy olova jsou hlavně z opravovaných medometů, cínové pájky totiž obsahují až 50 % olova. Proto doporučujeme nerezové zařízení.

Paulownia, nektarodárnost.

Dobrý den, obracím se na Vás – jako na odborníky – s následujícím tématem. Jsem včelař a v naší obci je cca 30 včelařů. V inzerci Včelařství (a nejen tam) se objevuje nabídka stromů Paulownia kirl a P. tomentosa, které jsou dle různých zdrojů medonosné, dlouho kvetoucí, mrazuvzdorné …I v naší obci jsou včelaři, kteří uvažují o poměrně masivní výsadbě těchto stromů. Místní zahradník na základě jejich zájmu pěstuje až 4000ks. Vzhledem k tomu, že rostliny mají asijský původ, nehrozí, že v oblastech, kde se tyto stromy vysadí a budou součástí snůšky, dojde ke znehodnocení medu? Ať už složením – stopy cizokrajných rostlin, nebo chuti, tak jak to třeba zjišťuje testování medu.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Med s melecitózou.

Dobrý den. Mám dotaz na med. Koupili jsme od včelaře tmavý lesní med. Po cca půl roce med zkrystalizoval, což je obecně standardní vlastnost medu. Bohužel ale krystaly jsou v horní polovině sklenice velmi světlé, prakticky suché, připomínají spíše slepený hrubozrnný písek. Chuť je sladká, ale ne po medu, ani aroma není příjemné, je cítit spíše “po dřevu”. Dá se z těchto informací vyvodit, že med nebyl nějak v pořádku?
Ve tmavých lesních medech bývá, zvláště v některých letech, velký podíl melecitózy (trisacharid, glukóza-fruktóza-glukóza).
Původ melecitózy je v medovici, sladké šťávě, kterou vylučují mšice sající na stromech mízu.
Melecitóza má sklon ke krystalizaci a vyděluje se z medu jako první. Podle hustoty zbývajícího podílu se mohou krystaly připomínající písek hromadit u dna nebo u hladiny. Melecitóza někdy zůstává v krystalech i po šetrném ztekucení medu ohřátím. Takovéto složení medu je přirozené, ale ze spotřebitelského hlediska není takový med příliš zajímavý. Doporučujeme tento med zpracovat do perníků, v kombinaci s kořením dostaneme chutný produkt.

Expresní rozbory

Dobrý den, mám dotaz na zkušební laboratoř.
Na vašich stránkách jsem nalezl informaci, že je možné za příplatek 50 % udělat expresní rozbor do druhého dne. Týká se to všech rozborů, které nabízíte?
Expresně se dají provést jen chemické rozbory (jde o organizaci v pořadí vzorků).
Mikrobiologické rozbory se urychlit nedají, protože jde o metody kultivační a konkrétně bacily moru spolehlivě vyrostou až za 5-6 dní od naočkování.

Postřiky a rezidua v medu

Zdravím Vás všechny. Mám na Vás dotaz. Dnes v pravé poledne cestou autem sledoval postřik kvetoucí řepky. Nevíte někdo, o jaký postřik se jedná? Samozřejmě mi nejde do hlavy, že v době kvetoucí řepky za krásného slunečního dne, v období velké snůšky jsou postřiky prováděny. Dostanou se rezidua i do medu??? Snad ani nejde tolik o včely, jako o případné znečištění a poškození včelího produktu, medu.
Dobrý den,
děkujeme za Váš zájem. To, co bylo aplikováno na řepku v době Vašeho pozorování postřiku, netušíme. Existuje více různých typů látek a přípravků, které mohou být v uvedenou dobu do řepky aplikovány, a pěstitel se nemusel dopustit žádného porušení předpisů. Mohlo se jednat o insekticidy, fungicidy nebo výživu rostlin. Pokud byly v době aplikace dodrženy předpisy a návod k aplikaci přípravku, nemělo by dojít k ohrožení včel, ani kvality a nezávadnosti medu.
Zatím je nám blíže znám jeden případ analýzy vzorku medu z loňského roku. Byla v něm detekována účinná látka thiacloprid, která se může používat právě i na řepku. Nález této látky však byl v množství 0,016 mg/kg. Pro tuto látku je známo i maximální přípustné množství v potravinách, tj. 0,2 mg/kg. Dávka, která člověku nic nedělá (NOEL), je 100 mg. Z toho se odvozuje denní pro člověka akceptovatelná dávka (ADI), což je asi 1 mg thiaclopridu.
Na posezení byste mohl takového medu sníst 500 kg, nebo denně 5 kg. (Samozřejmě, že by vám víc ublížil ten cukr, tělo by se bránilo.)
Detekované množství ve vzorku medu bylo tedy v hodnotě 8 % povoleného limitu pro potraviny. Důležitým faktorem je navíc množství konzumovaného medu. Bezprostřední ohrožení zdraví tedy nehrozí.
 

Původ a složení medovice

Má otázka zní: co vylučuje (jaké polysacharidy) rostlina při vyšších teplotách klimatu – (když se tak zvaně potí). Nabyl jsem dojmu, že právě havěť – mšice, puklice, červci kteří především filtrují pektiny se podílí na štěpení vyšších cukrů a při samovolném uvolňování nejsou schopní toto množství zpracovat.
Byl jsem několik let v rovníkové Africe. Medobraní jsem se zúčastnil dvakrát. Med byl vždy krystalický. Výsledek byl asi 6kg medu (cementového).
Stanoviště: náhorní plošina 1200 nad/m , vegetace z větší části eukalyptové plantáže + místní vegetace. V tamním létě (naše zima) teplota přibližně 30-37°C.
Tyto zkušenosti mě vedou k otázce jaké je složení mízy (typy polysacharidů) stromů při působení slunečního záření. Bylo by zajímavé analyticky zjistit její složení. A který ze sacharidů způsobuje tuto rychlou krystalizaci při tvorbě melicitozního medu.

Neznám tropické podmínky, ale v našich středoevropských se ani při vysokých teplotách rostliny (tedy i stromy) nepotí. To byla chybná představa začátku minulého století a byla experimentálně vyjasněna. K tvorbě medovice je opravdu nutný hmyz (takzvaní producenti medovice, nejčastěji mšice). Mšice si odfiltruje velké molekuly bílkoviny, které potřebuje pro odchov svého potomstva a vodu s rozpuštěnými cukry vylučuje jako nepotřebný zbytek. Základ medovice je tedy tekutina lýkových drah (floemu) rostlin, která se přes tělo producenta dostane na povrch rostliny. Ne tedy pocením, ale navrtáním potrubí a vyloučením v podobě kapek ze zažívacích orgánů hmyzu. Nakolik se podílí metabolismus producenta na pozměnění původního sacharidového složení floemové tekutiny nevím, do určité míry asi ano. Analýzy tohoto druhu nejsou jednoduché, protože cukry jsou si hodně podobné a nesnadno se odlišují na chromatografických kolonách. Pokrok analytických technik ale je obrovský a přesnější výsledky se jistě v literatuře brzy objeví. Rychlou krystalizaci, tedy tzv. cementový med, způsobuje zejména trojitý cukr melecitóza.

Rozbory zakoupeného medu

Koupila jsem si med a vůbec mi nechutná. Myslím, že je něčím falšovaný. Mohu vám ho poslat na rozbor? (Častý telefonický dotaz)

Naše laboratoř provádí rozbory medu a dokážeme stanovit, zda jsou všechy požadované parametry podle norem. Mohou se ale vyskytnout medy, které normám vyhovují a přesto nejsou dobré. Někdy jde o med z ne zcela běžných druhů rostlin (nejsme třeba zvyklí na pohankový med, který opravdu voní velmi divně). Občas nacházíme i produkty, které v pořádku nejsou.
Analýzy jsou velmi nákladné, zákazníkům je musíme účtovat. Cena za rozbor je určitě vyšší než hodnota toho medu. Takže s jednou sklenicí medu se asi nevyplatí rozbor objednávat.
Proto doporučujeme kupovat Český med přímo od včelařů. Nejlépe tam, kde vám dají ochutnat, případně vám umožní nahlédnout, v jakých prostorách včely a med mají.
Jedno pravidlo platí: včely dělají naprosto bezchybný med, pak už ho může člověk jen zkazit.

Co to je „vodivost medu“

Nechal jsem si udělat rozbor medu pro soutěž „Český med“. V rozboru je položka elektrická vodivost. Marně pátrám po bližším upřesnění co to je elektrická vodivost u medu, co se tím u medu sleduje a jak to souvisí s kvalitou (z e-mailu od L.S. z Nivnice, 22.8.2008).

Elektrická vodivost medu je fyzikální veličina, která souvisí mj. s množstvím minerálních látek v medu.
Měří se ve 20% roztoku medu, do kterého se dva plíšky. Na tyto elektrody se přivede elektrické napětí a změří se, kolik proudu prochází měřeným roztokem. Celý ten přístroj se jmenuje konduktometr. Používají se různé jednotky. Ve vyhlášce a v našich protokolech používáme jednotku mS/m (milisiemens na metr).
V květových medech je vodivost nižší, v medovicových naopak vysoká. Jenomže včely v našich podmínkách sbírají často oba zdroje a namíchají si to pěkně dohromady. Podle mezinárodních pravidel se má na etiketu medu vždycky napsat, zda se jedná o med květový (nektarový) nebo medovicový. Někdy se těžko pozná co převažuje, takže existuje takové pravidlo, že rozhoduje elektrická vodivost. Když má med hodnotu vodivosti menší než 80, má se na něj napsat květový. Když chceme med označit jako medovicový, musí mít vodivost vyšší než 80 (bývá to od 80 do 130).
S kvalitou to vlastně nijak nesouvisí. Jsou kvalitní medy medovicové, zrovna tak i kvalitní medy květové.
V oficiální soutěži se musí dodržovat pravidla o označování medu podle vodivosti, takže med s chybnou etiketou ztrácí v hodnocení body . samozřejmě to neznamená, že není dobrý. Stačí opravit etiketu. Na typické smíšené medy pěknou barvou ale s vodivostí pod 80 mS/m se může napsat např. „Med květový – smíšený“ nebo „Med nektarový a podílem medovice.“

Med v mikrovlnce

Med a mikrovlnka. Opakovaně se diskutuje o tom, zda se med ničí, když se ztekucuje v mikrovlnce. Nakolik se snižuje biologická hodnota?

K problematice použití mikrovlnné trouby pro ohřev, resp. ztekucování medu jsme udělali pár experimentů mj. v rámci diplomových prací. Stanovením aktivity enzymů a hodnoty HMF v medu po jeho ohřevu lze konstatovat (známou věc), že ohřev v mikrovlnné troubě je poměrně razantní a hlavně nerovnoměrný (to je ovšem závislé na typu resp. konstrukci zařízení). Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. O kvalitativních a „slabých“ účincích na špatně měřitelné parametry je obtížné kvalifikovaně diskutovat. Ale vezmeme-li to z druhé strany? Proč med strkat do mikrovlnky? V řadě aplikací krystalizace nevadí. Šetrné ztekucení ve vodní lázni nebo na radiátoru ústředního topení pod svetrem je velmi jednoduché a dlouhodobě prověřené. Není vůbec definováno, jak se měří „biologická hodnota“. Na dotazy o kolik se sníží „biologická hodnota“ horkým čajem, mikrovlnkou, v perníku a podobně, odpovídám toto: Současné poznatky ukazují, že tyto zásahy určitě nesníží hodnotu na polovinu. Takže snězte dvě lžíce medu místo jedné, a je to vyřešeno.

Med v mrazničce

Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na – 15 °C? Jaký je váš názor?

Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne rychle.

Med jako sádlo

Od mého známého včelaře „malochovatele“ jsem koupil údajně květový med, jaký jsem ještě neviděl. Má barvu i konzistenci připomínající spíše škvařené sádlo a nemá ani výraznou medovou chuť. Dá se na základě tohoto jednoduchého popisu určit jaký je to med? Z jakých je rostlin nebo jak je upravený? Děkuji za odpověď.

Med, který vzhledově připomíná sádlo. S velkou pravděpodobností jde skutečně o květový med s velkým podílem řepky. Tyto medy krystalizují již po třech týdnech od vytočení v podobě bílé kaše jemnější nebo hrubší, přirovnání k sádlu je velice případné. Z hlediska složení je to med plnohodnotný, o látkách z řepky, tzv. brassinech se uvádí, že mají protirakovinový účinek. Pastový med má výhodu, že tolik neteče z chleba na prsty, takže rodiny s dětmi patří mezi největší odběratele.

Rozdíl mezi pastovaným a pasterizovaným medem

Setkal jsem se tím, že si zákazníci pletou pastovaný a pasterizovaný med, jak to je?

Pastovaný, neboli pastový, krémový, někdy také šlehaný med je jemně krystalický med trvale pastovité konzistence. Připravuje se několika způsoby, ale bez ohřevu. Naproti tomu pasterizace (podle francouzkého mikrobiologa Luise Pasteura) je v potravinářství rozšířený technologický postup, při kterém se krátkým intenzivním ohřevem sníží počet mikroorganismů, hlavně těch patogenních. Tento postup se hlavně používá u potravin s vysokým obsahem vody. Pro med se tento postup nehodí a běžně nepoužívá. V širším resp. přeneseném slova smyslu se pojem „pasterizace medu“ objevuje v technologii zpracování medu v souvislosti s oddálením krystalizace. Nejde tedy o zničení bakterií, ale o roztavení malých zárodečných krystalů, které časem rostou až med zcela ztuhne. Používá se teplota asi 63 °C po dobu 30 minut. (V jiných zdrojích se uvádějí i odlišné hodnoty). Při zahraničních cestách zkoumáme občas se zájmem regály v obchodech a skutečně se zmínky o pasterizaci na etiketách medů objevují. Také v tisku (třeba převzaté zprávy ze zahraničí) se objevily i články o „pasterizaci“ medu. A to ve smyslu pro i proti. U medu je pasterizace naprosto zbytečna, protože dobrý med člověka škodlivými bakteriemi určitě neohrožuje a krystalizace rovněž ničemu nevadí. Pokud se to někde objevilo na etiketách medu, mohl to být manévr, jak obrátit špatnou skutečnost, že med byl při zpracování přehřátý, na dobrou zprávu, že to bylo jakoby „v zájmu spotřebitele“. Po kritice se zase objevilo na etiketách „bez pasterizace“, aby to byla opět reklama, že med zahřívaný nebyl (mimochodem výjimkou nejsou ai jiné úsměvné údaje na medu týkající se nulového obsahu cholesterolu, tuku, soli a lepku). Kvalitní med, kde je dodržen nízký obsah vody, nízký obsah HMF a vysoká aktivita enzymů, žádnou pasterizace nepotřebuje a není třeba ani psát, že byla nebo nebyla provedena. Každý včelař si může nechat ročně udělat 4 dotované rozbory medu (více na http://www.beedol.cz/2013/rozbory-medu-z-vlastni-produkce/, aby se i sám ujistil, že svůj med získává a zpracovává tak, jak je třeba pro deklaraci prestižního označení „Český med“. (DT)

Med teče ze zavřené sklenice

Prosím o informaci ohledně loňského medu, který mi i přes uzavření v zavařovacích sklenicích částečně vytekl ve spíži. Teplota ve spíži je cca 20°C. Jedná se o světlý med od včelaře, více informací bohužel nemám. Chtěla jsem se informovat, proč se tak stalo a zda neztratil na kvalitě? Nerada bych ho vyhodila. V minulosti se mi to nestalo. L.J., Varnsdorf

Pokud med vytéká na polici ze zavřené sklenice, je to tím, že se v něm probudily všudypřítomné kvasinky, které vytvářejí bublinky, tím se zvětšuje objem a sklenice pak přetéká.
Stane se to v případě, že med má moc vysoký obsah vody (přes 19 %). Jakmile med začne krystalizovat, v mezerách mezi krystaly zůstane řídký podíl, a to už stačí kvasinkám k aktivitě. Jako včelař musím dbát na to, abych vytáčel med zraný, dobře včelami zahuštěný. Jako konzument si zase při nákupu vybírám jen medy opravdu velmi husté.
Med mírným nakvašením není nijak znehodnocený. Nejlepším způsobem, jak jej použít, je zpracování do nějakého pečiva.
Doporučujeme třeba osvědčený recept na medové sořicové sušenky z “Magdalenčiny medové kuchařky” viz naše publikace. (DT)

Obsahuje med lepek?

Prosím, můžete mi laskavě sdělit, zda med obsahuje lepek a případně
zda je nějaký druh medu bezlepkový?

Med, který je skutečně od včel, určitě neobsahuje ani stopu lepku.
Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
V obchodní síti se sem tam vyskytují medy, které jsou “nastavené”
sirupem různého původu, hlavně z obilních, kukuřičných a bramborových
škrobů. Lepek je bílkovinné povahy.
Do škrobu se asi obilné proteiny nedostanou, ale nikdy jsme to
neprokazovali, protože se zabýváme jen pravým medem.
Takže závěrem: pravý med je vždy bezlepkový. Ať Vám slouží!(DT)

Kde koupit pravý med

Kde se prosím dá koupit opravdu pravý, neponičený a nenastavený med?

Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde.
V současné době rozvíjíme projekt Med jak má být, který podporuje kvalitní med od včelařů. Seznam prodejních míst naleznete na stránkách Medu jak má být.
(DT)

Je lokální med lepší pro lokální spotřebitele?

Potrebovala by som vediet, ci existuje studia, odborny clanok, iny vedecky dokument, ktory by dokazoval, ze lokalne potraviny/lokalny med,je zdravsi pre ludi z regionu ako zahranicne potraviny. Vacsinou sa stretavam s informaciou v mediach, ze slovensky (cesky) med je lepsi pre Slovakov (Cechov), ale nikdy to nie je nejako dokazane. Vzdy je to len o tom, ze “odporuca sa”. Chcela by som svoje tvrdenie o nieco opriet, ale nedari sa mi najst nic relevantne (vedecke) dokazane.

Dobrý den, je to tak, jak píšete. Doporučení se opírá pouze o více nebo méně logické úvahy, ale nikdy se nic podobného nepodařilo prokázat.Problém je v metodice měření. Jak kvantifikovat slovo “vhodnější” nebo “lepší než…”
Jediné, co je neoddiskutovatelné, je, že med domácí produkce
1) nepotřeboval tak dlouhou a neekologickou přepravu odkudsi z daleka
2) poskytuje peníze domácímu producentovi a ne kamsi daleko. (DT)

Stupnice pro hodnocení barvy medu

Prosím chtěl bych se zeptat, jaká existuje stupnice a jaké má stupně pro hodnocení barvy medu?

Dobrý den, pro účely mezinárodních obchodů se barva medu udává ve stupnici podle Pfunda. Tato škála má stupnici v milimetrech a nabývá hodnot od 0 do 114 mm. Nejsvětlejší medy mají do 8 mm, nejtmavší medovicové nad 85 mm.Barvu v této stupnici Vám můžeme změřit. Potřebný přístroj máme. Vedle toho se používá slovní hodnocení.(DT)

Plíseň medu ze znečištěného prostředí

Chtěla bych nechat otestovat med. Vyrábela ho přítelova prababička, které je už téměř 90 let, a na chalupě, kde med vyráběla je to samá plíseň. Mám obavu že med není úplně zdravotně nezávadný. Jaký test doporučujete a kolik mě bude stát? (V.H.)

Med naštěstí dělají včely a ne lidé, takže pokud ho lidé nezkazí, je dobrý.
Zralý med má vysokou antimikrobiílní aktivitu, takže z plísní ani jiných mikrobů asi nemusíte mít strach.
Mohli bychom vám to překontrolovat, ceny rozborů jsou uvedeny v našem ceníku.
Záleží také na tom, kolik toho medu máte. Pokud máte pochybnosti o jeho kvalitě, můžete ho spotřebovat třeba do perníků nebo na medovinu. (DT)

Vliv pesticidů na med

Zachytil jsem informaci, že v posledních letech se s boomem řepkových polí začala masivně využívat drastická chemie, která má zajistit spolehlivé výnosy.
Nevíte zda někdo zkoumal dopad na kvalitu řepkového medu v ČR a možnostmi negativního vlivu na lidské zdraví? (S.J.)

Řepkový med tvoří velký podíl produkce a řepka je opravdu pěstována “za účasti drastické chemie”. Nicméně kvalitu medu sleduje dlouhodobě řada laboratoří. Výsledky výzkumů zveřejňuje Státní veterinární správa.
Přestup jedů do nektaru není zásadní problém. Víc jich přijmeme ze vzduchu, prachu, vody a hlavních potravin. (DT)

Produkty (3)

Rezidua léčiv v medu

Dobrý den,prosím o zaslání odkazu na výzkum ohledně zatížení medu pesticidy, případně i léčivy(zejména Varidol a Formidol) pokud existují.

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný. Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích:

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

V medu se sledují jednak všechna oficiálně používaná léčiva, ale také řada dalších cizorodých látek z prostředí. Tabulky si můžete prohlédnout za mnoho let dozadu. Zajímavé bylo, jak klesl obsah olova v medu od doby, kdy se přestal používat olovnatý benzín. Dnešní nálezy olova jsou hlavně z opravovaných medometů, cínové pájky totiž obsahují až 50 % olova. Proto doporučujeme nerezové zařízení.

Druhy Dolské medoviny

Dříve jsem kupoval Vaši medovinu zhruba v 8 příchutích. Od každé byla k dostání sladká a hořká varianta. Nyní již se setkávám jen se 3 druhy. Ostatní druhy již nejsou k sehnání?

Dolská medovina nikdy nebyla v jiných variantách než hořká, mandlová a skořicová.
Medovinu ovšem vyrábí řada výrobců, kteří pomocí trestí získávají široký sortiment. Znalec ovšem pozná, co je pravé koření a co je příchuť. Proto u nás najdete pouze výše zmíněné tři druhy Dolské medoviny.

Jaké Dolské kvasinky vybrat?

Jaké druhy kvasinek nabízíte a čím se od sebe odlišují? Je třeba přizpůsobit postup výroby medoviny druhu kvasinek?

Kvasinek máme tři druhy. Postup a podmínky výroby medoviny jsou pro
všechny druhy stejné.

Dolské kvasinky: medovina vykvasí do asi 12 % alkoholu, jsou to tradiční
kvasinky.

Dolské hlubokoprokvášející kvasinky: medovina vykvasí do asi 14 – 16 %
alkoholu, vhodné také na opravu nedokvašené medoviny nebo na ovocná
vína, mají nejvyšší prodejnost.

Dolské tokajské kvasinky: medovina vykvasí do asi 12 – 13 % alkoholu,
medovina se dobře vyčeří na konci kvašení, má jemnou chuť. Je to
novinka na trhu od letošní sezony.

Ceny kvasinek naleznete v našem ceníku. Více informací o kvasinkách a postupu
výroby medoviny naleznete zde na našich stránkách v sekci Produkty > Kvasinky. V aktualitách uvádíme
datum kurzu vaření medoviny, který pořádáme každý rok v březnu nebo dubnu.

Osobně bych doporučil objednat od každého balení 1 kus. Zkusil je
a příště objednal vítězné kvasinky.

Pozor na výběr medu, koncentraci medového roztoku a teplotu při
kvašení, nejdůležitější vlivy na výslednou chuť medoviny. (J.T.)

Včelaření (29)

Červené oči u trubců

Prosím o vyjádření se k trubcům, jež mají červené oči viz. snímky v příloze. Tyto trubce nám donesl začátkem července na včelařskou besedu jeden z našich včelařů (M.F. Vsetín, 7.8.2008).

Nález barevných očí u trubců je případ genetické odchylky – mutace.
Tedy něco jako černá ovce nebo bílá vrána.
Existuje asi 15 mutací barevných očí včel. Odchylka je recesivní, to znamená, že u dělnic, které mají dvojitou sadu chromozómů, se objeví jen velmi zřídka. U trubců, kteří jsou z neoplozeného vajíčka, tedy haploidní, resp. hemizygotní/strong, se odchylka projeví vždy, protože nemůže být překryta vlohou od druhého rodiče.
Barevné mutace zpravidla nejsou spojeny s žádnou hospodářskou vlastností včel.
Mutace brick u trubce trubci s červenýma očima Obrázky od M. Fily, Vsetín
Mutace, kterou jste nám poslal, se s největší pravděpodobností jmenuje
brick (zkratka bk) a popsali ji jako první v roce 1953 Laidlow, Green
a Kerr. Je způsobena odchylkou v metabolismu aminokyseliny tryptofanu.

Zvápenatění plodu

Na dně úlu občas nacházím podivné bělavé smetí, co to může být? (E.H. Praha, 15.8.2008)

Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houbaAscosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.

Přežívání chorob v úlech z druhé ruky

Mám otázku: Jak dlouho přežívá roztoč Varroa destructor v prázdném úle bez včel. Nehrozí zakoupením úlů z druhé ruky zavlečení chorob a jak případně takto zakoupené úly desinfikovat (e-mail od M.M., 20.8.2008).

Roztoči varroa přežívají bez včel v laboratorních podmínkách maximálně 2 až 3 dny. Při nákupu úlů tedy nákaza varroázou nehrozí. Horší je to s ostatními nemocemi. V prázdných úlech přežívají životaschopné spory nosemy, zvápenatění plodu i moru.
Nosemu a zvápenatění zničíte pečlivým vypálením úlu (do zhnědnutí dřeva) třeba pomocí plynového hořáku nebo elektrické horkovzdušné pistole.
Na desinfekci v případě moru tento postup rozhodně nestačí. Spory moru přežívají 150 °C po dobu několika minut. Jak dřevo pracuje při změnách vlhkosti, jsou spory zalezlé ve dřevě až 3 mm hluboko. Opálením nikdy tak hluboko dřevo neprohřejete a po létech se včely mohou k infekci znova dostat. Jediné řešení je likvidace spálením.
Pokud není původ úlů zcela jasný, je namístě velká opatrnost. Mnoho ohnisek moru takto zbytečně vzniklo.
Více se dočtete v naší publikaci Dezinfekce ve včelařství (v tisku).

Co dělat při podezření na otravu včel

Co dělat při podezření na otravu včel po aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin?

Občas postižení včelaři pošlou do laboratoře poštou vzorky mrtvých včel s podezřením na otravu Chemická analýzy vzorků rostlin a včel má smysl jen tehdy, když se vzorky do 48 hodin po aplikaci zamrazí a bez rozmražení dopraví do laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, případně jiné laboratoře, která provádí stanovení reziduí příslušných účinných látek. Analýzu je možné smysluplně provést, jen když se ví, který postřik byl použit. Účinných látek je několik desítek a není možné je hledat zkusmo. Pro uplatnění náhrady škody je nutné, aby o případu byl sepsán úřední zápis (vzor je níže) a také vzorky musí být odebrány (a zapečetěny) úřední osobou, aby bylo vyloučeno zpochybnění dodatečné manipulace se vzorky. Inspektor v odůvodněných případech může zadat rozbor jako státní zakázku, jinak jej musí platit chovatel. Postup při podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin. Podle vyhlášky č.326/2004 Sb a 327/2004 Sb. v platném znění. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy. Ten v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (minimálně 500 včel a 200 g porostu), jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Pro zabezpečení ochrany včel jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků. Zápis z místního šetření hromadného úhynu včel a podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin.
(1) Den, hodina, místo šetření:
(2) Místní šetření svolal a řídí zástupce příslušného okresního inspektorátu Krajské veterinární správy (KVS): za účasti zástupce Státní rostlinolékařské správy: Další účastníci šetření: Poškození chovatelé: Představitel ZO Českého svazu včelařů: Za ošetřovatele porostu: (Uveďte celá jména a adresy účastníků, u zástupce organizace, která prováděla ošetření, jeho pracovní zařazení.)
(3) Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:
(4) Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, případně srážky, oblačnost apod.:
(5) Označení ošetřovaného pozemku – ošetřovaná kultura, výměra, označení, zda byl porost kvetoucí* (v případě, že porost nebyl kvetoucí, je třeba zjistit, zda přípravek nemohl být vzhledem k povětrnostním podmínkám zanesen na kvetoucí porost v okolí ošetřované kultury.):
(6) Způsob aplikace přípravku: pozemní/ letecký
(7) Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace, atd.), důvod ošetření:
(8) Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):
(9) Rozsah škody: (Uvede se, kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuálně, případně jiné stanovení oslabení včelstev, např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách, atd.)
(10) Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřených rostlin: byl/ nebyl proveden (Odběr vzorků se neprovádí, jestliže nejsou pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.) Vzorky v předepsaném množství odebral pracovník okresního inspektorátu KVS: V případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a z jakého důvodu vzorky neodebral pracovník KVS: Vzorky byly zaslány k vyšetření dne: …………….odbornému ústavu:
(11) Vyjádření účastníků místního šetření (zejména ošetřovatele porostu, a to především, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škod):
(12) Vyjádření pracovníka inspektorátu KVS, zda bude provádět opakovaná místní šetření s určitým časovým odstupem vzhledem k tomu, že proces otravy u včel ještě probíhá a rozsah škod tedy nelze v současné době stanovit:
Razítko KVS a podpis: Razítko SRS a podpis: podpisy ostatní účastníků:
*) za kvetoucí se porost považuje, když na 1 m2 kvetou více než dvě rostliny včetně plevelů. Za kvetoucí porost se považuje též porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.

Stáhnout dokument jako PDF

Teplotní korekce refraktometru

Měřím obsah vody v medu ručním refraktometrem a mám pochybnost, zda výsledek není ovlivněn tím, že je horko.

Pro stanovení obsahu vody v medy se používají ruční “kukátkové” refraktometry. Jejich stupnice je cejchovaná na určitou teplotu (zpravidla 20 °C, ale může se lišit podle výrobce). Některé refraktometry, např. Meopta, mají automatickou teplotní kompenzaci v rozsahu 10 – 30 °C. Jiní výrobci udávají korekci v přiloženém návodu k použití.
Pokud máte refraktometr bez automatické kompenzace a nemáte k němu návod, můžete pro teplotní opravu zjištěného výsledku použít tuto tabulku:

 

Příklad:
Přístroj ukazuje obsah vody 17 % (pro teplotu 20 °C). Ve skutečnosti má med i přístoj nyní teplotu 26 °C. V tabulce zjistíme, že musíme odečíst 0,46 %, takže skutečný obsah vody v medu je 16,5 %

Levný cukr nevadí, pokud je bílý

Kupuji levný cukr v akcích. Nemůže poškodit včelstva? R.H.

Ve včelařství 8/2010 jsem se dočetl, že se dají použitím nevhodného cukru zahubit včelstva. Kupuji levný cukr v akcích v obchodech. Mnohdy není uveden výrobce. Jakým způsobem se dá otestovat vhodnost či nevhodnost cukru? Děkuji. R.H.
Nemějte strach. Pokud jde o bílý krystalický cukr, jeho kvalita je daná normou a je pro včely v pořádku. Cena je odvozena od složitých obchodních transakcí mezi firmami a celými státy, může se výrazně lišit i u stejného produktu. Nebezpečné mohou být tzv. přírodní cukry, polobílé nebo hnědé a hlavně tekutá krmiva, která bývají vyráběna nejen z cukru, ale i ze škrobu, jehož nestravitelné zbytky zatěžují včely. D.T.

Ochrana souší

Co mám dát k uloženým souším přes zimu, aby souše nebyly napadeny motýlicí?

Pro ochranu uskladněných souší je nejlepší: 1) „molotěsný“ prostor = skřín, truhla, komín nástavků – plásty ze včel jsou čisté a pokud se někde neválejí, zavíječi do nich nestačí vajíčka naklást 2) síra = sirné knoty, resp. S02 ve spreji, mívali to vinaři ale prý už to není evropské Všechno ostatní je buď jedovaté nebo neúčinné (nový INVET, červený ocet, apod)

Dezinfekce použitých rámků k novému použití

Dobrý den, řeším ted jak nejvhodněji provést desinfekci rámků (použitých) k novému použití. Rámky jsou jěště se zbytky vosku. Takový rámek je vhodné
1.ponořit do vroucí vody k odstranění vosku, propolisu a nečistot.
2.provést desinfekci v asi 6 procentním roztoku hydroxidu sodného, ale s dostupností  hydroxidu je problém.

Dobrý den, louh sodný se dá běžně koupit jako čistič odpadu za pár korun:např. http://www.e-uklid.cz/Cistic-odpadu-Hydroxid-sodny-1-kg_g90.html. Pokud ho namícháte v poměru 1/2 kg a 1 litr SAVO na kýbl vody, máte nejúčinější desinfekci i proti spórám moru a stačí běžná teplota kolem 20 °C. (DT)

Chov včel v mrazivých podmínkách

Mám otázku v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území.(např. Kvilda) Zajímají mne výsledky chovu včel tenkostěnných, zateplených úlech  při těchto teplotách i přes -30 stupnů C. Zejména zdali nejsou některé typy úlů (tenkostěnné) při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové.

Dobrý den,včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy.Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. Větší význam, než v extrémních mrazech, kdy jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu, má uteplení význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné a vyhřívá větší prostor a plod na 35 °C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Vliv dlouhodobých mrazů na včely

Mám otázku, zda některé typy úlů (tenkostěnné) nejsou při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové pro včelstva. Napadlo mě to v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území (např. Kvilda). (H.M.)

Dobrý den, včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy. Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. V extrémních mrazech jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu. Uteplení má význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné, vyhřívá plod na 35°C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Znečištěný cukr a nebezpečí pro včely

Po internetu koluje odkaz o úředním uzavření skladu cukru (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1051087&docType=ART&nid=11343) s tím, že takové suroviny se používají i pro výrobu krmiv pro včely. Můj dotaz: může to včelám vadit? (F.Ř)

Ve skladech a výrobnách někdy dojde ke znečištění cukru, který je potom nabízen včelařům, aby ho zkrmili včelám. Může se také stát, že se taková nekvalitní surovina objeví i tekutých krmivech nabízených v poslední době včelařům namísto bílého cukru.
Včely jsou velmi citlivé na cizorodé látky všeho druhu. Celou zimu musí na takových zásobách žít bez možnosti zbavit se výkalů. Jasné je, že všechno,co se do úlu dostane, koluje ve včelstvu minimálně dva roky. Určitá část krmení se dostane i do medu.

Zavěr: Nikdy nepoužívejte znečištěný cukr pro krmení včel. (DT)

Použití vratiče obecného do kuřáku

Ráda bych se zeptala na váš odborný názor ohledně používání Vratiče obecného do dýmáku. Jde mi o možné negativní působení thujónu na včely (plod…).
Děkuji moc za odpověď. L.J. 

Dobrý den,

použití sušeného vratiče doporučovali staří včelaři do skladů souší i
do kuřáku.

Neznám žádnou vědeckou práci, která by se tím blíž zabývala. Obecně
řečeno, obsah alkaloidů v rostlinách je takový, že kontakt včel s
kouřem asi nepřinese nějaký měřitelný účinek. Samozřejmě záleží na
dávce a době expozice.

Nikotin je asi 100x jedovatější než vratičové alkaloidy.
Tabák se používal do kuřáku na likvidaci včelomorek (po aplikaci se
ale musela podložka rychle sbalit a spálit, jinak by se včelomorky
opět probraly k životu).
I z toho se dá odhadnout, že vratič včelám neublíží. Plod je ještě méně
exponován kouři, než dospělé včely.

Chci prodávat svůj med v obchodě, co musím udělat?

Vážení, prosím o radu co je potřeba splnit za podmínky když chci prodávat med v obchodě?
Pravděpodobně rozbor ale nevím jak to funguje, jaký vzorek mám zaslat. Jsem začátečník.
Předem děkuji za radu a vysvětlení, L.B.

Záleží na tom, co po Vás vyžaduje obchodník. Chemické parametry pro med stanovuje vyhláška č. 76/2003 Sb.

Můžeme Vám nabídnout:

Celkový rozbor pro kontrolu kvality medu zahrnuje stanovení obsahu vody, sacharózy a HMF. Tento rozbor nazýváme “Balíček 1″ a stojí 900 Kč. Včelař platí jen 100 Kč (800 Kč je dotace, o kterou žádá laboratoř). “Balíček 2″ představuje navíc měření vodivosti, abyste mohli doložit, že správně deklarujete druh medu (květový / medovicový) pro prodej, resp. etikety. Tento rozbor stojí 1010 Kč, včelař platí je 210 Kč (800 Kč je dotace).

Stačí poslat 1/2 kg medu. Není třeba používat žádný speciální formulář objednávky. Stačí stručný dopis.

K dotacím:
Na dotaci má nárok jen chovatel včel s přiděleným registračním číslem chovatele. V žádosti o dotovaný rozbor medu nezapomeňte uvést datum narození, registrační číslo chovatele (nově) a celou adresu. Za rok lze uplatnit 4 dotace. Dotační rok je od začátku září do poloviny srpna následujícího roku.

Vzorek medu s žádostí o rozbor zasílejte na naši adresu. Vzorky můžete posílat celoročně.
Aby se sklenice s medem nerozbila při přepravě, doporučujeme použít vyšší půlkilovku a strčit ji do ustřižené PET lahve a mezery vycpat papírem.

M.V.

Úhyn včel

Dobrý den vážení přátelé,
prosím o radu. Včelařím třetím rokem a už loni i letos mě trápí velký úhyn včel v některých úlech. Loni to bylo ve třech úlech, celkem asi 2,5 litru včel. Jde zřejmě o loupež, která byla, i když jsem nekrmil, nebo nějakou otravu. Letos v jenom úle uhynulo před týdnem náhle asi 1 a čtvrt litru včel, v dalších to bylo méně. Teď jsem přikrmoval v polovině úlů a hned druhý den jsem někde našel opět velký úhyn. Překvapilo mě, že to jsou hodně včely s černým zadečkem, ale bylo tam hodně malých. Myslím, že to nejsou moje včely, včera jsem vám poslal poštou vzorek.
Prosím o radu, co to je za včely a co se vlastně děje. Mám úly Langstroth, síťované dno, krmítko je vanička, kterou dávám do vysokého varroadna (Nerad) a do cukrového roztoku dávám jako plováky vypraný Keramzit. Krmil jsem ve více úlech, většinou bez utopených včel, ale v několika jich bylo utopeno víc, viz fotografie. Při krmení v 21,30 hod. a příští den bylo uzavřené česno a otevřena jen dvě očka z 5.
Dá se tomu problému nějak bránit? Situace poprvé nastala loni i letos bez ohledu na krmení, loni měly i dost zásob. J.L.

Dobrý den,

co se přesně děje, na to bychom se museli zeptat těch včel. Naše lidská představa je následující: víme a z obrázků to je hezky vidět, že černé včely přišly skoro o všechny chloupky. Oplešatěly. To má, stejně jako u lidí, různé příčiny. Podílí se věk, hormóny, cizorodé chemikálie z prostředí a virózy. U černých včel se vždycky najde některá virová paralýza (chronická, akutní, Kašmírská, Izraelská či jiná).

Tyto včely (narozdíl od lidí) současně s chloupky přicházejí i o symslové orgány a není divu, že jejich život brzo končí.

Jediné, co můžeme poradit, je:
a) důsledné tlumení varroázy, která viry přenáší a včely cekově oslabuje
b) péče o dostatek bílkovinné výživy – tedy pylu – tím, že posuzujeme průběžně úroveň zásob pylu ve včelstvech. Pyl se nedá nahradit, ale můžeme upravit počet včelstev na stanovičti, aby v doletu byla odpovídající pylová pastva.
c) dezinfekci den, letáků a dalších ploch přípravkem BEE-SAFE, který má dobré protivirové účinky

(DT)

Desinfekce souší

Jakým přípravkem je vhodné desinfikovat souše ? Chápu že ideálně je vše vyvařit a dát novou mezistěnu ale pár souší potřebuji pro začínající sezonu. Lze použít přípravek BEESAFE a po aplikaci nechat souše pouze vyschnout a dát do úlu ? Nemá tento přípravek nějaké chemické účinky na med? (Dotaz z e-mailu)

Přípravek BeeSafe je založen na výborných desinfekčních účincích jodoforu. Pro včely ani pro člověka jod a doprovodné látky toxické nejsou.
Ale přesto.
Plásty hrají ve včelstvu nejen úlohu skladu potravin, ale také roli dělohy.
Proto já osobne bych chemickou desinfekci plástů nedoporučoval.
Lepší cestou je tepelné ošetření souší.
Plásty je potřeba prohřát na teplotu 50 – 55 °C na dobu alespoň 24 hodin.
Je to opatření účinné proti sporám nosemy i zvápenatění.
Jak je to s přenosem virů plásty, nevíme. Mor či hniloba se nedá desinfikovat vůbec ničím.

Zásoby z uhynulého včelstva a jejich použití.

Rada bych se informovala jak dale postupovat v pripade uhynu vcelstva na varoazu? Jde mi o to, ze v ule zustanou zasoby – zda je mozne je pouzit – a dale zda je dale mozne pouzit ramky?

Použití plástů se zásobami z uhynulého včelstva může představovat nebezpečí infekce. Pokud včelstvo uhynulo na varroázu, zásobami se nic nepřenese.
Ale vůbec není známo, kde a jak dlouho přežívají viry. Nosema ceranae může být také přítomná.
Dezinfekce plástů je logická myšlenka, ale její provedení není vůbec jednoduché. A neznám žádný skutečně ověřený postup dezinfekce právě pro plásty.
Pracujeme na výzkumu virů, a právě použitelnost plástů je jedna z předních otázek.
Zatím, ač je mi to líto, jednoznačné doporučení vám neumím říct.

Plísně na voští

Jeden včelař má názor, že plisně/asi ty bílé/ na voští se nemají vyvářet na další použití,že ve vosku zůstanou toxiny, nikdy jsem s tím nesetkal,při sterilizaci na mezistěny se zničí bakterie, proč by se nezničily i toxiny z plísní?To bych potřeboval krátce vysvětlit co je to za toxiny, jsem strojař, nejsem ani biolog ani chemik.Díky za odpověď.

Většina plísní nic škodlivého neprodukuje, některé i jíme např. na sýrech.
Jen několik druhů plísní (Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus) vytváří jedovaté a tepelně odolné toxiny. Pokud by se tyto plísně vyskytly na plástech a něco z jejich produktů by zůstalo ve vosku, nebude to hrát vážnou roli ani ve výživě včel, ani při konzumaci včelích produktů.
Stabilitu mykotoxinů ve vosku neznáme. Stanovení je extrémně drahé, třeba na to někdy dojde v rámci výzkumných projektů.
Proto je samozřejmě nejlepší nenechat plásty zplesnivět. Chovejme silná včelstva a vytříděné plásty zpracujme včas, aby se neznehodnotly.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Ošetření plástů dýmem ze sirných knotů a med z takových plástů

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Cukrování včel

Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?

Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách měkolikaminutovým protřepávání vzorku asi 5OO včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.

Podzimní ošetření – opakování léčení

Prosím o informaci,v jakém časovém rozestupu se má fumigovat nebo(aerosol),podzimní léčení.V 80.-90.letech jsem u vás dělal kurs léčitele a žiji v domnění,že tyto tři fumigace by měli proběhnout v jednom kalendářním měsíci,aby byl odléčen též zavíčkovaný plod.Pokud se léčení protahuje,domnívám se,že zavíčkovaný plod není odléčen.

Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.

Paulownia, nektarodárnost.

Dobrý den, obracím se na Vás – jako na odborníky – s následujícím tématem. Jsem včelař a v naší obci je cca 30 včelařů. V inzerci Včelařství (a nejen tam) se objevuje nabídka stromů Paulownia kirl a P. tomentosa, které jsou dle různých zdrojů medonosné, dlouho kvetoucí, mrazuvzdorné …I v naší obci jsou včelaři, kteří uvažují o poměrně masivní výsadbě těchto stromů. Místní zahradník na základě jejich zájmu pěstuje až 4000ks. Vzhledem k tomu, že rostliny mají asijský původ, nehrozí, že v oblastech, kde se tyto stromy vysadí a budou součástí snůšky, dojde ke znehodnocení medu? Ať už složením – stopy cizokrajných rostlin, nebo chuti, tak jak to třeba zjišťuje testování medu.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Nátěr podmetů.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, čím je nejvhodnější natřít nové podmety. Jedná se mi o vnitřní nátěr. Jeden místní včelař si vyrábí pastu z terpentýnu a vosku a štětcem vnitřek podmetu natírá, Potom nechá terpentýn několik dní vyčichnout a umísťuje podmet. Není terpentýn pro včely škodlivý?
Jak jinak se dá napustit podmet proti nasávání vlhkosti?

Terpentýn je buď přírodní, nebo i syntetický. Včelám nevadí, rezidua nezanechává.
Mám zkušenost, že vhodným nátěrem, který je pro včely bez diskuse nejpřirozenější je propolisový roztok. Dá se použít i méně kvalitní propolis po přebrání. Rozpustíme jej v lihu. Nejvhodnější je líh denaturovaný 1 % benzinu. Ten se dá koupit pod názvem lihobenzin v lékárně. Čistý líh je zbytečně drahý, denaturovaný líh z drogerie obsahuje zapáchající denaturační činidla.

Termoúly

Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
termosolárních úlů?

Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Také máme zkušenost, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C.
Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila.
Nepomohlo ani rozšíření uliček.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v těchto nových úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

Zvápenatění plodu

Prosil bych vás po dobrých vzájemných zkušenostech o radu se zvápenatěním plodu.Je možné, že by se zvápenatění plodu projevovalo v liniích určitých matek?
 Nikdy jsem nenašel práci, která by  dokázovala, že matka sama může být infikovaná a z ní i vajíčka.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!

Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Dezinfekce UV zářením

Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.

Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz/

Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.

Přemístění včelstev mimo území obce

Vazeni pratele,

 znamy v nedaleke vesnici vzdalene asi 5 km se chysta vcelarit a pozadal mne o jedno vcelstvo, ktere mam jiz pripravene. Pred jeho prevozem bych vsak rad mel jistotu, ze z hygienickeho hlediska bude vse v poradku a proto bych vas chtel pozadat o sdeleni, zdali musim pred prevozem zaslat vzorky vcel k vysetreni do vaseho ustavu. Pokud ano, prosim o upresneni parametru vzorku a sdeleni adresy, na kterou bych mel vzorek odeslat.

V souladu s Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinance SVS MZe pro rok 2015 je povinnost jednou ročně vyšetřit směsné vzorky měli na mor včelího plodu
na stanoviští včelstev před přemístěním včel nebo včelstev mimo území obce.
Protokol s výsledky vyšetření nikam neposíláte, ale necháte si ho u sebe pro případnou kontrolu.
Informace ke vzorku měli:
- požadované vyšetření – mor
- jméno a zasílací adresa
- fakturační adresa, pokud je odlišná od zasílací
- registrační číslo chovatele
- název a registrační číslo stanoviště (popřípadě stanovišť) a okres, ve kterém se stanoviště nachází
- číslo katastrálního území
- počet včelstev, ze kterých je odebrán směsný vzorek
- telefonický kontakt
Tyto informace můžete uvést do doprovodného dopisu nebo je můžete vyplnit v žádance o vyšetření.
K vyšetření je potřeba zhruba polévková lžíce měli. Obal musí být prodyšný, ale pevný. Vzorky nesmí být plesnivé.
Vzorky se musí odebrat z každého stanoviště. Směsné vzorky mohou zahrnovat měl maximálně z 25 včelstev
V letním období můžete měl nashromáždit pomocí zasíťovaných podložek. Výhodné jsou jednorázové podložky zhotovené přímo pro tento účel.
Podložky se vkládají na dno úlu asi na 2 týdny (aby se na nich zachytilo potřebné množství, alespoň lžička měli). Pak se celé podložky posílají do laboratoře.
Fakturační adresa a adresa pro poštovní zásilky:
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.
Máslovice – Dol 94
252 66 Libčice nad Vltavou

Pro kurýrní služby a jiné silniční dopravce je tato obměna adresy:
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.
Dol 94
250 69 Vodochody

Společné choroby sršní a včel

Prosím o informaci, zda mohou sršni trpět stejnýmí chorobami jako včely. Sršni přestali začátkem října létat a když hnízdo otevřel, tak už bylo prázdné, pouze larvy různého stáří v rozkladu. Vymizení sršňů mě připadá předčasné. Mám 100 m od tohoto hnízda 30 včelstev, tak mám obavy, aby si něco nepřinesly. (Z dotazu J. R., Česká Třebová)

Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)

Všeobecné (19)

Jak ovlivňují divoké včely a čmeláci včelu medonosnou?

Dobrý den, na diskuzním fóru se nam rozjela debata o možné interakci mezi včelou medonosnou, včelami samotářkami a čmeláky, z pohledu možného přenosu nemocí a parazitů a možné škodlivosti podpory jejich výskuty různymi domečky pro včely samotářky a tak podobně.
Přijde mi, ze tam o tom nikdo nic přesného neví. Napadlo mě zeptat se u vás, jak to vlastne je. Případně kde sehnat nějaké důveryhodné zdroje na toto téma. S pozdravem, J.K.

Včely samotářky svým odlišným způsobem života představují velmi cenný podíl opylovačů v naší přírodě. Některé rostliny na ně přímo čekají. Pro včelu medonosnou nepředstavují samotářky žádné nebezpečí. Jsou to dokonce jiné rody, říká se jim souhrnně “Non-Apis” včely. Nejsou známy žádné choroby ani parazité samotářek, kteří by ohrožovali medonosné včely. Čmeláci, kteří jsou přeci jen víc pospolu a mají v hnízdech teplo, trpí celou řadou parazitů (mají svoji nosemu a celou řadu roztočů), kteří však také na včely přenosné nejsou.

Po internetu někde běhal obrázek roztoče Varroa na nějakém jiném hostiteli, ale to jsou bezvýznamné informace a mohou být i manipulované. Hnízdní podpory samotářek ani medonosné včely ani nenavštěvují – nic je tam nekáká – spíš mám pocit, že si samotářky svá teriroria feromonálně označují, jak je to ve zvířecí říši běžné.

D.T.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Ošetření plástů dýmem ze sirných knotů a med z takových plástů

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Rezidua léčiv v medu

Dobrý den,prosím o zaslání odkazu na výzkum ohledně zatížení medu pesticidy, případně i léčivy(zejména Varidol a Formidol) pokud existují.

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný. Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích:

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

V medu se sledují jednak všechna oficiálně používaná léčiva, ale také řada dalších cizorodých látek z prostředí. Tabulky si můžete prohlédnout za mnoho let dozadu. Zajímavé bylo, jak klesl obsah olova v medu od doby, kdy se přestal používat olovnatý benzín. Dnešní nálezy olova jsou hlavně z opravovaných medometů, cínové pájky totiž obsahují až 50 % olova. Proto doporučujeme nerezové zařízení.

Paulownia, nektarodárnost.

Dobrý den, obracím se na Vás – jako na odborníky – s následujícím tématem. Jsem včelař a v naší obci je cca 30 včelařů. V inzerci Včelařství (a nejen tam) se objevuje nabídka stromů Paulownia kirl a P. tomentosa, které jsou dle různých zdrojů medonosné, dlouho kvetoucí, mrazuvzdorné …I v naší obci jsou včelaři, kteří uvažují o poměrně masivní výsadbě těchto stromů. Místní zahradník na základě jejich zájmu pěstuje až 4000ks. Vzhledem k tomu, že rostliny mají asijský původ, nehrozí, že v oblastech, kde se tyto stromy vysadí a budou součástí snůšky, dojde ke znehodnocení medu? Ať už složením – stopy cizokrajných rostlin, nebo chuti, tak jak to třeba zjišťuje testování medu.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Roj včel na zdi domu.

Dobrý den,
prosím Vás o info ohledně včel, které se mi každoročně usadí na domě.Každé jaro mám na domě roj, který pak zmizí a včely se usadí ve zdech domu, v loni se dostaly i dovnitř. 

Nemám tušení, zda-li mohou narušit cihlovou zeď zadní části domu, kde se pravidelně zabydlují.

Máme malá vnoučata, psy, a znemožněný přístup na zahradu téměř po celé léto.

Poraďte prosím co s tím mám dělat.

Pokud se včelám v dutině u vás doma líbí, dá se čekat, že se do ní usadí opakovaně. Roj si totiž vysílá pátračky, říká se jim ubytovatelky, které dovedou objevit a ohodnotit každou použitelnou dutinu. Narušit zdivo včely nemohou, narušovat sousedské soužití asi budou. Jediné řešení je mechanické zamezení přístupu do dutiny. Z obrázků je vidět neomítnuté zdivo se spárami, které asi mohou mít průchody dovnitř. Zkusil bych stavební polyuretanovou pěnu, a na vrch běžnou maltu.

Med s melecitózou.

Dobrý den. Mám dotaz na med. Koupili jsme od včelaře tmavý lesní med. Po cca půl roce med zkrystalizoval, což je obecně standardní vlastnost medu. Bohužel ale krystaly jsou v horní polovině sklenice velmi světlé, prakticky suché, připomínají spíše slepený hrubozrnný písek. Chuť je sladká, ale ne po medu, ani aroma není příjemné, je cítit spíše “po dřevu”. Dá se z těchto informací vyvodit, že med nebyl nějak v pořádku?
Ve tmavých lesních medech bývá, zvláště v některých letech, velký podíl melecitózy (trisacharid, glukóza-fruktóza-glukóza).
Původ melecitózy je v medovici, sladké šťávě, kterou vylučují mšice sající na stromech mízu.
Melecitóza má sklon ke krystalizaci a vyděluje se z medu jako první. Podle hustoty zbývajícího podílu se mohou krystaly připomínající písek hromadit u dna nebo u hladiny. Melecitóza někdy zůstává v krystalech i po šetrném ztekucení medu ohřátím. Takovéto složení medu je přirozené, ale ze spotřebitelského hlediska není takový med příliš zajímavý. Doporučujeme tento med zpracovat do perníků, v kombinaci s kořením dostaneme chutný produkt.

Expresní rozbory

Dobrý den, mám dotaz na zkušební laboratoř.
Na vašich stránkách jsem nalezl informaci, že je možné za příplatek 50 % udělat expresní rozbor do druhého dne. Týká se to všech rozborů, které nabízíte?
Expresně se dají provést jen chemické rozbory (jde o organizaci v pořadí vzorků).
Mikrobiologické rozbory se urychlit nedají, protože jde o metody kultivační a konkrétně bacily moru spolehlivě vyrostou až za 5-6 dní od naočkování.

Postřiky a rezidua v medu

Zdravím Vás všechny. Mám na Vás dotaz. Dnes v pravé poledne cestou autem sledoval postřik kvetoucí řepky. Nevíte někdo, o jaký postřik se jedná? Samozřejmě mi nejde do hlavy, že v době kvetoucí řepky za krásného slunečního dne, v období velké snůšky jsou postřiky prováděny. Dostanou se rezidua i do medu??? Snad ani nejde tolik o včely, jako o případné znečištění a poškození včelího produktu, medu.
Dobrý den,
děkujeme za Váš zájem. To, co bylo aplikováno na řepku v době Vašeho pozorování postřiku, netušíme. Existuje více různých typů látek a přípravků, které mohou být v uvedenou dobu do řepky aplikovány, a pěstitel se nemusel dopustit žádného porušení předpisů. Mohlo se jednat o insekticidy, fungicidy nebo výživu rostlin. Pokud byly v době aplikace dodrženy předpisy a návod k aplikaci přípravku, nemělo by dojít k ohrožení včel, ani kvality a nezávadnosti medu.
Zatím je nám blíže znám jeden případ analýzy vzorku medu z loňského roku. Byla v něm detekována účinná látka thiacloprid, která se může používat právě i na řepku. Nález této látky však byl v množství 0,016 mg/kg. Pro tuto látku je známo i maximální přípustné množství v potravinách, tj. 0,2 mg/kg. Dávka, která člověku nic nedělá (NOEL), je 100 mg. Z toho se odvozuje denní pro člověka akceptovatelná dávka (ADI), což je asi 1 mg thiaclopridu.
Na posezení byste mohl takového medu sníst 500 kg, nebo denně 5 kg. (Samozřejmě, že by vám víc ublížil ten cukr, tělo by se bránilo.)
Detekované množství ve vzorku medu bylo tedy v hodnotě 8 % povoleného limitu pro potraviny. Důležitým faktorem je navíc množství konzumovaného medu. Bezprostřední ohrožení zdraví tedy nehrozí.
 

Původ a složení medovice

Má otázka zní: co vylučuje (jaké polysacharidy) rostlina při vyšších teplotách klimatu – (když se tak zvaně potí). Nabyl jsem dojmu, že právě havěť – mšice, puklice, červci kteří především filtrují pektiny se podílí na štěpení vyšších cukrů a při samovolném uvolňování nejsou schopní toto množství zpracovat.
Byl jsem několik let v rovníkové Africe. Medobraní jsem se zúčastnil dvakrát. Med byl vždy krystalický. Výsledek byl asi 6kg medu (cementového).
Stanoviště: náhorní plošina 1200 nad/m , vegetace z větší části eukalyptové plantáže + místní vegetace. V tamním létě (naše zima) teplota přibližně 30-37°C.
Tyto zkušenosti mě vedou k otázce jaké je složení mízy (typy polysacharidů) stromů při působení slunečního záření. Bylo by zajímavé analyticky zjistit její složení. A který ze sacharidů způsobuje tuto rychlou krystalizaci při tvorbě melicitozního medu.

Neznám tropické podmínky, ale v našich středoevropských se ani při vysokých teplotách rostliny (tedy i stromy) nepotí. To byla chybná představa začátku minulého století a byla experimentálně vyjasněna. K tvorbě medovice je opravdu nutný hmyz (takzvaní producenti medovice, nejčastěji mšice). Mšice si odfiltruje velké molekuly bílkoviny, které potřebuje pro odchov svého potomstva a vodu s rozpuštěnými cukry vylučuje jako nepotřebný zbytek. Základ medovice je tedy tekutina lýkových drah (floemu) rostlin, která se přes tělo producenta dostane na povrch rostliny. Ne tedy pocením, ale navrtáním potrubí a vyloučením v podobě kapek ze zažívacích orgánů hmyzu. Nakolik se podílí metabolismus producenta na pozměnění původního sacharidového složení floemové tekutiny nevím, do určité míry asi ano. Analýzy tohoto druhu nejsou jednoduché, protože cukry jsou si hodně podobné a nesnadno se odlišují na chromatografických kolonách. Pokrok analytických technik ale je obrovský a přesnější výsledky se jistě v literatuře brzy objeví. Rychlou krystalizaci, tedy tzv. cementový med, způsobuje zejména trojitý cukr melecitóza.

Máte alergii nebo strach ze žihadel?

Žihadlo po bodnutí včelou zpravidla zůstane v ráně a ještě asi minutu pumpuje do rány jed. Nejdůležitější je, rychle žihadlo z rány vyškrábnout. Dále pak pomáhá ránu chladit (třeba nanukem nebo sáčkem mražené zeleniny), případně potřít rozkrojenou cibulí či jablkem.

Při problémech s alergií Vám může pomoci Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Královské Vinohrady v Praze.
Základní informace se dozvíte v recepci tohoto oddělení na tel. čísle 267 162 257
Další informace zde

Vosy, vosy, sršáně

Máme na půdě (v kůlně, ve staré jabloni, v chatě…) sršní hnízdo a bojíme se jich (nebo sousedé). Jak se těch sršňů zbavit? (Častý tefefonický dotaz)

Rada není úplně jednoduchá. Stejně jako včely, i vosy a sršni do přírody patří a jsou užiteční. Vosy i sršni, na rozdíl od včel jsou převážně masožraví a živí se hmyzem. Člověka běžně neobtěžují, ale pravda, lezou do jídla a do pití, pletou se a občas dají žihadlo.
Hnízdo vos i sršňů je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na podzim se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem zimy se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají.
První rada, co dělat, je tedy tato: Pokud se to dá vydržet, nic s hnízdem nedělat, počkat, až se vyprázdní, a v zimě důkladně mechnicky zabezpečit příslušnou dutinu (stavební pěnou, mřížkou, plechem, sádrou, atd.), aby se tam na jaře znova mladá matka nedostala a nezaložila nové hnízdo na osvědčeném místě.
Další rady, pokud se to vydržet nedá: Pokusit se v noci, když jsou všichni jedinci doma, mechanicky hnízdo odstranit. Nejlépe, když je chladno. Pokud je to technicky možné, navlékne se na hnízdo plastový pytel, hnízdo se odřízne od stropu či stěn. Do pytle se vleje sklenička (1-2 dl) obyčejného benzinu, který se rychle odpařuje a je pro hmyz velmi jedovatý.
Použití chemických přípravků je svízelné. Je těžké se dostat rozprašovačem přímo do hnízda. Navíc si přidáváme jedy do blízkosti svého obydlí. Nedoporučujeme.
Pro snižování množství vos dobře fungují pasti na principu lahví se zbytkem piva (ještě lepší je pivo trochu přisladit). Pivní návnady jsou selektivní, včely nelákají.
Zásah profesionálních DDD firem je většinou dost nákladný.
Hasiči na žádosti reagují různě. Někdy vyrazí, někdy se vymluví. Jejich povinnost to asi není. O život nejde a není snadné posoudit, zda jde o ohrožení zdraví a majetku občanů…

Včely samotářky

Na pozemku vedle domu se nám usadilo mnoho menších včel, které si vyvrtaly chodby do hlíny. Vypadá to, že obsadily území cca 3×2 metry, na kterém mají více různých vchodů. Je to poměrně nepříjemné, protože máme malou dcerku, která si v těchto místech hraje. Včelek je tam opravdu hodně, možná bych to přirovnal i k roji, který se vyskytuje v okolí klasického úlu. Existuje nějaký způsob, jak se těchto včel zbavit nebo je třeba přesídlit jinam? Nechceme se pouštět do nějakého ukvapeného řešení bez rady odborníka.

Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypek a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích, jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a znečištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.

Mateří kašička

Podle jaké normy se kontroluje kvalita mateří kašičky?

Mateří kašička nemá žádnou normu kvality. Mezinárodní komise pro med (IHC, viz téžwww.bee-hexagon.net) má v plánu takový standard vytvořit. V našem ústavu vycházíme z tradice zavedené pro hodnocení mateří kašičky Výzkumným ústavem tukového průmyslu Praha ze 60. let minulého století. Na základě vnitřních standardů hodnotíme kašičku podle obsahu vody (refraktometrické stanovení), hustoty (stanovení objemové hmotnosti) a vodivosti 1% vodního roztoku (úměrné stáří vzorku). Řadu užitečných údajů zjistíte z knihy „Včelí produkty mýtů zbavené“, která čerpá mj. z internetové publikace R. Krell VALUE-ADDED PRODUCTS FROM BEEKEEPING.

Druhy pylu

Dotaz k pylu. Na trhu se vyskytují různá označení pylu. Nalezl jsem: pyl „perga“ – nejdražší a údajně nejlepší, pyl rouskový, pyl květový. Zakládá se toto dělení na podložených faktech a jaký je potom mezi těmito pyly rozdíl, nebo jde pouze o reklamní trik?

Pojmenování „perga“ je ruský výraz, je to totéž co plástový pyl. Čeština jednoslovné označení nemá. Anglicky je to beebread, podobně německy Bienenbrot. Cena je proto vyšší, než u rouskovaného pylu, že je velmi pracné pyl z plástů vydloubávat. Není na to žádná mechanizace. Plástový pyl je skutečně stravitelnější, než rouskovaný pyl, který se převážně uchovává sušený. Sušením se dostupnost obsahu pylových zrn snižuje. Mražený rouskovaný pyl je srovnatelný s plástovým. Pyl květový je obecné označení, veškerý pyl je květový. Pokud ho nasbírají včely a sebere se jim v česně pylochytem, je to pyl rouskovaný (= rouskový). Pokud pyl setřesete na papír – bude to čistě pyl květový, bez přísad, kterými si včely pyl zvlhčují, aby se jim dobře lepil.

Propolisové tinktury

Existuje nějaká studie, výzkum, který by srovnával účinnost propolisové tinktury a propolisového vodného výluhu? Pokud ne, jaký je váš názor?

Literatura o propolisu je nesmírně obsáhlá. Zadáte-li http://scholar.google.cz/scholar?q=propolis&hl=cs&btnG=Hledat, vykoukne na Vás 46 tisíc vědeckých prací. Propolis obsahuje jak látky lipofilní, tak i látky hydrofilní, tedy ve vodě rozpustné. Největší spektrum složek se do roztoku dostane, pokud se propolis rozpustí v 70% alkoholu. Čistě vodný extrakt propolisu má též spoustu biologických účinků, přijde na to, jaké si uživatel přeje. Nejlepší vodné výluhy vzniknou, když propolis ve zmraženém stavu rozemelete na tříštivém kávomlýnku na velmi jemný prášek a pak ho macerujete ve vodě několik dní ve tmě při pokojové teplotě za občasného protřepání.

Nakusují včely ovoce?

Slyšel jsem, že včely napadaly zrající meruňky a jiné sladké plody. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Je to pravda? (e-mailový dotaz)

Ani my jsme se s tím nesetkali. Je možné pozorovat, že včely sají sladkou šťávu na poškozeném zralém ovoci, ale vždy se jedná o plody nakousané vosami, jiným hmyzem nebo ptáky, případně poškozené pádem ze stromu na zem. (DT)

Včely od souseda létají přes plot

Mám za souseda „vášnivého včelaře“, který má kolem 20-25 včelstev chovaných uvnitř obce. Včely přelétávají intenzivně přes náš pozemek a někdy dostanu několik žihadel než uteču. Čela úlů jsou směřována přímo k našemu pozemku, a jsou v blízkosti plotu.
Jak by bylo možné změnit dráhu letu? Existuje právní předpis, který by upravoval umístění úlů vůči okolním pozemkům? (P.K.)

Je třeba rozlišovat “útok” a “srážku”, při vstupu člověka do letové dráhy.
Směr, respektive letovou hladinu letu včel lze docela dobře změnit hustým živým plotem. Než vyroste, použít třeba rákosové stinovky.
Útočné včely se dají polepšit výměnou matek.
Pětadvacet včelstev by nemělo dělat problémy, velmi záleží na tom, zda včelař mění matky, nebo to nechává na přírodě. Jsou linie, které si lidí nevšimnou, pokud nedojde přímo “ke střetu” např. zapletení do vlasů.
V současnosti předpis na umístění včelstev není, případné spory se posuzují podle obecných zákonů, že nesmíte obtěžovat okolí “nad míru obvyklou”. To posuzuje soudní znalec na místě.
Hodně záleží na konkrétní situaci.
Při dobré vůli se dá řešení nalézt. Je řada vášnivých včelařů, o nichž sousedé ani nevědí, protože mají úžasně “nevšímavé” včely. Jiné včely jsou doslova alergické na pohyb, zejména ve spojení se zvuky (sekačka) a vůněmi (posekaná tráva). (DT)

Komentáře nejsou povoleny.