Dotazy a odpovědi

Léčení včel

Kolik kapek Varidolu na jedno ošetření?

Kolik kapek Varidolu 125 se má dávat na fumigační pásek?

Postupujeme přesně podle příbalové informace:
Na ošetření jednoho běžně silného včelstva úplně stačí dvě kapky.
Pokud včelstvo obsedá více než jeden nástavek, pak stačí 3 kapky. Jen výjimečně je včelstvo tak silné, že obsedá celé dva nástavky, pak dáváme 4 kapky.

Prázdné plásty a nástavky se nepočítají.

Předávkování nezvyšuje účinnost, ale zatěžuje prostředí.

-DT-

Použití 60% kyseliny mravenčí

Dobrý den.
Na naší členské schůzi vzešel široce diskutovaný dotaz.
Kyselina mravenčí 80 % je dodávána pod obchodním názvem Formidol 40 mg a Formidol 80 ml. Současně je zakázáno léčit kyselinou mravenčí. Může nám někdo tento rozpor vysvětlit?.
Další dotaz.
V okolních státech je povolena léčba varroázy odpařovači s kyselinou mravenčí 60 %. Tato léčba u nás není povolena. Otázka je proč a zároveň se váže na otázku cen. Formidol je i přes dotaci neúměrně drahý ve srovnání s kyselinou mravenčí 60 %.
Uvažuje se o povolení kyseliny mravenčí jako léčivého přípravku srovnatelného s Formidoly?
Dobrý den,
Jak správně píšete, na trhu jsou nyní dva registrované veterinární léčivé přípravky na bázi kyseliny mravenčí, Formidol 40 a Formidol 81.
Není tedy zakázáno léčit kyselinou mravenčí.
K “léčení” se musí používat pouze schválená léčiva.

Vy máte na mysli ošetření včelstev volně zakoupenou kyselinou mravenčí aplikovanou nejrůznějšími pomůckami.
Tento postup může mít nekonečně mnoho variant, co se týče použitých materiálů a dávek. Nejsou známé vedlejší účinky, bezpečnost, zbytky v medu a podobně. Proto žádná oficiální autorita nemůže nic takto obecného povolit.
Každý však může získat oprávnění, tedy registraci léčivého přípravku nebo postupu. Postup, jak se registrace provádí a co je k tomu potřeba, je na http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani

S kyselinou mravenčí 60%, která je běžně na trhu, je zásadní problém v tom, že pokud by měla být registrována jako léčivo, musel by k ní její výrobce doložit všechny dokumenty, které jsou obecně potřeba pro účinnou látku léčiva. Takové dokumenty pochopitelně běžně prodávaná kyselina nemá, a kydyby je měla, bude mnohonásobně dražší.

Pokud se někde v zahraničí používá kyselina mravenčí, jako že ano, tak to nemůže být označeno jako léčení. Léčiva mají i v zahraničí stejná pravidla, jako u nás.

Do ceny přípravků se bohužel promítá i to, že všechen materiál (kyselina, desky, obaly, atd.) musí splňovat farmaceutickou kvalitu a ta musí být u každé šarže dokládána a kontrolována. Výroba musí probíhat podle pravidel, která jsou stále kontrolována a to všechno není zadarmo.
-DT-

Zvápenatětí plodu, jak naložit se soušemi a zbylým dílem po zlikvidovaném včelstvu.

Rád bych Vás požádal o radu. Jsem začínající včelař, včelařím 3. rokem. U jednoho včelstva se mi vyskytlo vápenatění plodu. Po pokusech s léčením Formidolem, krmení kys. sorbovou v cuk. roztoku, jsem se rozhodl včelsto zlikvidovat vysířením a spálením aby nedošlo k rozšíření do dalších včelstev.
Souše se zakladeným plodem jsem vyvařil na vosk. Zbylé dílo po včelstvu – medové zásoby a pylové zásoby je mi líto vyhodit – doporučujete je také zlikvidovat také nebo je možno je použít pro oddělky? Od starších přátel včelařů jsem na tento dotaz také nedostal jednoznačnou odpověď.

Původce zvápenatění je houba Ascosphaera apis. Kolik spor stačí na infekci, není známo.
Proto je dobré, jak jste už učinil, přetavit plodové plásty, kde je infekce nejvíc.
Plásty s medem a pylem mohou být infikované více nebo méně – to se nedá zjistit.
Dala by se použít tepelná dezinfekce, tedy prohřátí plástů na 24 hodin na 50-54 °C.
To spory průkazně zničí. K takovému ošetření (mimochodem je dobré i proti nosemě) se hodí stará lednička s topením, termostatem a malým větráčkem pro oběh vzduchu. 

Použití fumigátoru Wakont k aplikaci léčiv

Dobrý den, prosím o Váš názor na použití Fumigátoru Wakont.
Včelařím v polystyrenových úlech „1091 Úl český nástavkový“ vyráběných v Polsku výrobcem Lysoň a prodávaných u nás firmou Vast-oil Karviná.
Na internetu jsem narazil na zařízení Fumigátor Wakont. Je rovněž nabízen v katalogu Vastoil.
Prosím o sdělení, zda je tento fumigátor u nás schválen pro ošetřování včel proti Varroáze. Rád bych jej používal. Pokud jsem si dobře prohlédnul fotografie tak je určen pro typ úlu, který používám. Návod k ošetření přípravkem Varidol předepisuje jen jednu technologii , která má /nebo musí ?? být použita. Protože je návod k ošetření včelstev vytištěn s Vaší hlavičkou prosím o informaci, zda je přípustná jen v Návodu popsaná technologie, zda již máte nějaký názor na fumigátor Wakont, případně zda je Fumigátor Wakont vyzkoušen nebo povolen. V.J.

Příbalový leták léčiva je vždy schválený orgánem registrujícím léky (USKVBL). Vychází z měření účinnosti, ztrát, případného vzniku nežádoucích meziproduktů a reziduí.

Odchylka od návodu znamená riziko, za které nemůže nést odpovědnost výrobce léku.

Fumigátor Wakont není mezi schválenými veterinárními technickými prostředky v ČR.
Na internetu jsem se díval, že se odkazuje na polské tablety s amitrazem, které obsahují dvojnásobnou dávku pro jedno ošetření.
To je zbytečné předávkování, nebo se počítá se ztrátami. Nevím.

D.T.

Zapomenuté pásky GABONu v úlu

Dobrý deň, prosím Vás o radu. Som začínajúci včelár.
Na liečenie včelstiev som použil GABON PF 90, 2 prúžky na jedno včelstvo.
Do úľov som ich dal v septembri. Zabudol som ich vybrať ako určuje návod.
Z úľov som ich odstránil až teraz pri jarnej prehliadke v marci.
Niekde na internet som čítal, že reziduá tohto lieku sa ukladajú najmä vo vosku.
Prosím Vás o radu,bude med z jarnej znášky vhodný na ľudský konzum?Asi bez laboratórneho vyšetrenia to bude ťažko predpokladať, ale aký je Váš predpoklad?
Ďakujem za odpoveď, J.F.

Nejste první, komu se to stalo, že pásky zapomněl ve včelstvu do jara.
Není to správné, ale bylo jasné, že taková věc se stát může.

V žádném případě není ohroženo zdraví včel, ani konzumentů, kteří by jedli med z tohoto včelstva.

Při registraci přípravku se záměrně dělají pokusy s mnohonásobně překročenou léčebnopu dávkou, aby se objaslil přestup léku do vosku a do medu. Nebezpečí nehrozí.
Obsah fluvalinatu i po půl roce z větší části zůstane v proužcích. To co se z pásků uvolní, zase z větší části ulpívá na tělech včel, jejichž generace se obměňuje. Nějaké malé stopy se dostanou do vosku, protože fluvalinat je dobře rozpustný v tucích a těžce rozpustný ve vodě. Pokusy ukázaly, že z vosku do medu přechází až po dlouhé době méně než jedna setina koncentrace, která je ve vosku obklopujícího med v buňce.
Toto množství bude tak malé, že byste musel sníst denně desítky kilogramů tohoto medu, abyste dosáhl běžně povoleného denního limitu pro obsah fluvalinatu v potravinách (MLR není stadoveno, ADI je 0,3 mg pro člověka denně).

Doporučujeme označit si plásty tohoto včelstva na horní loučce a při vhodné příležitosti je vyřadit.

Použití Formidolu po vytočení medu, vliv ošetření na otevřený plod.

Uvažuji, že bych za účelem zlepšení léčby varroázy použil navíc Formidol desky po vytočení prvního medu (za předpokladu dodržení všech zásad použití). Dále bych se chtěl zeptat, jak je to s úhynem plodu při použití kyseliny mravenčí užitím Formidolových desek – prý se přijde o veškerý otevřený plod? A naposledy – vztahovala by se dotace na léčiva také na desky Formidolu, kdyby se použily 2x?
Aplikace Formidolu po vytočení prvního medu je zásah správný.
Plod se tím nezničí, nebo jen na okrajích, kde může dojít lokálně k velmi silné koncentraci par kyseliny.
Dotace není vázana na počet aplikovaných desek jedním včelařem, dotaci ale vyřizujeme za včelaře jen při hromadných objednávkách od OČSV, maximálně 3 x v jednom kalendářním roce.

Předávkování přípravkem M1-AER

Rád bych se zeptal, stala se nám začátečnická chyba, omylem jsme namíchali roztok M1-aer 4x silnější. Provedli jsme nátěr zavíčkovaného plodu, ve včelstvu. Plocha natíraného plodu byla max. 1-3 dm čtverečného, na 1 úl (matka je na počátku kladení). Následně dle doporučení byla provedena fumigace Varidolem.

Jaké mohou být prosím eventuálně následky při tomto předávkování, jaké doporučení by jste mi dali ohledně vlivu na včelstvo a případně kvality medu. Měli bychom udělat nějaká opatření, např. máme odstranit natřený plod či celý plást? V návodu je uvedeno, že při předávkování hrozí úhyn včel, nehrozí i úhyn celého včelstva?

Popsané předávkování 4x při nátěru by vzhledem k malé ploše produ nemělo mít vliv na líhnutí plodu, ani na kvalitu medu.
Úhyny jsme zaznamenali při záměně M1-Aer za Varidol, kdy je dávka ještě mnohem větší.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Fumigace z podmetu.

Dobrý den,

prosím o Váš názor na provádění fumigace z podmetu u nízko nástavkových úlů.

Předpokládám, že kouř je nosičem účinné látky a při umístění proužku do podmetu kouř kompletně prostoupí úl, soudě dle úniků netěsnostmi v horních partiích úlu. Stejně tak i při umístění proužku do horního nástavku se účinná látka musí rozptýlit po chomáči díky kouři, neboť pokud by nebyla nesena kouřem a pouze by padala shora dolu, fungovala by pouze v řadě rámků, kde je proužek umístěn; nehledě na to, že by, pokud to přeženu, uvízla na horní loučce rámku v nižším nástavku. Navíc včelaři umisťují proužek místo krajního rámku v horním nástavku, tedy pokud by látka nebyla nesena kouřem, z tohoto místa by se nedostala ke včelám. Takto si princip představuji selským rozumem. S fumigací z podmetu mám z minulého roku dobré zkušenosti, a proto si myslím, že funguje. Setkávám se však v okolí s opačnými názory. Proto bych rád znal Váš odborný názor a snad i popsání principu, na kterém je fumigace založena.

Fumigace pomocí pásků byla odladěna tak, aby stačila co nejmenší dávka účinné látky na co největší léčebný efekt. Předpokladem tedy je, že nebude docházet ke ztrátám při aplikaci.
Kouř se v prostoru úlu okamžitě rozprostře všude, a pokud není včelstvo semknuto v zimním hroznu, účinná látka se váže na povrch včel a dalších předmětů. Povrch včel je díky ochlupení oproti plástům a úlovým součástem mnohonásobně větší. Tedy skoro všechna účinná látka nasedne na včely a to chceme. V podstatě nezáleží na tom, odkud se kouř šíří. Záleží na tom, aby neunikal netěsnostmi, horem, spode, česnem, atd. Také záleží na tom, aby pásek visel svisle: žhavá zóna se blíží ke kapkám Varidolu a ten se vzhůru stoupajícím teplem opařuje a přechází do kouře, který funguje jako nosič. Ve vysokém podmetu to jde i svisle. Pokud je to v rámci jednoho či dvou obsazených nástavků, včely svým dýcháním a další aktivitou způsobují tubulence a proudění. Za chvíli je všechno všude. Jak se kouř váže na povrch včel, je krásně vidět ze srovnání fumigace v prázném úlu a ve stejném úlu se včelami. Z prázdného úlu se po zapálení pásku dere kouř ven každou škvírkou, z obsazeného úlu kouř ven nejde vůbec, vlastně ani otevřeným česnem.

Závěr: v dobře utěsněném úlu, fumigace svisle zavěšeného pásku se správnou dávkou přípravku podle příbalové informace, poloha pásku zásadně výsledek neovlivňuje.
Ale pozor, nefumigovat v prázdném nástavku nad nástavkem obsazeným!

 

Cukrování včel

Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?

Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách měkolikaminutovým protřepávání vzorku asi 5OO včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.

Rezistence roztoče Varroa vůči fluvalinátu.

Dobrý den,
objednali jsme si Gabon PF 90 mg, ale na jaře jsme plošně prováděli nátěr plodu přípravkem M-1 AER 240 mg/ml. Nebude tímto snížena účinnost Gabonu, popřípadě nevznikne rezistence roztoče, jelikož oba přípravky mají stejnou účinnou látku.

Rezistence roztočů vůči fluvalinátu se objevuje u části populace Varroa destructor, která má určitou vzácnou variantu (mutaci) své genetické výbavy. V praxi rezistenci poznáme podle snížené účinnosti ošetření. Rezistence se zesiluje, pokud se některé léčení “nedotáhne do konce” a zbyde dost roztočů, kteří se namnoží. Tím se zvětšuje podíl oněch odolných.
Pokud jste natírali plod podle metodiky a doplnili jste nátěr jednou fumigací Varidolem, měla by být účinnost velmi dobrá.
Pokud podle průběžného monitoringu (třeba pomocí moučkového cukru) uvidíte, že počet roztočů zase hrozivě narůstá, nasaďte Formidol nebo Gabon PF90. U Gabonu každopádně kontrolujte spad opět nejlépe Formidolem. Kdyby Gabony nezabíraly, je třeba zařadit tříletou přestávku použití pyrethroidů.

Podzimní ošetření – opakování léčení

Prosím o informaci,v jakém časovém rozestupu se má fumigovat nebo(aerosol),podzimní léčení.V 80.-90.letech jsem u vás dělal kurs léčitele a žiji v domnění,že tyto tři fumigace by měli proběhnout v jednom kalendářním měsíci,aby byl odléčen též zavíčkovaný plod.Pokud se léčení protahuje,domnívám se,že zavíčkovaný plod není odléčen.

Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.

Termoúly

Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
zvýšené teploty? Nyní se tato metoda objevuje v podobě termosolárních úlů.

Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření.  Ukázalo se, že klíčový bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je dobrá. Horší, jak dosáhnout prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme-li ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má také vedlejší účinky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují se zde tzv. Hitz-schock enzymy.Nemyslím, že bychom při našem výzkumu zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelstech s plásty a plodem na krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 °C.

Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v termosolárních úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

 

Zvápenatění plodu

Prosil bych vás po dobrých vzájemných zkušenostech o radu se zvápenatěním plodu.Je možné, že by se zvápenatění plodu projevovalo v liniích určitých matek?
 Nikdy jsem nenašel práci, která by  dokázovala, že matka sama může být infikovaná a z ní i vajíčka.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!

Dezinfekce UV zářením

Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.

Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz/

Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.

Aplikace léčiv proti varroáze

Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol FUM a MP – 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)

Všechny léky distribuujeme i s návody. Všechny návody jsou i na naší webové stránce: www.beedol.cz – produkty- léčivé přípravky
Stručně tedy takto:
Na fumigaci se používají: Varidol FUM a MP-10 FUM
Na aerosol se používají: Varidol AER a M-1 AER
Na nátěr pouze: M-1 AER
Přípravky Varidol FUM je zaměnitelný s přípravkem Varidol AER (jedná
se o dvě různá balení stejného přípravku).
Jiné přípravky se zaměňovat nemohou.

Kyselina šťavelová proti varroáze?

Dobrý den,
zajímal by mne názor na léčení proti varoáze pomocí kysliny
šťavelové o níž jsem zaznamenal na netu diskusi. Jedná se o seriozní a
ověřenou metodu? Je v zahraničí přípustná? Prověřovali jste ji v Dole?
Má tento prostředek budoucnost?

Použití kyseliny šťavelové je složitý problém.
Pokusím se ho stručně shrnout.
Kyselina    šťavelová (KŠ) je  účinná  proti  roztočům,  ale v používaných
dávkách může mít vedlejší účinky i pro včely a pro člověka.
Narozdíl  od  kyseliny mravenčí nevyvětrá, takže hrozí riziko kumulace
při opakovaném a dlouhodobém používání.
Na  Dole  jsme  zkoušeli  různé  aplikační  formy (sublimaci z horkých
destiček,  posyp  jemným  práškem,  postřik i polití shora do uliček).
Účinnost  je  dobrá  u  včelstev  bez  plodu.  Předávkování  způsobuje
viditelné oslabení včelstev proti kontrolám. A rezidua jsou měřitelná.
Pokud  by  měla  být  KŠ  registrována  jako léčivo, znamenalo by to v
každém   případě  splnění  všech  předpokladů,  které  požadují  tyto
dokumenty:
http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/formulae-adosti-tabulka-adosti
Mimo   jiné  to,  že  jako  účinná látka se může použít jen surovina v
doložené  (!)  farmaceutické  kvalitě, nestačí čistá, nebo dokonce jen
technická  KŠ.  Pokud někdo na světě vůbec KŠ ve farmaceutické kvalitě
vyrábí,  půjde  o  velmi  drahou  surovinu.  To  se spolu s obrovskými
náklady    na   registraci   (minimálně  dva  roky  práce  a  problémy
reziduí,   stabilit,   atd.,  atd.) promítne  do ceny přípravku. Budou
včelaři  ochotni si takový přípravek koupit, když bude několikanásobně
dražší, než běžně dostupná kyselina šťavelová?

Proč je doporučená teplota pro fumigaci nad 10°C.

Dobry den,

som zvedavy zacinajuci vcelar.

Chcel by som vediet – a preto Vas chcem poprosit o informaciu – ako bola stanovena teplota (10 °C), pod ktorou by sa uz nemalo fumigovat. Ci je tato hodnota odvodena na zaklade pozorovania zivota vciel, alebo na zaklade experimentu.

Teplota 10 °C uvedená v příbalové informaci je odvozená z výsledků pokusů prováděných při registraci léčiva. Ukázalo se, že pokud je včelstvo staženo do zimního hroznu, je výsledek fumigace horší, protože kouř nepronikne ke všem včelám. Stažení do hroznu je ovlivněno předcházejícím dnem, prohlídkou, slunečním svitem a dalšími okolnostmi, ale zjednodušeně platí těch 10 °C.
Při nižších teplotách doporučujeme použití aerosolu (nejlépe s acetonem), pokud tato technika není k dispozici, je možné včely trochu rozrušit, například rozebráním včelstva, nebo vložením teplé cihly, resp. střešní tašky nebo PET lahve s horkou vodou do podmetu. To máme vyzkoušené, ale je to pracnější.

Ochranné pomůcky pro aplikaci léčiv aerosolem nebo fumigací.

Dobrý den.
Můžete nám, prosím, poradit jakou ochrannou masku, respirátor pořídit
pro ochranu lidí, kteří provádí léčení včel? A kde tuto masku pořídíme?

K aplikaci léčiv aerosolem a fumigací doporučujeme používat filtrační polomasku s filtrem proti organickým parám a plynům.
Tyto ochranné pomůcky lze zakoupit například v e-shopu ambra. Zde je odkaz na jejich stránky:
http://katalog.ambra.cz/ochranne-rousky-masky-a-respiratory/c80/

Aplikace Formidolu 81g – dávkování

Dobrý den,
letos použijeme pro léčení v podletí Formidol 81g.
V bodě 8.Dávkování a způsob podání píšete, že na objem úlového prostoru do 60 l použít 1 proužek.
 Rozumíte objem úlového prostoru zaplněného obsednutými rámky. Tj. např. 39x39x24 = 36 litrů jeden nástavek. Vèelstva zimuji ve dvou nástavcích. Celkem 72 litrù prostoru. Mohu použít 2 proužky?
Dobrý den,
litry se občas používají proto, že pojem nástavek je hodně široký.
U klasiky 39 x 24 se počítá obsednutý nástavek jako 40 litrů. Zkušenost ukázala: 1 nástavek = 1 proužek, 2 až 3 nástavky = 2 proužky.
Nízké nebo obrovské nástavky se musí přepočítat.

Komentáře nejsou povoleny.