Dotazy a odpovědi

Všeobecné

Uhynulí čmeláci na konci léta

Při procházce v posledních dnech jsem si povšimla uhynulých nebo ještě živých čmeláků, kteří se na zemi točili, pod rozkvetlými lípami v naší ulici. V jiných letech na těchto lípách při kvetení bzučelo spousty včel a v letošním roce se ani na naší zahrádce včely nevyskytovaly,čmeláci pomálu. Obracím se na vás se žádostí zda by mi někdo nemohl k těmto úkazům sdělit nějaké podrobnosti. Děkuji za odpověď.

Hnízdo čmeláků je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na konci léta se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem podzimu se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají. Na dožití si vybírají místa, která jsou jim příjemná. Výskyt malátných jedinců např. pod lípami je přirozený úkaz.

Jak ovlivňují divoké včely a čmeláci včelu medonosnou?

Dobrý den, na diskuzním fóru se nam rozjela debata o možné interakci mezi včelou medonosnou, včelami samotářkami a čmeláky, z pohledu možného přenosu nemocí a parazitů a možné škodlivosti podpory jejich výskuty různymi domečky pro včely samotářky a tak podobně.
Přijde mi, ze tam o tom nikdo nic přesného neví. Napadlo mě zeptat se u vás, jak to vlastne je. Případně kde sehnat nějaké důveryhodné zdroje na toto téma. S pozdravem, J.K.

Včely samotářky svým odlišným způsobem života představují velmi cenný podíl opylovačů v naší přírodě. Některé rostliny na ně přímo čekají. Pro včelu medonosnou nepředstavují samotářky žádné nebezpečí. Jsou to dokonce jiné rody, říká se jim souhrnně “Non-Apis” včely. Nejsou známy žádné choroby ani parazité samotářek, kteří by ohrožovali medonosné včely. Čmeláci, kteří jsou přeci jen víc pospolu a mají v hnízdech teplo, trpí celou řadou parazitů (mají svoji nosemu a celou řadu roztočů), kteří však také na včely přenosné nejsou.

Po internetu někde běhal obrázek roztoče Varroa na nějakém jiném hostiteli, ale to jsou bezvýznamné informace a mohou být i manipulované. Hnízdní podpory samotářek ani medonosné včely ani nenavštěvují – nic je tam nekáká – spíš mám pocit, že si samotářky svá teriroria feromonálně označují, jak je to ve zvířecí říši běžné.

D.T.

Úhyny 2014/2015

Dobrý den,
včelařím od roku 1986 a letos jsem se setkal s něčím, čemu vůbec nerozumím.
Vzhledem k tomu, že v okolí nejsem sám a doposud jsem se nedověděl žádné vysvětlení kromě teorií o vykrádání neznámými včelami apod., obracím se s prosbou na vás, zda jste se s něčím podobným nesetkali, či nemáte pro to nějaké vysvětlení.
 
V průběhu měsíce srpna-září jsem zakrmil svých 7 včelstvech (v moravských univerzálech).
Na přelomu října a listopadu jsem zjistil, že dochází k velkému vykrádání asi 4 úlů – resp. česna úplně „zapatlaná“ + velký pohyb včel na těchto česnech. Taková česna jsem ještě neviděl. Zúžil jsem všechna česna na 3cm průchodnosti v domnění, že jsem pro to udělal maximum.
Za 3 dny jsem šel na prohlídku těchto včelstev a zjistil jsem u prvního, že tam žádné domácí včely nejsou, pouze hrstka mrtvých na dně a že včelstvo, resp. úl je totálně vykradený – bez zásob.
Otevřel jsem další úl – s hrůzou jsem zjistil, že je to stejná situace.
Bohužel to bylo stejné i v dalších dvou úlech.
Konečná bilance – 4 úly ze sedmi vykradené – vypadalo to jako by opustily úl, sousední včely to zjistily a zásoby vybraly (že to byly sousedky jsem zjistil těch pár dnů dříve posypem moukou).
 
Takže se strachem pečuji o zbývající 3 včelstva. Před vánocemi jsem dával podložky pod zbývající 3 včelstva. U jednoho úlu jsem s hrůzou zjistil, že je tam ticho. Začal jsem tedy odebírat rámky se zásobami (!) a nikde nikdo. Na dně slabá vrstva včel, nad nimi plásty plné zásob. Viz fota.
Takže už mi zbývají 2 včelstva ze zakrmených sedmi a bojím se budoucnosti.
Nemám pro to žádné vysvětlení.
Ty včely jsem smetl to sáčku, mohu vám je zaslat na expertízu, pokud byste to považovali za nutné
Doufám, že mi pomůžete najít odpověď na to, co se vlastně stalo.
Děkuji za reakci a přeji mnoho zdraví a štěstí v novém roce.
 

Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.

Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.

Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na www.beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.

Ošetření plástů dýmem ze sirných knotů a med z takových plástů

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Rezidua léčiv v medu

Dobrý den,prosím o zaslání odkazu na výzkum ohledně zatížení medu pesticidy, případně i léčivy(zejména Varidol a Formidol) pokud existují.

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný. Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích:

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

V medu se sledují jednak všechna oficiálně používaná léčiva, ale také řada dalších cizorodých látek z prostředí. Tabulky si můžete prohlédnout za mnoho let dozadu. Zajímavé bylo, jak klesl obsah olova v medu od doby, kdy se přestal používat olovnatý benzín. Dnešní nálezy olova jsou hlavně z opravovaných medometů, cínové pájky totiž obsahují až 50 % olova. Proto doporučujeme nerezové zařízení.

Další aktuální informace ke kontrole medů státní veterinární správou v roce 2016 přinášíme zde.

Paulownia, nektarodárnost.

Dobrý den, obracím se na Vás – jako na odborníky – s následujícím tématem. Jsem včelař a v naší obci je cca 30 včelařů. V inzerci Včelařství (a nejen tam) se objevuje nabídka stromů Paulownia kirl a P. tomentosa, které jsou dle různých zdrojů medonosné, dlouho kvetoucí, mrazuvzdorné …I v naší obci jsou včelaři, kteří uvažují o poměrně masivní výsadbě těchto stromů. Místní zahradník na základě jejich zájmu pěstuje až 4000ks. Vzhledem k tomu, že rostliny mají asijský původ, nehrozí, že v oblastech, kde se tyto stromy vysadí a budou součástí snůšky, dojde ke znehodnocení medu? Ať už složením – stopy cizokrajných rostlin, nebo chuti, tak jak to třeba zjišťuje testování medu.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Roj včel na zdi domu.

Dobrý den,
prosím Vás o info ohledně včel, které se mi každoročně usadí na domě.Každé jaro mám na domě roj, který pak zmizí a včely se usadí ve zdech domu, v loni se dostaly i dovnitř. 

Nemám tušení, zda-li mohou narušit cihlovou zeď zadní části domu, kde se pravidelně zabydlují.

Máme malá vnoučata, psy, a znemožněný přístup na zahradu téměř po celé léto.

Poraďte prosím co s tím mám dělat.

Pokud se včelám v dutině u vás doma líbí, dá se čekat, že se do ní usadí opakovaně. Roj si totiž vysílá pátračky, říká se jim ubytovatelky, které dovedou objevit a ohodnotit každou použitelnou dutinu. Narušit zdivo včely nemohou, narušovat sousedské soužití asi budou. Jediné řešení je mechanické zamezení přístupu do dutiny. Z obrázků je vidět neomítnuté zdivo se spárami, které asi mohou mít průchody dovnitř. Zkusil bych stavební polyuretanovou pěnu, a na vrch běžnou maltu.

Med s melecitózou.

Dobrý den. Mám dotaz na med. Koupili jsme od včelaře tmavý lesní med. Po cca půl roce med zkrystalizoval, což je obecně standardní vlastnost medu. Bohužel ale krystaly jsou v horní polovině sklenice velmi světlé, prakticky suché, připomínají spíše slepený hrubozrnný písek. Chuť je sladká, ale ne po medu, ani aroma není příjemné, je cítit spíše “po dřevu”. Dá se z těchto informací vyvodit, že med nebyl nějak v pořádku?
Ve tmavých lesních medech bývá, zvláště v některých letech, velký podíl melecitózy (trisacharid, glukóza-fruktóza-glukóza).
Původ melecitózy je v medovici, sladké šťávě, kterou vylučují mšice sající na stromech mízu.
Melecitóza má sklon ke krystalizaci a vyděluje se z medu jako první. Podle hustoty zbývajícího podílu se mohou krystaly připomínající písek hromadit u dna nebo u hladiny. Melecitóza někdy zůstává v krystalech i po šetrném ztekucení medu ohřátím. Takovéto složení medu je přirozené, ale ze spotřebitelského hlediska není takový med příliš zajímavý. Doporučujeme tento med zpracovat do perníků, v kombinaci s kořením dostaneme chutný produkt.

Expresní rozbory

Dobrý den, mám dotaz na zkušební laboratoř.
Na vašich stránkách jsem nalezl informaci, že je možné za příplatek 50 % udělat expresní rozbor do druhého dne. Týká se to všech rozborů, které nabízíte?
Expresně se dají provést jen chemické rozbory (jde o organizaci v pořadí vzorků).
Mikrobiologické rozbory se urychlit nedají, protože jde o metody kultivační a konkrétně bacily moru spolehlivě vyrostou až za 5-6 dní od naočkování.

Postřiky a rezidua v medu

Zdravím Vás všechny. Mám na Vás dotaz. Dnes v pravé poledne cestou autem sledoval postřik kvetoucí řepky. Nevíte někdo, o jaký postřik se jedná? Samozřejmě mi nejde do hlavy, že v době kvetoucí řepky za krásného slunečního dne, v období velké snůšky jsou postřiky prováděny. Dostanou se rezidua i do medu??? Snad ani nejde tolik o včely, jako o případné znečištění a poškození včelího produktu, medu.
Dobrý den,děkujeme za Váš zájem. To, co bylo aplikováno na řepku v době Vašeho pozorování postřiku, netušíme. Existuje více různých typů látek a přípravků, které mohou být v uvedenou dobu do řepky aplikovány, a pěstitel se nemusel dopustit žádného porušení předpisů. Mohlo se jednat o insekticidy, fungicidy nebo výživu rostlin. Pokud byly v době aplikace dodrženy předpisy a návod k aplikaci přípravku, nemělo by dojít k ohrožení včel, ani kvality a nezávadnosti medu.
V souvislosti s obavami, zda současná technologie pěstování řepky neohrožuje kvalitu medu, jsme odebrali z různých míst několik vzorků řepkových medů.
Tyto vzorky jsme poslali do jedné z nejlépe vybavených specializovaných laboratoří na analýzu přítomnosti celého spektra 18 pesticidů, které se dnes používají k ošetřování řepky.
Byly použity metody plynové chromatografie s elektrochemickou detekcí (GC-ECD) a kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC-MS/MS).
Citlivost těchto metod je v řádu 1 mikrogramu na kilogram. To je pro lepší představu jedna tableta acylpyrinu rozdrobená ve 100 tunách (deseti vagónech) materiálu. To znamená citlivost stokrát lepší, než jsou hygienické limity.
Ani v jednom vzorku nebyly nalezeny žádné zbytky analyzovaných pesticidů, které by překračovaly hygienický limit, nebo představovaly sebemenší zdravotní riziko.Vysvětlení není těžké. Pro rostlinu je květ místo, kde dochází k oplození vajíčka a tvorbě semene. Hlídat si čistotu tohoto procesu je pro každý živý organismus klíčová věc, má-li přežít do dalších generací. Nektar je skrytý hluboko v květu, květ kvete jen velmi krátce. Pole je žluté dva týdny, ale expozice květu je jen jeden den. Včely se kontaminují převážně kontaktně na povrchu těla a jsou velmi citlivé. Spíš se nevrátí domů, než by donesly něco silně jedovatého. Výjimkou byl dnes již do řepky nepovolený fipronil (Regent), který působil pomalu a předával se v hnízdě kontaktem na úlové včely, které hynuly ještě dva týdny po postřiku pole. Ani při těchto těžkých otravách nebyl med zasažen.Závěrem Vás můžeme ujistit, že med je naprosto bez obav poživatelný. Uklidněte své rodiny a zákazníky, že ač obrovské postřikovače na polích vypadají hrůzostrašně, není důvod se obávat o kvalitu medu.

 

Původ a složení medovice

Má otázka zní: co vylučuje (jaké polysacharidy) rostlina při vyšších teplotách klimatu – (když se tak zvaně potí). Nabyl jsem dojmu, že právě havěť – mšice, puklice, červci kteří především filtrují pektiny se podílí na štěpení vyšších cukrů a při samovolném uvolňování nejsou schopní toto množství zpracovat.
Byl jsem několik let v rovníkové Africe. Medobraní jsem se zúčastnil dvakrát. Med byl vždy krystalický. Výsledek byl asi 6kg medu (cementového).
Stanoviště: náhorní plošina 1200 nad/m , vegetace z větší části eukalyptové plantáže + místní vegetace. V tamním létě (naše zima) teplota přibližně 30-37°C.
Tyto zkušenosti mě vedou k otázce jaké je složení mízy (typy polysacharidů) stromů při působení slunečního záření. Bylo by zajímavé analyticky zjistit její složení. A který ze sacharidů způsobuje tuto rychlou krystalizaci při tvorbě melicitozního medu.

Neznám tropické podmínky, ale v našich středoevropských se ani při vysokých teplotách rostliny (tedy i stromy) nepotí. To byla chybná představa začátku minulého století a byla experimentálně vyjasněna. K tvorbě medovice je opravdu nutný hmyz (takzvaní producenti medovice, nejčastěji mšice). Mšice si odfiltruje velké molekuly bílkoviny, které potřebuje pro odchov svého potomstva a vodu s rozpuštěnými cukry vylučuje jako nepotřebný zbytek. Základ medovice je tedy tekutina lýkových drah (floemu) rostlin, která se přes tělo producenta dostane na povrch rostliny. Ne tedy pocením, ale navrtáním potrubí a vyloučením v podobě kapek ze zažívacích orgánů hmyzu. Nakolik se podílí metabolismus producenta na pozměnění původního sacharidového složení floemové tekutiny nevím, do určité míry asi ano. Analýzy tohoto druhu nejsou jednoduché, protože cukry jsou si hodně podobné a nesnadno se odlišují na chromatografických kolonách. Pokrok analytických technik ale je obrovský a přesnější výsledky se jistě v literatuře brzy objeví. Rychlou krystalizaci, tedy tzv. cementový med, způsobuje zejména trojitý cukr melecitóza.

Máte alergii nebo strach ze žihadel?

Žihadlo po bodnutí včelou zpravidla zůstane v ráně a ještě asi minutu pumpuje do rány jed. Nejdůležitější je, rychle žihadlo z rány vyškrábnout. Dále pak pomáhá ránu chladit (třeba nanukem nebo sáčkem mražené zeleniny), případně potřít rozkrojenou cibulí či jablkem.

Při problémech s alergií Vám může pomoci Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Královské Vinohrady v Praze.
Základní informace se dozvíte v recepci tohoto oddělení na tel. čísle 267 162 257
Další informace zde

Vosy, vosy, sršáně

Máme na půdě (v kůlně, ve staré jabloni, v chatě…) sršní hnízdo a bojíme se jich (nebo sousedé). Jak se těch sršňů zbavit? (Častý tefefonický dotaz)

Rada není úplně jednoduchá. Stejně jako včely, i vosy a sršni do přírody patří a jsou užiteční. Vosy i sršni, na rozdíl od včel jsou převážně masožraví a živí se hmyzem. Člověka běžně neobtěžují, ale pravda, lezou do jídla a do pití, pletou se a občas dají žihadlo.
Hnízdo vos i sršňů je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na podzim se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem zimy se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají.
První rada, co dělat, je tedy tato: Pokud se to dá vydržet, nic s hnízdem nedělat, počkat, až se vyprázdní, a v zimě důkladně mechnicky zabezpečit příslušnou dutinu (stavební pěnou, mřížkou, plechem, sádrou, atd.), aby se tam na jaře znova mladá matka nedostala a nezaložila nové hnízdo na osvědčeném místě.
Další rady, pokud se to vydržet nedá: Pokusit se v noci, když jsou všichni jedinci doma, mechanicky hnízdo odstranit. Nejlépe, když je chladno. Pokud je to technicky možné, navlékne se na hnízdo plastový pytel, hnízdo se odřízne od stropu či stěn. Do pytle se vleje sklenička (1-2 dl) obyčejného benzinu, který se rychle odpařuje a je pro hmyz velmi jedovatý.
Použití chemických přípravků je svízelné. Je těžké se dostat rozprašovačem přímo do hnízda. Navíc si přidáváme jedy do blízkosti svého obydlí. Nedoporučujeme.
Pro snižování množství vos dobře fungují pasti na principu lahví se zbytkem piva (ještě lepší je pivo trochu přisladit). Pivní návnady jsou selektivní, včely nelákají.
Zásah profesionálních DDD firem je většinou dost nákladný.
Hasiči na žádosti reagují různě. Někdy vyrazí, někdy se vymluví. Jejich povinnost to asi není. O život nejde a není snadné posoudit, zda jde o ohrožení zdraví a majetku občanů…

Včely samotářky

Na pozemku vedle domu se nám usadilo mnoho menších včel, které si vyvrtaly chodby do hlíny. Vypadá to, že obsadily území cca 3×2 metry, na kterém mají více různých vchodů. Je to poměrně nepříjemné, protože máme malou dcerku, která si v těchto místech hraje. Včelek je tam opravdu hodně, možná bych to přirovnal i k roji, který se vyskytuje v okolí klasického úlu. Existuje nějaký způsob, jak se těchto včel zbavit nebo je třeba přesídlit jinam? Nechceme se pouštět do nějakého ukvapeného řešení bez rady odborníka.

Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypek a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích, jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a znečištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.

Mateří kašička

Podle jaké normy se kontroluje kvalita mateří kašičky?

Mateří kašička nemá žádnou normu kvality. Mezinárodní komise pro med (IHC, viz téžwww.bee-hexagon.net) má v plánu takový standard vytvořit. V našem ústavu vycházíme z tradice zavedené pro hodnocení mateří kašičky Výzkumným ústavem tukového průmyslu Praha ze 60. let minulého století. Na základě vnitřních standardů hodnotíme kašičku podle obsahu vody (refraktometrické stanovení), hustoty (stanovení objemové hmotnosti) a vodivosti 1% vodního roztoku (úměrné stáří vzorku). Řadu užitečných údajů zjistíte z knihy „Včelí produkty mýtů zbavené“, která čerpá mj. z internetové publikace R. Krell VALUE-ADDED PRODUCTS FROM BEEKEEPING.

Druhy pylu

Dotaz k pylu. Na trhu se vyskytují různá označení pylu. Nalezl jsem: pyl „perga“ – nejdražší a údajně nejlepší, pyl rouskový, pyl květový. Zakládá se toto dělení na podložených faktech a jaký je potom mezi těmito pyly rozdíl, nebo jde pouze o reklamní trik?

Pojmenování „perga“ je ruský výraz, je to totéž co plástový pyl. Čeština jednoslovné označení nemá. Anglicky je to beebread, podobně německy Bienenbrot. Cena je proto vyšší, než u rouskovaného pylu, že je velmi pracné pyl z plástů vydloubávat. Není na to žádná mechanizace. Plástový pyl je skutečně stravitelnější, než rouskovaný pyl, který se převážně uchovává sušený. Sušením se dostupnost obsahu pylových zrn snižuje. Mražený rouskovaný pyl je srovnatelný s plástovým. Pyl květový je obecné označení, veškerý pyl je květový. Pokud ho nasbírají včely a sebere se jim v česně pylochytem, je to pyl rouskovaný (= rouskový). Pokud pyl setřesete na papír – bude to čistě pyl květový, bez přísad, kterými si včely pyl zvlhčují, aby se jim dobře lepil.

Propolisové tinktury

Existuje nějaká studie, výzkum, který by srovnával účinnost propolisové tinktury a propolisového vodného výluhu? Pokud ne, jaký je váš názor?

Literatura o propolisu je nesmírně obsáhlá. Zadáte-li http://scholar.google.cz/scholar?q=propolis&hl=cs&btnG=Hledat, vykoukne na Vás 46 tisíc vědeckých prací. Propolis obsahuje jak látky lipofilní, tak i látky hydrofilní, tedy ve vodě rozpustné. Největší spektrum složek se do roztoku dostane, pokud se propolis rozpustí v 70% alkoholu. Čistě vodný extrakt propolisu má též spoustu biologických účinků, přijde na to, jaké si uživatel přeje. Nejlepší vodné výluhy vzniknou, když propolis ve zmraženém stavu rozemelete na tříštivém kávomlýnku na velmi jemný prášek a pak ho macerujete ve vodě několik dní ve tmě při pokojové teplotě za občasného protřepání.

Nakusují včely ovoce?

Slyšel jsem, že včely napadaly zrající meruňky a jiné sladké plody. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Je to pravda? (e-mailový dotaz)

Ani my jsme se s tím nesetkali. Je možné pozorovat, že včely sají sladkou šťávu na poškozeném zralém ovoci, ale vždy se jedná o plody nakousané vosami, jiným hmyzem nebo ptáky, případně poškozené pádem ze stromu na zem. (DT)

Včely od souseda létají přes plot

Mám za souseda „vášnivého včelaře“, který má kolem 20-25 včelstev chovaných uvnitř obce. Včely přelétávají intenzivně přes náš pozemek a někdy dostanu několik žihadel než uteču. Čela úlů jsou směřována přímo k našemu pozemku, a jsou v blízkosti plotu.
Jak by bylo možné změnit dráhu letu? Existuje právní předpis, který by upravoval umístění úlů vůči okolním pozemkům? (P.K.)

Je třeba rozlišovat “útok” a “srážku”, při vstupu člověka do letové dráhy.
Směr, respektive letovou hladinu letu včel lze docela dobře změnit hustým živým plotem. Než vyroste, použít třeba rákosové stinovky.
Útočné včely se dají polepšit výměnou matek.
Pětadvacet včelstev by nemělo dělat problémy, velmi záleží na tom, zda včelař mění matky, nebo to nechává na přírodě. Jsou linie, které si lidí nevšimnou, pokud nedojde přímo “ke střetu” např. zapletení do vlasů.
V současnosti předpis na umístění včelstev není, případné spory se posuzují podle obecných zákonů, že nesmíte obtěžovat okolí “nad míru obvyklou”. To posuzuje soudní znalec na místě.
Hodně záleží na konkrétní situaci.
Při dobré vůli se dá řešení nalézt. Je řada vášnivých včelařů, o nichž sousedé ani nevědí, protože mají úžasně “nevšímavé” včely. Jiné včely jsou doslova alergické na pohyb, zejména ve spojení se zvuky (sekačka) a vůněmi (posekaná tráva). (DT)

Komentáře nejsou povoleny.