Dotazy a odpovědi

Včelaření

Kolik kapek Varidolu na jedno ošetření?

Kolik kapek Varidolu 125 se má dávat na fumigační pásek?

Postupujeme přesně podle příbalové informace:
Na ošetření jednoho běžně silného včelstva úplně stačí dvě kapky.
Pokud včelstvo obsedá více než jeden nástavek, pak stačí 3 kapky. Jen výjimečně je včelstvo tak silné, že obsedá celé dva nástavky, pak dáváme 4 kapky.

Prázdné plásty a nástavky se nepočítají.

Předávkování nezvyšuje účinnost, ale zatěžuje prostředí.

-DT-

Roje neznámého původu.

Dobrý den,
začínám včelařit a zjišťuji, že včelaři mají různé názory i pokud jde o mor včelího plodu nebo varroázu.
Zatímco jedni mě varují, abych rozhodně nerozšiřovala počet včelstev sklepnutím neznámého roje, druzí tvrdí, že toto je v pohodě, protože mor i kleštík jsou v díle, které roj opustil. Jak to tedy je?

Roje neznámého původu mohou být nositeli nemocí včetně nebezpečné nákazy moru včelího plodu. Proto Státní veterinární správa nařídila roje neznámého původu utratit a zakopat.

Mor včelího plodu způsobuje bakterie s latinským označením Paenibacillus larvae. Bakterie se sice rozmnožuje jenom v těle včelí larvy, ale mimo tělo larvy přečkává i na dospělých včelách v podobě neuvěřitelně odolných spór.
Původcem varroázy je parazitický roztoč Varroa destructor. Rozmnožuje se pravda na plodu, ale vyskytují se hojně i na doslpělých včelách.
Samice parazita jsou vidět pouhým okem na včelách napadeného včelstva. Tyto včely s rojem také vylétávají. Navíc mohou být přenašeči nebezpečných viróz.

Vyváření souší

Obracím se na Vás dotazem ohledně společného vyváření souší. V rámci naší ZO
jsme koupili velký kotel  s odstředivkou na vyváření souší od fa. Baze alfa.
Získávání a zpracování vosku je asi všude problém. Kotel chceme provozovat
pro celou ZO, ale obavám se šíření nemocí. Mám proto dotaz, jak moc je
společné vyvařování rámků rizikové, především směrem k moru včelího plodu a
popř. dalším nemocem.  Chceme nastavit pravidla, že vždy bude vyvářet pouze
jeden člen, po skončení se kotel umyje a vydezinfikuje (asi Savo) a následně
může vařit další. Získaný vosk a rámky si každý odveze. Odstředivku lze také
rozebrat a vyčistit.  Je takové opatření dostatečné? Jak je rizikové
společné vyváření rámků? Jak to můžeme takové riziko eliminovat?

Dobrý den,

díky za váš dotaz, je důležitý. Jde hlavně o mor.
Ostatní  nemoci,  jako je zvápenatění, hniloba, viry, nosema a roztoči
se přes voskárnu nepřenesou.

V  případě, že by se do vaší varny dostaly plásty z morových včelstev,
spory, kterých jsou v nich miliardy, by se teoreticky mohly přenést i jinam.

Aby se tak nestalo, je je třeba udržovat zařízení v čistotě.
Spory  budou  hlavně  v  tzv.  košilkách  a  další  špíně. Pod nánosem
materiálu spory nezabije ani nejsilnější dezinfekce.
Na prvním místě je tedy vždycky mechanická očista.
Povrchy  se  dají  ošetřit  Savem, nejlépe směsí 1 lahev Sava + 0,5 kg
pecičkového louhu a 9 litrů vody.
Funguje i Bee-Safe, ten je na bázi jodu.
Samotné  ohřátí  likviduje  spory  také,  ale  po delší době. 150 °C 5
minut,  teplota  120  °C  už  musí  působit  několik hodin. Klátkodobé
ohřátí, třeba plamenem letlampy, jen bez účinku.

Úplně  nejlepší by bylo, aby všichni, kdo společné zařízení používají,
měli  vyšetřená  včelstva.  Zatím  to  mají  povinné  jen  kočovníci a
chovatelé  matek. Při přesunu oddělků by to mělo být také, ale ne vždy
se  to  dodržuje.  Chystá  se  Národní eradikační program moru včelího
plodu.  Budou-li  na  to  peníze,  vyšetří  se  povinně plošně všechna
včelstva v republice.
Zatím  je  to  jen  částečné  a  dobrovolné,  ale  pokud byste chtěli,
nabízíme všem, kdo chtějí k vám do voskárny se svým materiálem, aby si
nechali vyšetřit měl na mor. Směsný vzorek může být až z 25 včelstev a
stojí 450 Kč.
Na závěr chci podpořit vaše úsilí o pečlivé zpracování včelího vosku.
Poctivý  včelí  vosk  se  stává  čím dál vzácnějším materiálem. Koluje
mnoho  vosku  z dovozu, který je pančován parafinem. Proč? S obrovským
rozmachem  obchodu  s  oddělky dpbří včelaři přicházejí o souše. Ty se
dostanou s oddělky k zákazníkům, a často končí v popelnicích nebo jako
potrava  zajíječů.  Někteří  včelaři  plásty  netaví,  protože  jim to
připadá  pracné  a  zbytečné,  když si mohou mezistěny koupit. Výrobny
mezistěn ale mají nedostatek vosku a shánějí ho na trhu. Kvalita jde v
ruku  v  ruce  s  cenou.  Levný vosk je podezřelý, přesto se sním čile
obchoduje.  Špatné  mezistěny včely poznají a odmítají na nich stavět,
nebo stavějí liknavě.

-DT-

Zvápenatětí plodu, jak naložit se soušemi a zbylým dílem po zlikvidovaném včelstvu.

Rád bych Vás požádal o radu. Jsem začínající včelař, včelařím 3. rokem. U jednoho včelstva se mi vyskytlo vápenatění plodu. Po pokusech s léčením Formidolem, krmení kys. sorbovou v cuk. roztoku, jsem se rozhodl včelsto zlikvidovat vysířením a spálením aby nedošlo k rozšíření do dalších včelstev.
Souše se zakladeným plodem jsem vyvařil na vosk. Zbylé dílo po včelstvu – medové zásoby a pylové zásoby je mi líto vyhodit – doporučujete je také zlikvidovat také nebo je možno je použít pro oddělky? Od starších přátel včelařů jsem na tento dotaz také nedostal jednoznačnou odpověď.

Původce zvápenatění je houba Ascosphaera apis. Kolik spor stačí na infekci, není známo.
Proto je dobré, jak jste už učinil, přetavit plodové plásty, kde je infekce nejvíc.
Plásty s medem a pylem mohou být infikované více nebo méně – to se nedá zjistit.
Dala by se použít tepelná dezinfekce, tedy prohřátí plástů na 24 hodin na 50-54 °C.
To spory průkazně zničí. K takovému ošetření (mimochodem je dobré i proti nosemě) se hodí stará lednička s topením, termostatem a malým větráčkem pro oběh vzduchu. 

Chci prodávat svůj med v obchodě, co musím udělat?

Vážení, prosím o radu co je potřeba splnit za podmínky když chci prodávat med v obchodě?
Pravděpodobně rozbor ale nevím jak to funguje, jaký vzorek mám zaslat. Jsem začátečník.
Předem děkuji za radu a vysvětlení, L.B.

Záleží na tom, co po Vás vyžaduje obchodník. Chemické parametry pro med stanovuje vyhláška č. 76/2003 Sb.

Můžeme Vám nabídnout:

Celkový rozbor pro kontrolu kvality medu zahrnuje stanovení obsahu vody, sacharózy a HMF. Tento rozbor nazýváme “Balíček 1″ a stojí 900 Kč. Včelař platí jen 100 Kč (800 Kč je dotace, o kterou žádá laboratoř). “Balíček 2″ představuje navíc měření vodivosti, abyste mohli doložit, že správně deklarujete druh medu (květový / medovicový) pro prodej, resp. etikety. Tento rozbor stojí 1010 Kč, včelař platí je 210 Kč (800 Kč je dotace).

Stačí poslat 1/2 kg medu. Není třeba používat žádný speciální formulář objednávky. Stačí stručný dopis.

K dotacím:
Na dotaci má nárok jen chovatel včel s přiděleným registračním číslem chovatele. V žádosti o dotovaný rozbor medu nezapomeňte uvést datum narození, registrační číslo chovatele (nově) a celou adresu. Za rok lze uplatnit 4 dotace. Dotační rok je od začátku září do poloviny srpna následujícího roku.

Vzorek medu s žádostí o rozbor zasílejte na naši adresu. Vzorky můžete posílat celoročně.
Aby se sklenice s medem nerozbila při přepravě, doporučujeme použít vyšší půlkilovku a strčit ji do ustřižené PET lahve a mezery vycpat papírem.

M.V.

Desinfekce souší

Jakým přípravkem je vhodné desinfikovat souše ? Chápu že ideálně je vše vyvařit a dát novou mezistěnu ale pár souší potřebuji pro začínající sezonu. Lze použít přípravek BEESAFE a po aplikaci nechat souše pouze vyschnout a dát do úlu ? Nemá tento přípravek nějaké chemické účinky na med? (Dotaz z e-mailu)

Přípravek BeeSafe je založen na výborných desinfekčních účincích jodoforu. Pro včely ani pro člověka jod a doprovodné látky toxické nejsou.
Ale přesto.
Plásty hrají ve včelstvu nejen úlohu skladu potravin, ale také roli dělohy.
Proto já osobne bych chemickou desinfekci plástů nedoporučoval.
Lepší cestou je tepelné ošetření souší.
Plásty je potřeba prohřát na teplotu 50 – 55 °C na dobu alespoň 24 hodin.
Je to opatření účinné proti sporám nosemy i zvápenatění.
Jak je to s přenosem virů plásty, nevíme. Mor či hniloba se nedá desinfikovat vůbec ničím.

Zásoby z uhynulého včelstva a jejich použití.

Rada bych se informovala jak dale postupovat v pripade uhynu vcelstva na varoazu? Jde mi o to, ze v ule zustanou zasoby – zda je mozne je pouzit – a dale zda je dale mozne pouzit ramky?

Použití plástů se zásobami z uhynulého včelstva může představovat nebezpečí infekce. Pokud včelstvo uhynulo na varroázu, zásobami se nic nepřenese.
Ale vůbec není známo, kde a jak dlouho přežívají viry. Nosema ceranae může být také přítomná.
Dezinfekce plástů je logická myšlenka, ale její provedení není vůbec jednoduché. A neznám žádný skutečně ověřený postup dezinfekce právě pro plásty.
Pracujeme na výzkumu virů, a právě použitelnost plástů je jedna z předních otázek.
Zatím, ač je mi to líto, jednoznačné doporučení vám neumím říct.

Plísně na voští

Jeden včelař má názor, že plisně/asi ty bílé/ na voští se nemají vyvářet na další použití,že ve vosku zůstanou toxiny, nikdy jsem s tím nesetkal,při sterilizaci na mezistěny se zničí bakterie, proč by se nezničily i toxiny z plísní?To bych potřeboval krátce vysvětlit co je to za toxiny, jsem strojař, nejsem ani biolog ani chemik.Díky za odpověď.

Většina plísní nic škodlivého neprodukuje, některé i jíme např. na sýrech.
Jen několik druhů plísní (Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus) vytváří jedovaté a tepelně odolné toxiny. Pokud by se tyto plísně vyskytly na plástech a něco z jejich produktů by zůstalo ve vosku, nebude to hrát vážnou roli ani ve výživě včel, ani při konzumaci včelích produktů.
Stabilitu mykotoxinů ve vosku neznáme. Stanovení je extrémně drahé, třeba na to někdy dojde v rámci výzkumných projektů.
Proto je samozřejmě nejlepší nenechat plásty zplesnivět. Chovejme silná včelstva a vytříděné plásty zpracujme včas, aby se neznehodnotly.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Ošetření plástů dýmem ze sirných knotů a med z takových plástů

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Cukrování včel

Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?

Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách měkolikaminutovým protřepávání vzorku asi 5OO včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.

Podzimní ošetření – opakování léčení

Prosím o informaci,v jakém časovém rozestupu se má fumigovat nebo(aerosol),podzimní léčení.V 80.-90.letech jsem u vás dělal kurs léčitele a žiji v domnění,že tyto tři fumigace by měli proběhnout v jednom kalendářním měsíci,aby byl odléčen též zavíčkovaný plod.Pokud se léčení protahuje,domnívám se,že zavíčkovaný plod není odléčen.

Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.

Paulownia, nektarodárnost.

Dobrý den, obracím se na Vás – jako na odborníky – s následujícím tématem. Jsem včelař a v naší obci je cca 30 včelařů. V inzerci Včelařství (a nejen tam) se objevuje nabídka stromů Paulownia kirl a P. tomentosa, které jsou dle různých zdrojů medonosné, dlouho kvetoucí, mrazuvzdorné …I v naší obci jsou včelaři, kteří uvažují o poměrně masivní výsadbě těchto stromů. Místní zahradník na základě jejich zájmu pěstuje až 4000ks. Vzhledem k tomu, že rostliny mají asijský původ, nehrozí, že v oblastech, kde se tyto stromy vysadí a budou součástí snůšky, dojde ke znehodnocení medu? Ať už složením – stopy cizokrajných rostlin, nebo chuti, tak jak to třeba zjišťuje testování medu.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Nátěr podmetů.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, čím je nejvhodnější natřít nové podmety. Jedná se mi o vnitřní nátěr. Jeden místní včelař si vyrábí pastu z terpentýnu a vosku a štětcem vnitřek podmetu natírá, Potom nechá terpentýn několik dní vyčichnout a umísťuje podmet. Není terpentýn pro včely škodlivý?
Jak jinak se dá napustit podmet proti nasávání vlhkosti?

Terpentýn je buď přírodní, nebo i syntetický. Včelám nevadí, rezidua nezanechává.
Mám zkušenost, že vhodným nátěrem, který je pro včely bez diskuse nejpřirozenější je propolisový roztok. Dá se použít i méně kvalitní propolis po přebrání. Rozpustíme jej v lihu. Nejvhodnější je líh denaturovaný 1 % benzinu. Ten se dá koupit pod názvem lihobenzin v lékárně. Čistý líh je zbytečně drahý, denaturovaný líh z drogerie obsahuje zapáchající denaturační činidla.

Termoúly

Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
zvýšené teploty? Nyní se tato metoda objevuje v podobě termosolárních úlů.

Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření.  Ukázalo se, že klíčový bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je dobrá. Horší, jak dosáhnout prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme-li ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má také vedlejší účinky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují se zde tzv. Hitz-schock enzymy.Nemyslím, že bychom při našem výzkumu zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelstech s plásty a plodem na krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 °C.

Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v termosolárních úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

 

Zvápenatění plodu

Prosil bych vás po dobrých vzájemných zkušenostech o radu se zvápenatěním plodu.Je možné, že by se zvápenatění plodu projevovalo v liniích určitých matek?
 Nikdy jsem nenašel práci, která by  dokázovala, že matka sama může být infikovaná a z ní i vajíčka.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!

Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Červené oči u trubců

Prosím o vyjádření se k trubcům, jež mají červené oči viz. snímky v příloze. Tyto trubce nám donesl začátkem července na včelařskou besedu jeden z našich včelařů (M.F. Vsetín, 7.8.2008).

Nález barevných očí u trubců je případ genetické odchylky – mutace.
Tedy něco jako černá ovce nebo bílá vrána.
Existuje asi 15 mutací barevných očí včel. Odchylka je recesivní, to znamená, že u dělnic, které mají dvojitou sadu chromozómů, se objeví jen velmi zřídka. U trubců, kteří jsou z neoplozeného vajíčka, tedy haploidní, resp. hemizygotní/strong, se odchylka projeví vždy, protože nemůže být překryta vlohou od druhého rodiče.
Barevné mutace zpravidla nejsou spojeny s žádnou hospodářskou vlastností včel.
Mutace brick u trubce trubci s červenýma očima Obrázky od M. Fily, Vsetín
Mutace, kterou jste nám poslal, se s největší pravděpodobností jmenuje
brick (zkratka bk) a popsali ji jako první v roce 1953 Laidlow, Green
a Kerr. Je způsobena odchylkou v metabolismu aminokyseliny tryptofanu.

Zvápenatění plodu

Na dně úlu občas nacházím podivné bělavé smetí, co to může být? (E.H. Praha, 15.8.2008)

Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houbaAscosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.

Dezinfekce UV zářením

Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.

Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz/

Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.

Přežívání chorob v úlech z druhé ruky

Mám otázku: Jak dlouho přežívá roztoč Varroa destructor v prázdném úle bez včel. Nehrozí zakoupením úlů z druhé ruky zavlečení chorob a jak případně takto zakoupené úly desinfikovat (e-mail od M.M., 20.8.2008).

Roztoči varroa přežívají bez včel v laboratorních podmínkách maximálně 2 až 3 dny. Při nákupu úlů tedy nákaza varroázou nehrozí. Horší je to s ostatními nemocemi. V prázdných úlech přežívají životaschopné spory nosemy, zvápenatění plodu i moru.
Nosemu a zvápenatění zničíte pečlivým vypálením úlu (do zhnědnutí dřeva) třeba pomocí plynového hořáku nebo elektrické horkovzdušné pistole.
Na desinfekci v případě moru tento postup rozhodně nestačí. Spory moru přežívají 150 °C po dobu několika minut. Jak dřevo pracuje při změnách vlhkosti, jsou spory zalezlé ve dřevě až 3 mm hluboko. Opálením nikdy tak hluboko dřevo neprohřejete a po létech se včely mohou k infekci znova dostat. Jediné řešení je likvidace spálením.
Pokud není původ úlů zcela jasný, je namístě velká opatrnost. Mnoho ohnisek moru takto zbytečně vzniklo.
Více se dočtete v naší publikaci Dezinfekce ve včelařství (v tisku).

Co dělat při podezření na otravu včel

Co dělat při podezření na otravu včel po aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin?

Občas postižení včelaři pošlou do laboratoře poštou vzorky mrtvých včel s podezřením na otravu Chemická analýzy vzorků rostlin a včel má smysl jen tehdy, když se vzorky do 48 hodin po aplikaci zamrazí a bez rozmražení dopraví do laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, případně jiné laboratoře, která provádí stanovení reziduí příslušných účinných látek. Analýzu je možné smysluplně provést, jen když se ví, který postřik byl použit. Účinných látek je několik desítek a není možné je hledat zkusmo. Pro uplatnění náhrady škody je nutné, aby o případu byl sepsán úřední zápis (vzor je níže) a také vzorky musí být odebrány (a zapečetěny) úřední osobou, aby bylo vyloučeno zpochybnění dodatečné manipulace se vzorky. Inspektor v odůvodněných případech může zadat rozbor jako státní zakázku, jinak jej musí platit chovatel. Postup při podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin. Podle vyhlášky č.326/2004 Sb a 327/2004 Sb. v platném znění. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy. Ten v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (minimálně 500 včel a 200 g porostu), jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Pro zabezpečení ochrany včel jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků. Zápis z místního šetření hromadného úhynu včel a podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin.
(1) Den, hodina, místo šetření:
(2) Místní šetření svolal a řídí zástupce příslušného okresního inspektorátu Krajské veterinární správy (KVS): za účasti zástupce Státní rostlinolékařské správy: Další účastníci šetření: Poškození chovatelé: Představitel ZO Českého svazu včelařů: Za ošetřovatele porostu: (Uveďte celá jména a adresy účastníků, u zástupce organizace, která prováděla ošetření, jeho pracovní zařazení.)
(3) Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:
(4) Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, případně srážky, oblačnost apod.:
(5) Označení ošetřovaného pozemku – ošetřovaná kultura, výměra, označení, zda byl porost kvetoucí* (v případě, že porost nebyl kvetoucí, je třeba zjistit, zda přípravek nemohl být vzhledem k povětrnostním podmínkám zanesen na kvetoucí porost v okolí ošetřované kultury.):
(6) Způsob aplikace přípravku: pozemní/ letecký
(7) Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace, atd.), důvod ošetření:
(8) Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):
(9) Rozsah škody: (Uvede se, kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuálně, případně jiné stanovení oslabení včelstev, např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách, atd.)
(10) Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřených rostlin: byl/ nebyl proveden (Odběr vzorků se neprovádí, jestliže nejsou pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.) Vzorky v předepsaném množství odebral pracovník okresního inspektorátu KVS: V případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a z jakého důvodu vzorky neodebral pracovník KVS: Vzorky byly zaslány k vyšetření dne: …………….odbornému ústavu:
(11) Vyjádření účastníků místního šetření (zejména ošetřovatele porostu, a to především, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škod):
(12) Vyjádření pracovníka inspektorátu KVS, zda bude provádět opakovaná místní šetření s určitým časovým odstupem vzhledem k tomu, že proces otravy u včel ještě probíhá a rozsah škod tedy nelze v současné době stanovit:
Razítko KVS a podpis: Razítko SRS a podpis: podpisy ostatní účastníků:
*) za kvetoucí se porost považuje, když na 1 m2 kvetou více než dvě rostliny včetně plevelů. Za kvetoucí porost se považuje též porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.

Stáhnout dokument jako PDF

Teplotní korekce refraktometru

Měřím obsah vody v medu ručním refraktometrem a mám pochybnost, zda výsledek není ovlivněn tím, že je horko.

Pro stanovení obsahu vody v medy se používají ruční “kukátkové” refraktometry. Jejich stupnice je cejchovaná na určitou teplotu (zpravidla 20 °C, ale může se lišit podle výrobce). Některé refraktometry, např. Meopta, mají automatickou teplotní kompenzaci v rozsahu 10 – 30 °C. Jiní výrobci udávají korekci v přiloženém návodu k použití.
Pokud máte refraktometr bez automatické kompenzace a nemáte k němu návod, můžete pro teplotní opravu zjištěného výsledku použít tuto tabulku:

Hodnotám zjištěným ve sloupcích A, C, D odpovídá skutečná hodnota ve sloupci B

Teplotní korekce obsahu vody  medu

A B C D
Teplota 15 °C 20 °C 22 °C 25 °C
Obsah vody % 15,6 16,0 16,2 16,4
16,6 17,0 17,2 17,4
17,6 18,0 18,2 18,4
18,6 19,0 19,2 19,4
19,6 20,0 20,2 20,4

Příklad:

Je léto, teplota 25 °C, refraktometrem naměříme hodnotu 18,4 % vody, skutečný obsah vody v medu je 18 %.

Levný cukr nevadí, pokud je bílý

Kupuji levný cukr v akcích. Nemůže poškodit včelstva? R.H.

Ve včelařství 8/2010 jsem se dočetl, že se dají použitím nevhodného cukru zahubit včelstva. Kupuji levný cukr v akcích v obchodech. Mnohdy není uveden výrobce. Jakým způsobem se dá otestovat vhodnost či nevhodnost cukru? Děkuji. R.H.
Nemějte strach. Pokud jde o bílý krystalický cukr, jeho kvalita je daná normou a je pro včely v pořádku. Cena je odvozena od složitých obchodních transakcí mezi firmami a celými státy, může se výrazně lišit i u stejného produktu. Nebezpečné mohou být tzv. přírodní cukry, polobílé nebo hnědé a hlavně tekutá krmiva, která bývají vyráběna nejen z cukru, ale i ze škrobu, jehož nestravitelné zbytky zatěžují včely. D.T.

Ochrana souší

Co mám dát k uloženým souším přes zimu, aby souše nebyly napadeny motýlicí?

Pro ochranu uskladněných souší je nejlepší: 1) „molotěsný“ prostor = skřín, truhla, komín nástavků – plásty ze včel jsou čisté a pokud se někde neválejí, zavíječi do nich nestačí vajíčka naklást 2) síra = sirné knoty, resp. S02 ve spreji, mívali to vinaři ale prý už to není evropské Všechno ostatní je buď jedovaté nebo neúčinné (nový INVET, červený ocet, apod)

Úhyn včel

Dobrý den vážení přátelé,
prosím o radu. Včelařím třetím rokem a už loni i letos mě trápí velký úhyn včel v některých úlech. Loni to bylo ve třech úlech, celkem asi 2,5 litru včel. Jde zřejmě o loupež, která byla, i když jsem nekrmil, nebo nějakou otravu. Letos v jenom úle uhynulo před týdnem náhle asi 1 a čtvrt litru včel, v dalších to bylo méně. Teď jsem přikrmoval v polovině úlů a hned druhý den jsem někde našel opět velký úhyn. Překvapilo mě, že to jsou hodně včely s černým zadečkem, ale bylo tam hodně malých. Myslím, že to nejsou moje včely, včera jsem vám poslal poštou vzorek.
Prosím o radu, co to je za včely a co se vlastně děje. Mám úly Langstroth, síťované dno, krmítko je vanička, kterou dávám do vysokého varroadna (Nerad) a do cukrového roztoku dávám jako plováky vypraný Keramzit. Krmil jsem ve více úlech, většinou bez utopených včel, ale v několika jich bylo utopeno víc, viz fotografie. Při krmení v 21,30 hod. a příští den bylo uzavřené česno a otevřena jen dvě očka z 5.
Dá se tomu problému nějak bránit? Situace poprvé nastala loni i letos bez ohledu na krmení, loni měly i dost zásob. J.L.

Dobrý den,

co se přesně děje, na to bychom se museli zeptat těch včel. Naše lidská představa je následující: víme a z obrázků to je hezky vidět, že černé včely přišly skoro o všechny chloupky. Oplešatěly. To má, stejně jako u lidí, různé příčiny. Podílí se věk, hormóny, cizorodé chemikálie z prostředí a virózy. U černých včel se vždycky najde některá virová paralýza (chronická, akutní, Kašmírská, Izraelská či jiná).

Tyto včely (narozdíl od lidí) současně s chloupky přicházejí i o symslové orgány a není divu, že jejich život brzo končí.

Jediné, co můžeme poradit, je:
a) důsledné tlumení varroázy, která viry přenáší a včely cekově oslabuje
b) péče o dostatek bílkovinné výživy – tedy pylu – tím, že posuzujeme průběžně úroveň zásob pylu ve včelstvech. Pyl se nedá nahradit, ale můžeme upravit počet včelstev na stanovičti, aby v doletu byla odpovídající pylová pastva.
c) dezinfekci den, letáků a dalších ploch přípravkem BEE-SAFE, který má dobré protivirové účinky

(DT)

Dezinfekce použitých rámků k novému použití

Dobrý den, řeším ted jak nejvhodněji provést desinfekci rámků (použitých) k novému použití. Rámky jsou jěště se zbytky vosku. Takový rámek je vhodné
1.ponořit do vroucí vody k odstranění vosku, propolisu a nečistot.
2.provést desinfekci v asi 6 procentním roztoku hydroxidu sodného, ale s dostupností  hydroxidu je problém.

Dobrý den, louh sodný se dá běžně koupit jako čistič odpadu za pár korun:např. http://www.e-uklid.cz/Cistic-odpadu-Hydroxid-sodny-1-kg_g90.html. Pokud ho namícháte v poměru 1/2 kg a 1 litr SAVO na kýbl vody, máte nejúčinější desinfekci i proti spórám moru a stačí běžná teplota kolem 20 °C. (DT)

Chov včel v mrazivých podmínkách

Mám otázku v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území.(např. Kvilda) Zajímají mne výsledky chovu včel tenkostěnných, zateplených úlech  při těchto teplotách i přes -30 stupnů C. Zejména zdali nejsou některé typy úlů (tenkostěnné) při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové.

Dobrý den,včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy.Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. Větší význam, než v extrémních mrazech, kdy jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu, má uteplení význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné a vyhřívá větší prostor a plod na 35 °C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Vliv dlouhodobých mrazů na včely

Mám otázku, zda některé typy úlů (tenkostěnné) nejsou při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové pro včelstva. Napadlo mě to v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území (např. Kvilda). (H.M.)

Dobrý den, včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy. Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. V extrémních mrazech jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu. Uteplení má význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné, vyhřívá plod na 35°C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Znečištěný cukr a nebezpečí pro včely

Po internetu koluje odkaz o úředním uzavření skladu cukru (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1051087&docType=ART&nid=11343) s tím, že takové suroviny se používají i pro výrobu krmiv pro včely. Můj dotaz: může to včelám vadit? (F.Ř)

Ve skladech a výrobnách někdy dojde ke znečištění cukru, který je potom nabízen včelařům, aby ho zkrmili včelám. Může se také stát, že se taková nekvalitní surovina objeví i tekutých krmivech nabízených v poslední době včelařům namísto bílého cukru.
Včely jsou velmi citlivé na cizorodé látky všeho druhu. Celou zimu musí na takových zásobách žít bez možnosti zbavit se výkalů. Jasné je, že všechno,co se do úlu dostane, koluje ve včelstvu minimálně dva roky. Určitá část krmení se dostane i do medu.

Zavěr: Nikdy nepoužívejte znečištěný cukr pro krmení včel. (DT)

Ochranné pomůcky pro aplikaci léčiv aerosolem nebo fumigací.

Dobrý den.
Můžete nám, prosím, poradit jakou ochrannou masku, respirátor pořídit
pro ochranu lidí, kteří provádí léčení včel? A kde tuto masku pořídíme?

K aplikaci léčiv aerosolem a fumigací doporučujeme používat filtrační polomasku s filtrem proti organickým parám a plynům.
Tyto ochranné pomůcky lze zakoupit například v e-shopu ambra. Zde je odkaz na jejich stránky:
http://katalog.ambra.cz/ochranne-rousky-masky-a-respiratory/c80/

Použití vratiče obecného do kuřáku

Ráda bych se zeptala na váš odborný názor ohledně používání Vratiče obecného do dýmáku. Jde mi o možné negativní působení thujónu na včely (plod…).
Děkuji moc za odpověď. L.J. 

Dobrý den,

použití sušeného vratiče doporučovali staří včelaři do skladů souší i
do kuřáku.

Neznám žádnou vědeckou práci, která by se tím blíž zabývala. Obecně
řečeno, obsah alkaloidů v rostlinách je takový, že kontakt včel s
kouřem asi nepřinese nějaký měřitelný účinek. Samozřejmě záleží na
dávce a době expozice.

Nikotin je asi 100x jedovatější než vratičové alkaloidy.
Tabák se používal do kuřáku na likvidaci včelomorek (po aplikaci se
ale musela podložka rychle sbalit a spálit, jinak by se včelomorky
opět probraly k životu).
I z toho se dá odhadnout, že vratič včelám neublíží. Plod je ještě méně
exponován kouři, než dospělé včely.

Přemístění včelstev mimo území obce

Vazeni pratele,

 znamy v nedaleke vesnici vzdalene asi 5 km se chysta vcelarit a pozadal mne o jedno vcelstvo, ktere mam jiz pripravene. Pred jeho prevozem bych vsak rad mel jistotu, ze z hygienickeho hlediska bude vse v poradku a proto bych vas chtel pozadat o sdeleni, zdali musim pred prevozem zaslat vzorky vcel k vysetreni do vaseho ustavu. Pokud ano, prosim o upresneni parametru vzorku a sdeleni adresy, na kterou bych mel vzorek odeslat.

V souladu s Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinance SVS MZe pro rok 2015 je povinnost jednou ročně vyšetřit směsné vzorky měli na mor včelího plodu
na stanoviští včelstev před přemístěním včel nebo včelstev mimo území obce.
Protokol s výsledky vyšetření nikam neposíláte, ale necháte si ho u sebe pro případnou kontrolu.
Informace ke vzorku měli:
– požadované vyšetření – mor
– jméno a zasílací adresa
– fakturační adresa, pokud je odlišná od zasílací
– registrační číslo chovatele
– název a registrační číslo stanoviště (popřípadě stanovišť) a okres, ve kterém se stanoviště nachází
– číslo katastrálního území
– počet včelstev, ze kterých je odebrán směsný vzorek
– telefonický kontakt
Tyto informace můžete uvést do doprovodného dopisu nebo je můžete vyplnit v žádance o vyšetření.
K vyšetření je potřeba zhruba polévková lžíce měli. Obal musí být prodyšný, ale pevný. Vzorky nesmí být plesnivé.
Vzorky se musí odebrat z každého stanoviště. Směsné vzorky mohou zahrnovat měl maximálně z 25 včelstev
V letním období můžete měl nashromáždit pomocí zasíťovaných podložek. Výhodné jsou jednorázové podložky zhotovené přímo pro tento účel.
Podložky se vkládají na dno úlu asi na 2 týdny (aby se na nich zachytilo potřebné množství, alespoň lžička měli). Pak se celé podložky posílají do laboratoře.
Fakturační adresa a adresa pro poštovní zásilky:
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.
Máslovice – Dol 94
252 66 Libčice nad Vltavou

Pro kurýrní služby a jiné silniční dopravce je tato obměna adresy:
Výzkumný ústav včelařský, s. r. o.
Dol 94
250 69 Vodochody

Společné choroby sršní a včel

Prosím o informaci, zda mohou sršni trpět stejnýmí chorobami jako včely. Sršni přestali začátkem října létat a když hnízdo otevřel, tak už bylo prázdné, pouze larvy různého stáří v rozkladu. Vymizení sršňů mě připadá předčasné. Mám 100 m od tohoto hnízda 30 včelstev, tak mám obavy, aby si něco nepřinesly. (Z dotazu J. R., Česká Třebová)

Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)

Komentáře nejsou povoleny.