Často se na nás lidé obracejí s různými dotazy, které mohou zajímat i další. Barevně jsou rozlišeny dotazy ryze včelařské a všeobecné. Kliknutím na otázku nebo na znak vlevo zobrazíte odpověď.
Vliv dlouhodobých mrazů na včely
Mám otázku, zda některé typy úlů (tenkostěnné) nejsou při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové pro včelstva. Napadlo mě to v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území (např. Kvilda). (H.M.)
Dobrý den,
včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy. Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. V extrémních mrazech jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu. Uteplení má význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné, vyhřívá plod na 35°C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu(DT)
Dobrý den,
včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy. Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. V extrémních mrazech jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu. Uteplení má význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné, vyhřívá plod na 35°C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu(DT)
Existuje stupnice pro hodnocení barvy medu?
Prosím chtěl bych se zeptat, jaká existuje stupnice a jaké má stupně pro hodnocení barvy medu?
Dobrý den, pro účely mezinárodních obchodů se barva medu udává ve stupnici podle Pfunda. Tato škála má stupnici v milimetrech a nabývá hodnot od 0 do 114 mm. Nejsvětlejší medy mají do 8 mm, nejtmavší medovicové nad 85 mm.Barvu v této stupnici Vám můžeme změřit. Potřebný přístroj máme. Vedle toho se používá slovní hodnocení.(DT)
Dobrý den, pro účely mezinárodních obchodů se barva medu udává ve stupnici podle Pfunda. Tato škála má stupnici v milimetrech a nabývá hodnot od 0 do 114 mm. Nejsvětlejší medy mají do 8 mm, nejtmavší medovicové nad 85 mm.Barvu v této stupnici Vám můžeme změřit. Potřebný přístroj máme. Vedle toho se používá slovní hodnocení.(DT)
Je lokalny med, je zdravsi pre ludi z regionu ako zahranicne potraviny?
Potrebovala by som vediet, ci existuje studia, odborny clanok, iny vedecky dokument, ktory by dokazoval, ze lokalne potraviny/lokalny med,je zdravsi pre ludi z regionu ako zahranicne potraviny. Vacsinou sa stretavam s informaciou v mediach, ze slovensky (cesky) med je lepsi pre Slovakov (Cechov), ale nikdy to nie je nejako dokazane. Vzdy je to len o tom, ze „odporuca sa“. Chcela by som svoje tvrdenie o nieco opriet, ale nedari sa mi najst nic relevantne (vedecke) dokazane.
Dobrý den, je to tak, jak píšete. Doporučení se opírá pouze o více nebo méně logické úvahy, ale nikdy se nic podobného nepodařilo prokázat.Problém je v metodice měření. Jak kvantifikovat slovo „vhodnější“ nebo „lepší než…“
Jediné, co je neoddiskutovatelné, je, že med domácí produkce
1) nepotřeboval tak dlouhou a neekologickou přepravu odkudsi z daleka
2) poskytuje peníze domácímu producentovi a ne kamsi daleko. (DT)
Dobrý den, je to tak, jak píšete. Doporučení se opírá pouze o více nebo méně logické úvahy, ale nikdy se nic podobného nepodařilo prokázat.Problém je v metodice měření. Jak kvantifikovat slovo „vhodnější“ nebo „lepší než…“
Jediné, co je neoddiskutovatelné, je, že med domácí produkce
1) nepotřeboval tak dlouhou a neekologickou přepravu odkudsi z daleka
2) poskytuje peníze domácímu producentovi a ne kamsi daleko. (DT)
Chov včel v extrémních mrazivých podmínkách
Mám otázku v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území.(např. Kvilda) Zajímají mne výsledky chovu včel tenkostěnných, zateplených úlech při těchto teplotách i přes -30 stupnů C. Zejména zdali nejsou některé typy úlů (tenkostěnné) při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové.
Dobrý den,včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy.Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. Větší význam, než v extrémních mrazech, kdy jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu, má uteplení význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné a vyhřívá větší prostor a plod na 35 °C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)
Dobrý den,včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy.Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. Větší význam, než v extrémních mrazech, kdy jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu, má uteplení význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné a vyhřívá větší prostor a plod na 35 °C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)
Kde se prosím dá koupit opravdu pravý, neponičený a nenastavený med?
Kde seženu pravý med?
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde. (DT)
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde. (DT)
Jak nejvhodněji provést desinfekci rámků (použitých) k novému použití
Dobrý den, řeším ted jak nejvhodněji provést desinfekci rámků (použitých) k novému použití. Rámky jsou jěště se zbytky vosku. Takový rámek je vhodné
1.ponořit do vroucí vody k odstranění vosku, propolisu a nečistot.
2.provést desinfekci v asi 6 procentním roztoku hydroxidu sodného, ale s dostupností hydroxidu je problém.
Dobrý den, louh sodný se dá běžně koupit jako čistič odpadu za pár korun:např. http://www.e-uklid.cz/Cistic-odpadu-Hydroxid-sodny-1-kg_g90.html. Pokud ho namícháte v poměru 1/2 kg a 1 litr SAVO na kýbl vody, máte nejúčinější desinfekci i proti spórám moru a stačí běžná teplota kolem 20 °C. (DT)
1.ponořit do vroucí vody k odstranění vosku, propolisu a nečistot.
2.provést desinfekci v asi 6 procentním roztoku hydroxidu sodného, ale s dostupností hydroxidu je problém.
Dobrý den, louh sodný se dá běžně koupit jako čistič odpadu za pár korun:např. http://www.e-uklid.cz/Cistic-odpadu-Hydroxid-sodny-1-kg_g90.html. Pokud ho namícháte v poměru 1/2 kg a 1 litr SAVO na kýbl vody, máte nejúčinější desinfekci i proti spórám moru a stačí běžná teplota kolem 20 °C. (DT)
Kde se prosím dá koupit opravdu pravý, neponičený a nenastavený med?
Kde seženu pravý med?
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde. (DT)
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde. (DT)
Prosím, můžete mi laskavě sdělit, zda med obsahuje lepek a případně
zda je nějaký druh medu bezlepkový?
Obsahuje med lepek?
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, určitě neobsahuje ani stopu lepku.
Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
V obchodní síti se sem tam vyskytují medy, které jsou „nastavené“
sirupem různého původu, hlavně z obilních, kukuřičných a bramborových
škrobů. Lepek je bílkovinné povahy.
Do škrobu se asi obilné proteiny nedostanou, ale nikdy jsme to
neprokazovali, protože se zabýváme jen pravým medem.
Takže závěrem: pravý med je vždy bezlepkový. Ať Vám slouží!(DT)
Dobrý den, med, který je skutečně od včel, určitě neobsahuje ani stopu lepku.
Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
V obchodní síti se sem tam vyskytují medy, které jsou „nastavené“
sirupem různého původu, hlavně z obilních, kukuřičných a bramborových
škrobů. Lepek je bílkovinné povahy.
Do škrobu se asi obilné proteiny nedostanou, ale nikdy jsme to
neprokazovali, protože se zabýváme jen pravým medem.
Takže závěrem: pravý med je vždy bezlepkový. Ať Vám slouží!(DT)
Prosím o informaci ohledně loňského medu, který mi i přes uzavření v zavařovacích sklenicích částečně vytekl ve spíži. Teplota ve spíži je cca 20°C. Jedná se o světlý med od včelaře, více informací bohužel nemám. Chtěla jsem se informovat, proč se tak stalo a zda neztratil na kvalitě? Nerada bych ho vyhodila. V minulosti se mi to nestalo. L.J., Varnsdorf
Proč med teče ze zavřené sklenice?
Pokud med vytéká na polici ze zavřené sklenice, je to tím, že se v něm probudily všudypřítomné kvasinky, které vytvářejí bublinky, tím se zvětšuje objem a sklenice pak přetéká.
Stane se to v případě, že med má moc vysoký obsah vody (přes 19 %). Jakmile med začne krystalizovat, v mezerách mezi krystaly zůstane řídký podíl, a to už stačí kvasinkám k aktivitě. Jako včelař musím dbát na to, abych vytáčel med zraný, dobře včelami zahuštěný. Jako konzument si zase při nákupu vybírám jen medy opravdu velmi husté.
Med mírným nakvašením není nijak znehodnocený. Nejlepším způsobem, jak jej použít, je zpracování do nějakého pečiva.
Doporučujeme třeba osvědčený recept na medové sořicové sušenky z „Magdalenčiny medové kuchařky“ viz naše publikace. (DT)
Pokud med vytéká na polici ze zavřené sklenice, je to tím, že se v něm probudily všudypřítomné kvasinky, které vytvářejí bublinky, tím se zvětšuje objem a sklenice pak přetéká.
Stane se to v případě, že med má moc vysoký obsah vody (přes 19 %). Jakmile med začne krystalizovat, v mezerách mezi krystaly zůstane řídký podíl, a to už stačí kvasinkám k aktivitě. Jako včelař musím dbát na to, abych vytáčel med zraný, dobře včelami zahuštěný. Jako konzument si zase při nákupu vybírám jen medy opravdu velmi husté.
Med mírným nakvašením není nijak znehodnocený. Nejlepším způsobem, jak jej použít, je zpracování do nějakého pečiva.
Doporučujeme třeba osvědčený recept na medové sořicové sušenky z „Magdalenčiny medové kuchařky“ viz naše publikace. (DT)
Jaký je rozdíl mezi pastovaným a pasterizovaným medem?
Pastovaný nebo pasterizovaný med?
Dotaz: Setkal jsem se tím, že si zákazníci pletou pastovaný a pasterizovaný med, jak to je?
Odpověď: Pastovaný, neboli pastový, krémový, někdy také šlehaný med je jemně krystalický med trvale pastovité konzistence. Připravuje se několika způsoby, ale bez ohřevu. Naproti tomu pasterizace (podle francouzkého mikrobiologa Luise Pasteura) je v potravinářství rozšířený technologický postup, při kterém se krátkým intenzivním ohřevem sníží počet mikroorganismů, hlavně těch patogenních. Tento postup se hlavně používá u potravin s vysokým obsahem vody. Pro med se tento postup nehodí a běžně nepoužívá. V širším resp. přeneseném slova smyslu se pojem „pasterizace medu“ objevuje v technologii zpracování medu v souvislosti s oddálením krystalizace. Nejde tedy o zničení bakterií, ale o roztavení malých zárodečných krystalů, které časem rostou až med zcela ztuhne. Používá se teplota asi 63 °C po dobu 30 minut. (V jiných zdrojích se uvádějí i odlišné hodnoty). Při zahraničních cestách zkoumáme občas se zájmem regály v obchodech a skutečně se zmínky o pasterizaci na etiketách medů objevují. Také v tisku (třeba převzaté zprávy ze zahraničí) se objevily i články o „pasterizaci“ medu. A to ve smyslu pro i proti. U medu je pasterizace naprosto zbytečna, protože dobrý med člověka škodlivými bakteriemi určitě neohrožuje a krystalizace rovněž ničemu nevadí. Pokud se to někde objevilo na etiketách medu, mohl to být manévr, jak obrátit špatnou skutečnost, že med byl při zpracování přehřátý, na dobrou zprávu, že to bylo jakoby „v zájmu spotřebitele“. Po kritice se zase objevilo na etiketách „bez pasterizace“, aby to byla opět reklama, že med zahřívaný nebyl (mimochodem výjimkou nejsou ai jiné úsměvné údaje na medu týkající se nulového obsahu cholesterolu, tuku, soli a lepku). Kvalitní med, kde je dodržen nízký obsah vody, nízký obsah HMF a vysoká aktivita enzymů, žádnou pasterizace nepotřebuje a není třeba ani psát, že byla nebo nebyla provedena. Každý včelař si může nechat ročně udělat 4 dotované rozbory medu (více na http://www.beedol.cz/2008/rozbory-medu-z-vlastni-produkce/), aby se i sám ujistil, že svůj med získává a zpracovává tak, jak je třeba pro deklaraci prestižního označení „Český med“. (DT)
Dotaz: Setkal jsem se tím, že si zákazníci pletou pastovaný a pasterizovaný med, jak to je?
Odpověď: Pastovaný, neboli pastový, krémový, někdy také šlehaný med je jemně krystalický med trvale pastovité konzistence. Připravuje se několika způsoby, ale bez ohřevu. Naproti tomu pasterizace (podle francouzkého mikrobiologa Luise Pasteura) je v potravinářství rozšířený technologický postup, při kterém se krátkým intenzivním ohřevem sníží počet mikroorganismů, hlavně těch patogenních. Tento postup se hlavně používá u potravin s vysokým obsahem vody. Pro med se tento postup nehodí a běžně nepoužívá. V širším resp. přeneseném slova smyslu se pojem „pasterizace medu“ objevuje v technologii zpracování medu v souvislosti s oddálením krystalizace. Nejde tedy o zničení bakterií, ale o roztavení malých zárodečných krystalů, které časem rostou až med zcela ztuhne. Používá se teplota asi 63 °C po dobu 30 minut. (V jiných zdrojích se uvádějí i odlišné hodnoty). Při zahraničních cestách zkoumáme občas se zájmem regály v obchodech a skutečně se zmínky o pasterizaci na etiketách medů objevují. Také v tisku (třeba převzaté zprávy ze zahraničí) se objevily i články o „pasterizaci“ medu. A to ve smyslu pro i proti. U medu je pasterizace naprosto zbytečna, protože dobrý med člověka škodlivými bakteriemi určitě neohrožuje a krystalizace rovněž ničemu nevadí. Pokud se to někde objevilo na etiketách medu, mohl to být manévr, jak obrátit špatnou skutečnost, že med byl při zpracování přehřátý, na dobrou zprávu, že to bylo jakoby „v zájmu spotřebitele“. Po kritice se zase objevilo na etiketách „bez pasterizace“, aby to byla opět reklama, že med zahřívaný nebyl (mimochodem výjimkou nejsou ai jiné úsměvné údaje na medu týkající se nulového obsahu cholesterolu, tuku, soli a lepku). Kvalitní med, kde je dodržen nízký obsah vody, nízký obsah HMF a vysoká aktivita enzymů, žádnou pasterizace nepotřebuje a není třeba ani psát, že byla nebo nebyla provedena. Každý včelař si může nechat ročně udělat 4 dotované rozbory medu (více na http://www.beedol.cz/2008/rozbory-medu-z-vlastni-produkce/), aby se i sám ujistil, že svůj med získává a zpracovává tak, jak je třeba pro deklaraci prestižního označení „Český med“. (DT)
Od mého známého včelaře „malochovatele“ jsem koupil údajně květový med, jaký jsem ještě neviděl. Má barvu i konzistenci připomínající spíše škvařené sádlo a nemá ani výraznou medovou chuť. Dá se na základě tohoto jednoduchého popisu určit jaký je to med? Z jakých je rostlin nebo jak je upravený? Děkuji za odpověď.
Med jako sádlo
Med, který vzhledově připomíná sádlo. S velkou pravděpodobností jde skutečně o květový med s velkým podílem řepky. Tyto medy krystalizují již po třech týdnech od vytočení v podobě bílé kaše jemnější nebo hrubší, přirovnání k sádlu je velice případné. Z hlediska složení je to med plnohodnotný, o látkách z řepky, tzv. brassinech se uvádí, že mají protirakovinový účinek. Pastový med má výhodu, že tolik neteče z chleba na prsty, takže rodiny s dětmi patří mezi největší odběratele.
Med, který vzhledově připomíná sádlo. S velkou pravděpodobností jde skutečně o květový med s velkým podílem řepky. Tyto medy krystalizují již po třech týdnech od vytočení v podobě bílé kaše jemnější nebo hrubší, přirovnání k sádlu je velice případné. Z hlediska složení je to med plnohodnotný, o látkách z řepky, tzv. brassinech se uvádí, že mají protirakovinový účinek. Pastový med má výhodu, že tolik neteče z chleba na prsty, takže rodiny s dětmi patří mezi největší odběratele.
Slyšel jsem, že včely napadaly zrající meruňky a jiné sladké plody. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Je to pravda? (e-mailový dotaz)
Nakusují včely ovoce?
Ani my jsme se s tím nesetkali. Je možné pozorovat, že včely sají sladkou šťávu na poškozeném zralém ovoci, ale vždy se jedná o plody nakousané vosami, jiným hmyzem nebo ptáky, případně poškozené pádem ze stromu na zem. (DT)
Ani my jsme se s tím nesetkali. Je možné pozorovat, že včely sají sladkou šťávu na poškozeném zralém ovoci, ale vždy se jedná o plody nakousané vosami, jiným hmyzem nebo ptáky, případně poškozené pádem ze stromu na zem. (DT)
Co mám dát k uloženým souším přes zimu, aby souše nebyly napadeny motýlicí?
Ochrana souší
Pro ochranu uskladněných souší je nejlepší: 1) „molotěsný“ prostor = skřín, truhla, komín nástavků – plásty ze včel jsou čisté a pokud se někde neválejí, zavíječi do nich nestačí vajíčka naklást 2) síra = sirné knoty, resp. S02 ve spreji, mívali to vinaři ale prý už to není evropské Všechno ostatní je buď jedovaté nebo neúčinné (nový INVET, červený ocet, apod)
Pro ochranu uskladněných souší je nejlepší: 1) „molotěsný“ prostor = skřín, truhla, komín nástavků – plásty ze včel jsou čisté a pokud se někde neválejí, zavíječi do nich nestačí vajíčka naklást 2) síra = sirné knoty, resp. S02 ve spreji, mívali to vinaři ale prý už to není evropské Všechno ostatní je buď jedovaté nebo neúčinné (nový INVET, červený ocet, apod)
Kupuji levný cukr v akcích. Nemůže poškodit včelstva? R.H.
Levný cukr nevadí, pokud je bílý
Ve včelařství 8/2010 jsem se dočetl, že se dají použitím nevhodného cukru zahubit včelstva. Kupuji levný cukr v akcích v obchodech. Mnohdy není uveden výrobce. Jakým způsobem se dá otestovat vhodnost či nevhodnost cukru? Děkuji. R.H.
Nemějte strach. Pokud jde o bílý krystalický cukr, jeho kvalita je daná normou a je pro včely v pořádku. Cena je odvozena od složitých obchodních transakcí mezi firmami a celými státy, může se výrazně lišit i u stejného produktu. Nebezpečné mohou být tzv. přírodní cukry, polobílé nebo hnědé a hlavně tekutá krmiva, která bývají vyráběna nejen z cukru, ale i ze škrobu, jehož nestravitelné zbytky zatěžují včely. D.T.
Ve včelařství 8/2010 jsem se dočetl, že se dají použitím nevhodného cukru zahubit včelstva. Kupuji levný cukr v akcích v obchodech. Mnohdy není uveden výrobce. Jakým způsobem se dá otestovat vhodnost či nevhodnost cukru? Děkuji. R.H.
Nemějte strach. Pokud jde o bílý krystalický cukr, jeho kvalita je daná normou a je pro včely v pořádku. Cena je odvozena od složitých obchodních transakcí mezi firmami a celými státy, může se výrazně lišit i u stejného produktu. Nebezpečné mohou být tzv. přírodní cukry, polobílé nebo hnědé a hlavně tekutá krmiva, která bývají vyráběna nejen z cukru, ale i ze škrobu, jehož nestravitelné zbytky zatěžují včely. D.T.
Měřím obsah vody v medu ručním refraktometrem a mám pochybnost, zda výsledek není ovlivněn tím, že je horko.
Teplotní korekce refraktometru
Pro stanovení obsahu vody v medy se používají ruční „kukátkové“ refraktometry. Jejich stupnice je cejchovaná na určitou teplotu (zpravidla 20 °C, ale může se lišit podle výrobce). Některé refraktometry, např. Meopta, mají automatickou teplotní kompenzaci v rozsahu 10 – 30 °C. Jiní výrobci udávají korekci v přiloženém návodu k použití. Pokud máte refraktometr bez automatické kompenzace a nemáte k němu návod, můžete pro teplotní opravu zjištěného výsledku použít tuto tabulku:
Příklad:
Přístroj ukazuje obsah vody 17 % (pro teplotu 20 °C). Ve skutečnosti má med i přístoj nyní teplotu 26 °C. V tabulce zjistíme, že musíme odečíst 0,46 %, takže skutečný obsah vody v medu je 16,5 %
Pro stanovení obsahu vody v medy se používají ruční „kukátkové“ refraktometry. Jejich stupnice je cejchovaná na určitou teplotu (zpravidla 20 °C, ale může se lišit podle výrobce). Některé refraktometry, např. Meopta, mají automatickou teplotní kompenzaci v rozsahu 10 – 30 °C. Jiní výrobci udávají korekci v přiloženém návodu k použití. Pokud máte refraktometr bez automatické kompenzace a nemáte k němu návod, můžete pro teplotní opravu zjištěného výsledku použít tuto tabulku:
Příklad:
Přístroj ukazuje obsah vody 17 % (pro teplotu 20 °C). Ve skutečnosti má med i přístoj nyní teplotu 26 °C. V tabulce zjistíme, že musíme odečíst 0,46 %, takže skutečný obsah vody v medu je 16,5 %
Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na - 15 °C? Jaký je váš názor?
Med v mrazničce
Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne rychle.
Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne rychle.
Existuje nějaká studie, výzkum, který by srovnával účinnost propolisové tinktury a propolisového vodného výluhu? Pokud ne, jaký je váš názor?
Propolisové tinktury.
Literatura o propolisu je nesmírně obsáhlá. Zadáte-li http://scholar.google.cz/scholar?q=propolis&hl=cs&btnG=Hledat, vykoukne na Vás 46 tisíc vědeckých prací. Propolis obsahuje jak látky lipofilní, tak i látky hydrofilní, tedy ve vodě rozpustné. Největší spektrum složek se do roztoku dostane, pokud se propolis rozpustí v 70% alkoholu. Čistě vodný extrakt propolisu má též spoustu biologických účinků, přijde na to, jaké si uživatel přeje. Nejlepší vodné výluhy vzniknou, když propolis ve zmraženém stavu rozemelete na tříštivém kávomlýnku na velmi jemný prášek a pak ho macerujete ve vodě několik dní ve tmě při pokojové teplotě za občasného protřepání.
Literatura o propolisu je nesmírně obsáhlá. Zadáte-li http://scholar.google.cz/scholar?q=propolis&hl=cs&btnG=Hledat, vykoukne na Vás 46 tisíc vědeckých prací. Propolis obsahuje jak látky lipofilní, tak i látky hydrofilní, tedy ve vodě rozpustné. Největší spektrum složek se do roztoku dostane, pokud se propolis rozpustí v 70% alkoholu. Čistě vodný extrakt propolisu má též spoustu biologických účinků, přijde na to, jaké si uživatel přeje. Nejlepší vodné výluhy vzniknou, když propolis ve zmraženém stavu rozemelete na tříštivém kávomlýnku na velmi jemný prášek a pak ho macerujete ve vodě několik dní ve tmě při pokojové teplotě za občasného protřepání.
Dotaz k pylu. Na trhu se vyskytují různá označení pylu. Nalezl jsem: pyl „perga“ - nejdražší a údajně nejlepší, pyl rouskový, pyl květový. Zakládá se toto dělení na podložených faktech a jaký je potom mezi těmito pyly rozdíl, nebo jde pouze o reklamní trik?
Druhy pylu.
Pojmenování „perga“ je ruský výraz, je to totéž co plástový pyl. Čeština jednoslovné označení nemá. Anglicky je to beebread, podobně německy Bienenbrot. Cena je proto vyšší, než u rouskovaného pylu, že je velmi pracné pyl z plástů vydloubávat. Není na to žádná mechanizace. Plástový pyl je skutečně stravitelnější, než rouskovaný pyl, který se převážně uchovává sušený. Sušením se dostupnost obsahu pylových zrn snižuje. Mražený rouskovaný pyl je srovnatelný s plástovým. Pyl květový je obecné označení, veškerý pyl je květový. Pokud ho nasbírají včely a sebere se jim v česně pylochytem, je to pyl rouskovaný (= rouskový). Pokud pyl setřesete na papír – bude to čistě pyl květový, bez přísad, kterými si včely pyl zvlhčují, aby se jim dobře lepil.
Pojmenování „perga“ je ruský výraz, je to totéž co plástový pyl. Čeština jednoslovné označení nemá. Anglicky je to beebread, podobně německy Bienenbrot. Cena je proto vyšší, než u rouskovaného pylu, že je velmi pracné pyl z plástů vydloubávat. Není na to žádná mechanizace. Plástový pyl je skutečně stravitelnější, než rouskovaný pyl, který se převážně uchovává sušený. Sušením se dostupnost obsahu pylových zrn snižuje. Mražený rouskovaný pyl je srovnatelný s plástovým. Pyl květový je obecné označení, veškerý pyl je květový. Pokud ho nasbírají včely a sebere se jim v česně pylochytem, je to pyl rouskovaný (= rouskový). Pokud pyl setřesete na papír – bude to čistě pyl květový, bez přísad, kterými si včely pyl zvlhčují, aby se jim dobře lepil.
Podle jaké normy se kontroluje kvalita mateří kašičky?
Mateří kašička.
Mateří kašička nemá žádnou normu kvality. Mezinárodní komise pro med (IHC, viz též www.bee-hexagon.net) má v plánu takový standard vytvořit. V našem ústavu vycházíme z tradice zavedené pro hodnocení mateří kašičky Výzkumným ústavem tukového průmyslu Praha ze 60. let minulého století. Na základě vnitřních standardů hodnotíme kašičku podle obsahu vody (refraktometrické stanovení), hustoty (stanovení objemové hmotnosti) a vodivosti 1% vodního roztoku (úměrné stáří vzorku). Řadu užitečných údajů zjistíte z knihy „Včelí produkty mýtů zbavené“, která čerpá mj. z internetové publikace R. Krell VALUE-ADDED PRODUCTS FROM BEEKEEPING.
Mateří kašička nemá žádnou normu kvality. Mezinárodní komise pro med (IHC, viz též www.bee-hexagon.net) má v plánu takový standard vytvořit. V našem ústavu vycházíme z tradice zavedené pro hodnocení mateří kašičky Výzkumným ústavem tukového průmyslu Praha ze 60. let minulého století. Na základě vnitřních standardů hodnotíme kašičku podle obsahu vody (refraktometrické stanovení), hustoty (stanovení objemové hmotnosti) a vodivosti 1% vodního roztoku (úměrné stáří vzorku). Řadu užitečných údajů zjistíte z knihy „Včelí produkty mýtů zbavené“, která čerpá mj. z internetové publikace R. Krell VALUE-ADDED PRODUCTS FROM BEEKEEPING.
Med a mikrovlnka. Opakovaně se diskutuje o tom, zda se med ničí, když se ztekucuje v mikrovlnce. Nakolik se snižuje biologická hodnota?
Med v mikrovlnce.
K problematice použití mikrovlnné trouby pro ohřev, resp. ztekucování medu jsme udělali pár experimentů mj. v rámci diplomových prací. Stanovením aktivity enzymů a hodnoty HMF v medu po jeho ohřevu lze konstatovat (známou věc), že ohřev v mikrovlnné troubě je poměrně razantní a hlavně nerovnoměrný (to je ovšem závislé na typu resp. konstrukci zařízení). Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. O kvalitativních a „slabých“ účincích na špatně měřitelné parametry je obtížné kvalifikovaně diskutovat. Ale vezmeme-li to z druhé strany? Proč med strkat do mikrovlnky? V řadě aplikací krystalizace nevadí. Šetrné ztekucení ve vodní lázni nebo na radiátoru ústředního topení pod svetrem je velmi jednoduché a dlouhodobě prověřené. Není vůbec definováno, jak se měří „biologická hodnota“. Na dotazy o kolik se sníží „biologická hodnota“ horkým čajem, mikrovlnkou, v perníku a podobně, odpovídám toto: Současné poznatky ukazují, že tyto zásahy určitě nesníží hodnotu na polovinu. Takže snězte dvě lžíce medu místo jedné, a je to vyřešeno.
K problematice použití mikrovlnné trouby pro ohřev, resp. ztekucování medu jsme udělali pár experimentů mj. v rámci diplomových prací. Stanovením aktivity enzymů a hodnoty HMF v medu po jeho ohřevu lze konstatovat (známou věc), že ohřev v mikrovlnné troubě je poměrně razantní a hlavně nerovnoměrný (to je ovšem závislé na typu resp. konstrukci zařízení). Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. O kvalitativních a „slabých“ účincích na špatně měřitelné parametry je obtížné kvalifikovaně diskutovat. Ale vezmeme-li to z druhé strany? Proč med strkat do mikrovlnky? V řadě aplikací krystalizace nevadí. Šetrné ztekucení ve vodní lázni nebo na radiátoru ústředního topení pod svetrem je velmi jednoduché a dlouhodobě prověřené. Není vůbec definováno, jak se měří „biologická hodnota“. Na dotazy o kolik se sníží „biologická hodnota“ horkým čajem, mikrovlnkou, v perníku a podobně, odpovídám toto: Současné poznatky ukazují, že tyto zásahy určitě nesníží hodnotu na polovinu. Takže snězte dvě lžíce medu místo jedné, a je to vyřešeno.
Co dělat při podezření na otravu včel po aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin?
Co dělat při podezření na otravu včel: Občas postižení včelaři pošlou do laboratoře poštou vzorky mrtvých včel s podezřením na otravu Chemická analýzy vzorků rostlin a včel má smysl jen tehdy, když se vzorky do 48 hodin po aplikaci zamrazí a bez rozmražení dopraví do laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, případně jiné laboratoře, která provádí stanovení reziduí příslušných účinných látek. Analýzu je možné smysluplně provést, jen když se ví, který postřik byl použit. Účinných látek je několik desítek a není možné je hledat zkusmo. Pro uplatnění náhrady škody je nutné, aby o případu byl sepsán úřední zápis (vzor je níže) a také vzorky musí být odebrány (a zapečetěny) úřední osobou, aby bylo vyloučeno zpochybnění dodatečné manipulace se vzorky. Inspektor v odůvodněných případech může zadat rozbor jako státní zakázku, jinak jej musí platit chovatel. Postup při podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin. Podle vyhlášky č.326/2004 Sb a 327/2004 Sb. v platném znění. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy. Ten v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (minimálně 500 včel a 200 g porostu), jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Pro zabezpečení ochrany včel jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků. Zápis z místního šetření hromadného úhynu včel a podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin.
(1) Den, hodina, místo šetření:
(2) Místní šetření svolal a řídí zástupce příslušného okresního inspektorátu Krajské veterinární správy (KVS): za účasti zástupce Státní rostlinolékařské správy: Další účastníci šetření: Poškození chovatelé: Představitel ZO Českého svazu včelařů: Za ošetřovatele porostu: (Uveďte celá jména a adresy účastníků, u zástupce organizace, která prováděla ošetření, jeho pracovní zařazení.)
(3) Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:
(4) Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, případně srážky, oblačnost apod.:
(5) Označení ošetřovaného pozemku – ošetřovaná kultura, výměra, označení, zda byl porost kvetoucí* (v případě, že porost nebyl kvetoucí, je třeba zjistit, zda přípravek nemohl být vzhledem k povětrnostním podmínkám zanesen na kvetoucí porost v okolí ošetřované kultury.):
(6) Způsob aplikace přípravku: pozemní/ letecký
(7) Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace, atd.), důvod ošetření:
(8) Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):
(9) Rozsah škody: (Uvede se, kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuálně, případně jiné stanovení oslabení včelstev, např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách, atd.)
(10) Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřených rostlin: byl/ nebyl proveden (Odběr vzorků se neprovádí, jestliže nejsou pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.) Vzorky v předepsaném množství odebral pracovník okresního inspektorátu KVS: V případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a z jakého důvodu vzorky neodebral pracovník KVS: Vzorky byly zaslány k vyšetření dne: …………….odbornému ústavu:
(11) Vyjádření účastníků místního šetření (zejména ošetřovatele porostu, a to především, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škod):
(12) Vyjádření pracovníka inspektorátu KVS, zda bude provádět opakovaná místní šetření s určitým časovým odstupem vzhledem k tomu, že proces otravy u včel ještě probíhá a rozsah škod tedy nelze v současné době stanovit:
Razítko KVS a podpis: Razítko SRS a podpis: podpisy ostatní účastníků:
*) za kvetoucí se porost považuje, když na 1 m2 kvetou více než dvě rostliny včetně plevelů. Za kvetoucí porost se považuje též porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.
Stáhnout dokument jako PDF
(1) Den, hodina, místo šetření:
(2) Místní šetření svolal a řídí zástupce příslušného okresního inspektorátu Krajské veterinární správy (KVS): za účasti zástupce Státní rostlinolékařské správy: Další účastníci šetření: Poškození chovatelé: Představitel ZO Českého svazu včelařů: Za ošetřovatele porostu: (Uveďte celá jména a adresy účastníků, u zástupce organizace, která prováděla ošetření, jeho pracovní zařazení.)
(3) Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:
(4) Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, případně srážky, oblačnost apod.:
(5) Označení ošetřovaného pozemku – ošetřovaná kultura, výměra, označení, zda byl porost kvetoucí* (v případě, že porost nebyl kvetoucí, je třeba zjistit, zda přípravek nemohl být vzhledem k povětrnostním podmínkám zanesen na kvetoucí porost v okolí ošetřované kultury.):
(6) Způsob aplikace přípravku: pozemní/ letecký
(7) Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace, atd.), důvod ošetření:
(8) Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):
(9) Rozsah škody: (Uvede se, kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuálně, případně jiné stanovení oslabení včelstev, např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách, atd.)
(10) Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřených rostlin: byl/ nebyl proveden (Odběr vzorků se neprovádí, jestliže nejsou pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.) Vzorky v předepsaném množství odebral pracovník okresního inspektorátu KVS: V případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a z jakého důvodu vzorky neodebral pracovník KVS: Vzorky byly zaslány k vyšetření dne: …………….odbornému ústavu:
(11) Vyjádření účastníků místního šetření (zejména ošetřovatele porostu, a to především, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škod):
(12) Vyjádření pracovníka inspektorátu KVS, zda bude provádět opakovaná místní šetření s určitým časovým odstupem vzhledem k tomu, že proces otravy u včel ještě probíhá a rozsah škod tedy nelze v současné době stanovit:
Razítko KVS a podpis: Razítko SRS a podpis: podpisy ostatní účastníků:
*) za kvetoucí se porost považuje, když na 1 m2 kvetou více než dvě rostliny včetně plevelů. Za kvetoucí porost se považuje též porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.
Stáhnout dokument jako PDF
Na pozemku vedle domu se nám usadilo mnoho menších včel, které si vyvrtaly chodby do hlíny. Vypadá to, že obsadily území cca 3x2 metry, na kterém mají více různých vchodů. Je to poměrně nepříjemné, protože máme malou dcerku, která si v těchto místech hraje. Včelek je tam opravdu hodně, možná bych to přirovnal i k roji, který se vyskytuje v okolí klasického úlu. Existuje nějaký způsob, jak se těchto včel zbavit nebo je třeba přesídlit jinam? Nechceme se pouštět do nějakého ukvapeného řešení bez rady odborníka.
Samotářky
Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypek a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích, jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a znečištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.
Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypek a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích, jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a znečištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.
Prosím o informaci, zda mohou sršni trpět stejnýmí chorobami jako včely. Sršni přestali začátkem října létat a když hnízdo otevřel, tak už bylo prázdné, pouze larvy různého stáří v rozkladu. Vymizení sršňů mě připadá předčasné. Mám 100 m od tohoto hnízda 30 včelstev, tak mám obavy, aby si něco nepřinesly. (Z dotazu J. R., Česká Třebová)
Společné choroby sršní a včel
Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)
Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)
Prosím o informace týkající se laboratorního rozboru měli na přítomnost spor moru. Zda může objednat tento rozbor soukromá osoba, kolik měli je pro něj potřeba a v jakém obalu. (Telefonický dotaz)
Vyšetření měli na mor včelího plodu
Informace týkající se laboratorního rozboru měli na přítomnost spor moru.
Rozbor si může objednat kdokoliv.
K vyšetření je potřeba zhruba polévková lžíce měli. Obal musí být prodyšný, ale pevný. Vzorky nesmí být plesnivé.
V zimě se měl může získat z úlových podložek. Doporučujeme využít měl získanou při čištění podložek po třetím ošetření na varroázu.
Ze vzorku zasílaného na vyšetření varroázy mor nebudeme provádět s vyjímkou případů, které jsou ve spolupráci se Státní veterinární správou organizovány jinak.
Jako obaly pro vzorky měli doporučujeme papírové tubusy s uzávěry. Tyto tubusy ještě přispívají k dosušení vzorků měli a také bezpečně zamezují mikrobiální kontaminaci vzorků mezi sebou.
V letním období můžete měl nashromáždit pomocí zasíťovaných podložek. Výhodné jsou jednorázové podložky zhotovené přímo pro tento účel. Podložky se vkládají na dno úlu asi na 2 týdny (aby se na nich zachytilo potřebné množství, alespoň lžička měli). Pak se celé podložky posílají do laboratoře.
Kdy je vyšetření měli na mor včelího plodu je povinné, to určuje Státní veterinární správa. V současnosti platí tato povinnost pro kočovníky, chovatele matek nebo v případě převodu včelstev a stěhování včelstev do jiného okresu. Vzorky se musí odebrat z každého stanoviště. Směsné vzorky se mohou zahrnovat maximálně z 25 včelstev, v ochranném pásmu z 10 včelstev.
Podložky i tubusy si můžete objednat ve Výzkumném ústavu včelařském mailem nebo i telefonicky. Cena tubusů i podložek je 10,-Kč/ kus
Rozbor stojí 440,-Kč za vzorek.
V ochranných pásmech moru, pokud je vyšetření součástí opatření
nařízených veterinářem, může včelař žádat prostřednictvím místní ZO ČSV o náhradu vynaložených nákladů.
Informace týkající se laboratorního rozboru měli na přítomnost spor moru.
Rozbor si může objednat kdokoliv.
K vyšetření je potřeba zhruba polévková lžíce měli. Obal musí být prodyšný, ale pevný. Vzorky nesmí být plesnivé.
V zimě se měl může získat z úlových podložek. Doporučujeme využít měl získanou při čištění podložek po třetím ošetření na varroázu.
Ze vzorku zasílaného na vyšetření varroázy mor nebudeme provádět s vyjímkou případů, které jsou ve spolupráci se Státní veterinární správou organizovány jinak.
Jako obaly pro vzorky měli doporučujeme papírové tubusy s uzávěry. Tyto tubusy ještě přispívají k dosušení vzorků měli a také bezpečně zamezují mikrobiální kontaminaci vzorků mezi sebou.
V letním období můžete měl nashromáždit pomocí zasíťovaných podložek. Výhodné jsou jednorázové podložky zhotovené přímo pro tento účel. Podložky se vkládají na dno úlu asi na 2 týdny (aby se na nich zachytilo potřebné množství, alespoň lžička měli). Pak se celé podložky posílají do laboratoře.
Kdy je vyšetření měli na mor včelího plodu je povinné, to určuje Státní veterinární správa. V současnosti platí tato povinnost pro kočovníky, chovatele matek nebo v případě převodu včelstev a stěhování včelstev do jiného okresu. Vzorky se musí odebrat z každého stanoviště. Směsné vzorky se mohou zahrnovat maximálně z 25 včelstev, v ochranném pásmu z 10 včelstev.
Podložky i tubusy si můžete objednat ve Výzkumném ústavu včelařském mailem nebo i telefonicky. Cena tubusů i podložek je 10,-Kč/ kus
Rozbor stojí 440,-Kč za vzorek.
V ochranných pásmech moru, pokud je vyšetření součástí opatření
nařízených veterinářem, může včelař žádat prostřednictvím místní ZO ČSV o náhradu vynaložených nákladů.
Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol FUM a MP - 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)
Aplikace léčiv proti varroáze.
Všechny léky distribuujeme i s návody. Všechny návody jsou i na naší webové stránce: www.beedol.cz – produkty- léčivé přípravky
Stručně tedy takto:
Na fumigaci se používají: Varidol FUM a MP-10 FUM
Na aerosol se používají: Varidol AER a M-1 AER
Na nátěr pouze: M-1 AER
Přípravky Varidol FUM je zaměnitelný s přípravkem Varidol AER (jedná
se o dvě různá balení stejného přípravku).
Jiné přípravky se zaměňovat nemohou.
Všechny léky distribuujeme i s návody. Všechny návody jsou i na naší webové stránce: www.beedol.cz – produkty- léčivé přípravky
Stručně tedy takto:
Na fumigaci se používají: Varidol FUM a MP-10 FUM
Na aerosol se používají: Varidol AER a M-1 AER
Na nátěr pouze: M-1 AER
Přípravky Varidol FUM je zaměnitelný s přípravkem Varidol AER (jedná
se o dvě různá balení stejného přípravku).
Jiné přípravky se zaměňovat nemohou.
Nechal jsem si udělat rozbor medu pro soutěž „Český med“. V rozboru je položka elektrická vodivost. Marně pátrám po bližším upřesnění co to je elektrická vodivost u medu, co se tím u medu sleduje a jak to souvisí s kvalitou (z e-mailu od L.S. z Nivnice, 22.8.2008).
Co to je „vodivost medu“
Elektrická vodivost medu je fyzikální veličina, která souvisí mj. s množstvím minerálních látek v medu.
Měří se ve 20% roztoku medu, do kterého se dva plíšky. Na tyto elektrody se přivede elektrické napětí a změří se, kolik proudu prochází měřeným roztokem. Celý ten přístroj se jmenuje konduktometr. Používají se různé jednotky. Ve vyhlášce a v našich protokolech používáme jednotku mS/m (milisiemens na metr).
V květových medech je vodivost nižší, v medovicových naopak vysoká. Jenomže včely v našich podmínkách sbírají často oba zdroje a namíchají si to pěkně dohromady. Podle mezinárodních pravidel se má na etiketu medu vždycky napsat, zda se jedná o med květový (nektarový) nebo medovicový. Někdy se těžko pozná co převažuje, takže existuje takové pravidlo, že rozhoduje elektrická vodivost. Když má med hodnotu vodivosti menší než 80, má se na něj napsat květový. Když chceme med označit jako medovicový, musí mít vodivost vyšší než 80 (bývá to od 80 do 130).
S kvalitou to vlastně nijak nesouvisí. Jsou kvalitní medy medovicové, zrovna tak i kvalitní medy květové.
V oficiální soutěži se musí dodržovat pravidla o označování medu podle vodivosti, takže med s chybnou etiketou ztrácí v hodnocení body . samozřejmě to neznamená, že není dobrý. Stačí opravit etiketu. Na typické smíšené medy pěknou barvou ale s vodivostí pod 80 mS/m se může napsat např. „Med květový – smíšený“ nebo „Med nektarový a podílem medovice.“
Elektrická vodivost medu je fyzikální veličina, která souvisí mj. s množstvím minerálních látek v medu.
Měří se ve 20% roztoku medu, do kterého se dva plíšky. Na tyto elektrody se přivede elektrické napětí a změří se, kolik proudu prochází měřeným roztokem. Celý ten přístroj se jmenuje konduktometr. Používají se různé jednotky. Ve vyhlášce a v našich protokolech používáme jednotku mS/m (milisiemens na metr).
V květových medech je vodivost nižší, v medovicových naopak vysoká. Jenomže včely v našich podmínkách sbírají často oba zdroje a namíchají si to pěkně dohromady. Podle mezinárodních pravidel se má na etiketu medu vždycky napsat, zda se jedná o med květový (nektarový) nebo medovicový. Někdy se těžko pozná co převažuje, takže existuje takové pravidlo, že rozhoduje elektrická vodivost. Když má med hodnotu vodivosti menší než 80, má se na něj napsat květový. Když chceme med označit jako medovicový, musí mít vodivost vyšší než 80 (bývá to od 80 do 130).
S kvalitou to vlastně nijak nesouvisí. Jsou kvalitní medy medovicové, zrovna tak i kvalitní medy květové.
V oficiální soutěži se musí dodržovat pravidla o označování medu podle vodivosti, takže med s chybnou etiketou ztrácí v hodnocení body . samozřejmě to neznamená, že není dobrý. Stačí opravit etiketu. Na typické smíšené medy pěknou barvou ale s vodivostí pod 80 mS/m se může napsat např. „Med květový – smíšený“ nebo „Med nektarový a podílem medovice.“
Mám otázku: Jak dlouho přežívá roztoč Varroa destructor v prázdném úle bez včel. Nehrozí zakoupením úlů z druhé ruky zavlečení chorob a jak případně takto zakoupené úly desinfikovat (e-mail od M.M., 20.8.2008).
Přežívání chorob v úlech z druhé ruky
Roztoči varroa přežívají bez včel v laboratorních podmínkách maximálně 2 až 3 dny. Při nákupu úlů tedy nákaza varroázou nehrozí. Horší je to s ostatními nemocemi. V prázdných úlech přežívají životaschopné spory nosemy, zvápenatění plodu i moru.
Nosemu a zvápenatění zničíte pečlivým vypálením úlu (do zhnědnutí dřeva) třeba pomocí plynového hořáku nebo elektrické horkovzdušné pistole.
Na desinfekci v případě moru tento postup rozhodně nestačí. Spory moru přežívají 150 °C po dobu několika minut. Jak dřevo pracuje při změnách vlhkosti, jsou spory zalezlé ve dřevě až 3 mm hluboko. Opálením nikdy tak hluboko dřevo neprohřejete a po létech se včely mohou k infekci znova dostat. Jediné řešení je likvidace spálením.
Pokud není původ úlů zcela jasný, je namístě velká opatrnost. Mnoho ohnisek moru takto zbytečně vzniklo.
Více se dočtete v naší publikaci Dezinfekce ve včelařství (v tisku).
Roztoči varroa přežívají bez včel v laboratorních podmínkách maximálně 2 až 3 dny. Při nákupu úlů tedy nákaza varroázou nehrozí. Horší je to s ostatními nemocemi. V prázdných úlech přežívají životaschopné spory nosemy, zvápenatění plodu i moru.
Nosemu a zvápenatění zničíte pečlivým vypálením úlu (do zhnědnutí dřeva) třeba pomocí plynového hořáku nebo elektrické horkovzdušné pistole.
Na desinfekci v případě moru tento postup rozhodně nestačí. Spory moru přežívají 150 °C po dobu několika minut. Jak dřevo pracuje při změnách vlhkosti, jsou spory zalezlé ve dřevě až 3 mm hluboko. Opálením nikdy tak hluboko dřevo neprohřejete a po létech se včely mohou k infekci znova dostat. Jediné řešení je likvidace spálením.
Pokud není původ úlů zcela jasný, je namístě velká opatrnost. Mnoho ohnisek moru takto zbytečně vzniklo.
Více se dočtete v naší publikaci Dezinfekce ve včelařství (v tisku).
Koupila jsem si med a vůbec mi nechutná. Myslím, že je něčím falšovaný. Mohu vám ho poslat na rozbor? (Častý telefonický dotaz)
Rozbory zakoupeného medu
Naše laboratoř provádí rozbory medu a dokážeme stanovit, zda jsou všechy požadované parametry podle norem. Mohou se ale vyskytnout medy, které normám vyhovují a přesto nejsou dobré. Někdy jde o med z ne zcela běžných druhů rostlin (nejsme třeba zvyklí na pohankový med, který opravdu voní velmi divně). Občas nacházíme i produkty, které v pořádku nejsou.
Analýzy jsou velmi nákladné, zákazníkům je musíme účtovat. Cena za rozbor je určitě vyšší než hodnota toho medu. Takže s jednou sklenicí medu se asi nevyplatí rozbor objednávat.
Proto doporučujeme kupovat Český med přímo od včelařů. Nejlépe tam, kde vám dají ochutnat, případně vám umožní nahlédnout, v jakých prostorách včely a med mají.
Jedno pravidlo platí: včely dělají naprosto bezchybný med, pak už ho může člověk jen zkazit.
Naše laboratoř provádí rozbory medu a dokážeme stanovit, zda jsou všechy požadované parametry podle norem. Mohou se ale vyskytnout medy, které normám vyhovují a přesto nejsou dobré. Někdy jde o med z ne zcela běžných druhů rostlin (nejsme třeba zvyklí na pohankový med, který opravdu voní velmi divně). Občas nacházíme i produkty, které v pořádku nejsou.
Analýzy jsou velmi nákladné, zákazníkům je musíme účtovat. Cena za rozbor je určitě vyšší než hodnota toho medu. Takže s jednou sklenicí medu se asi nevyplatí rozbor objednávat.
Proto doporučujeme kupovat Český med přímo od včelařů. Nejlépe tam, kde vám dají ochutnat, případně vám umožní nahlédnout, v jakých prostorách včely a med mají.
Jedno pravidlo platí: včely dělají naprosto bezchybný med, pak už ho může člověk jen zkazit.
Na dně úlu občas nacházím podivné bělavé smetí, co to může být? (E.H. Praha, 15.8.2008)
Zvápenatění plodu
Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houba Ascosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.
Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houba Ascosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.
Dříve jsem kupoval Vaši medovinu zhruba v 8 příchutích. Od každé byla k dostání sladká a hořká varianta. Nyní již se setkávám jen se 3 druhy. Ostatní druhy již nejsou k sehnání?
Druhy medoviny
Dolská medovina nikdy nebyla v jiných variantách než hořká, mandlová a skořicová.
Medovinu ovšem vyrábí řada výrobců, kteří pomocí trestí získávají široký sortiment. Znalec ovšem pozná, co je pravé koření a co je příchuť. Proto u nás najdete pouze výše zmíněné tři druhy Dolské medoviny.
Dolská medovina nikdy nebyla v jiných variantách než hořká, mandlová a skořicová.
Medovinu ovšem vyrábí řada výrobců, kteří pomocí trestí získávají široký sortiment. Znalec ovšem pozná, co je pravé koření a co je příchuť. Proto u nás najdete pouze výše zmíněné tři druhy Dolské medoviny.
Prosím o vyjádření se k trubcům, jež mají červené oči viz. snímky v příloze. Tyto trubce nám donesl začátkem července na včelařskou besedu jeden z našich včelařů (M.F. Vsetín, 7.8.2008).
Červené oči
Nález barevných očí u trubců je případ genetické odchylky – mutace.
Tedy něco jako černá ovce nebo bílá vrána.
Existuje asi 15 mutací barevných očí včel. Odchylka je recesivní, to znamená, že u dělnic, které mají dvojitou sadu chromozómů, se objeví jen velmi zřídka. U trubců, kteří jsou z neoplozeného vajíčka, tedy haploidní, resp. hemizygotní/strong, se odchylka projeví vždy, protože nemůže být překryta vlohou od druhého rodiče.
Barevné mutace zpravidla nejsou spojeny s žádnou hospodářskou vlastností včel.
Obrázky od M. Fily, Vsetín
Mutace, kterou jste nám poslal, se s největší pravděpodobností jmenuje
brick (zkratka bk) a popsali ji jako první v roce 1953 Laidlow, Green
a Kerr. Je způsobena odchylkou v metabolismu aminokyseliny tryptofanu.
Nález barevných očí u trubců je případ genetické odchylky – mutace.
Tedy něco jako černá ovce nebo bílá vrána.
Existuje asi 15 mutací barevných očí včel. Odchylka je recesivní, to znamená, že u dělnic, které mají dvojitou sadu chromozómů, se objeví jen velmi zřídka. U trubců, kteří jsou z neoplozeného vajíčka, tedy haploidní, resp. hemizygotní/strong, se odchylka projeví vždy, protože nemůže být překryta vlohou od druhého rodiče.
Barevné mutace zpravidla nejsou spojeny s žádnou hospodářskou vlastností včel.
Obrázky od M. Fily, VsetínMutace, kterou jste nám poslal, se s největší pravděpodobností jmenuje
brick (zkratka bk) a popsali ji jako první v roce 1953 Laidlow, Green
a Kerr. Je způsobena odchylkou v metabolismu aminokyseliny tryptofanu.
Prosím o sdělení, co musím udělat při převozu 2 včelstev (e-mail od B.T., Ostrava, 21.7.2008)
Převoz včelstev
Pro přesun včelstev potřebujete
1) osvědčení příslušného veterinárního inspektorátu, to je vlastně potvrzení o zdravotním stavu včelstev, které se vydává na základě toho, že správně ošetřujete proti varroáze(veterinář si najde protokol o vyšetření měli) a dále potřebujete vyšetření na mor včelího plodu, které se provádí z měli. Pokud včelstva vyšetřena ještě nemáte, pošlete směsný vzorek měli do naší laboratoře, nebo jiné laboratoře, která mor vyšetřuje. Protokol dostanete do tří týdnů (vyšetření je kultivační a pracné).
2) dále potřebujete povolení od veterináře z okresu, kam se včelstva vezou. Tady jde hlavně o to, aby se nepřivážela do ochranného pásma moru plodu. Adresář veterinárních inspektorátů je ke stažení na stránkách Státní veterinární správy.
Pro přesun včelstev potřebujete
1) osvědčení příslušného veterinárního inspektorátu, to je vlastně potvrzení o zdravotním stavu včelstev, které se vydává na základě toho, že správně ošetřujete proti varroáze(veterinář si najde protokol o vyšetření měli) a dále potřebujete vyšetření na mor včelího plodu, které se provádí z měli. Pokud včelstva vyšetřena ještě nemáte, pošlete směsný vzorek měli do naší laboratoře, nebo jiné laboratoře, která mor vyšetřuje. Protokol dostanete do tří týdnů (vyšetření je kultivační a pracné).
2) dále potřebujete povolení od veterináře z okresu, kam se včelstva vezou. Tady jde hlavně o to, aby se nepřivážela do ochranného pásma moru plodu. Adresář veterinárních inspektorátů je ke stažení na stránkách Státní veterinární správy.
Máme na půdě (v kůlně, ve staré jabloni, v chatě…) sršní hnízdo a bojíme se jich (nebo sousedé). Jak se těch sršňů zbavit? (Častý tefefonický dotaz)
Vosy, vosy, sršáně
Rada není úplně jednoduchá. Stejně jako včely, i vosy a sršni do přírody patří a jsou užiteční. Vosy i sršni, na rozdíl od včel jsou převážně masožraví a živí se hmyzem. Člověka běžně neobtěžují, ale pravda, lezou do jídla a do pití, pletou se a občas dají žihadlo.
Hnízdo vos i sršňů je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na podzim se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem zimy se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají.
První rada, co dělat, je tedy tato: Pokud se to dá vydržet, nic s hnízdem nedělat, počkat, až se vyprázdní, a v zimě důkladně mechnicky zabezpečit příslušnou dutinu (stavební pěnou, mřížkou, plechem, sádrou, atd.), aby se tam na jaře znova mladá matka nedostala a nezaložila nové hnízdo na osvědčeném místě.
Další rady, pokud se to vydržet nedá: Pokusit se v noci, když jsou všichni jedinci doma, mechanicky hnízdo odstranit. Nejlépe, když je chladno. Pokud je to technicky možné, navlékne se na hnízdo plastový pytel, hnízdo se odřízne od stropu či stěn. Do pytle se vleje sklenička (1-2 dl) obyčejného benzinu, který se rychle odpařuje a je pro hmyz velmi jedovatý.
Použití chemických přípravků je svízelné. Je těžké se dostat rozprašovačem přímo do hnízda. Navíc si přidáváme jedy do blízkosti svého obydlí. Nedoporučujeme.
Pro snižování množství vos dobře fungují pasti na principu lahví se zbytkem piva (ještě lepší je pivo trochu přisladit). Pivní návnady jsou selektivní, včely nelákají.
Zásah profesionálních DDD firem je většinou dost nákladný.
Hasiči na žádosti reagují různě. Někdy vyrazí, někdy se vymluví. Jejich povinnost to asi není. O život nejde a není snadné posoudit, zda jde o ohrožení zdraví a majetku občanů…
Rada není úplně jednoduchá. Stejně jako včely, i vosy a sršni do přírody patří a jsou užiteční. Vosy i sršni, na rozdíl od včel jsou převážně masožraví a živí se hmyzem. Člověka běžně neobtěžují, ale pravda, lezou do jídla a do pití, pletou se a občas dají žihadlo.
Hnízdo vos i sršňů je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na podzim se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem zimy se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají.
První rada, co dělat, je tedy tato: Pokud se to dá vydržet, nic s hnízdem nedělat, počkat, až se vyprázdní, a v zimě důkladně mechnicky zabezpečit příslušnou dutinu (stavební pěnou, mřížkou, plechem, sádrou, atd.), aby se tam na jaře znova mladá matka nedostala a nezaložila nové hnízdo na osvědčeném místě.
Další rady, pokud se to vydržet nedá: Pokusit se v noci, když jsou všichni jedinci doma, mechanicky hnízdo odstranit. Nejlépe, když je chladno. Pokud je to technicky možné, navlékne se na hnízdo plastový pytel, hnízdo se odřízne od stropu či stěn. Do pytle se vleje sklenička (1-2 dl) obyčejného benzinu, který se rychle odpařuje a je pro hmyz velmi jedovatý.
Použití chemických přípravků je svízelné. Je těžké se dostat rozprašovačem přímo do hnízda. Navíc si přidáváme jedy do blízkosti svého obydlí. Nedoporučujeme.
Pro snižování množství vos dobře fungují pasti na principu lahví se zbytkem piva (ještě lepší je pivo trochu přisladit). Pivní návnady jsou selektivní, včely nelákají.
Zásah profesionálních DDD firem je většinou dost nákladný.
Hasiči na žádosti reagují různě. Někdy vyrazí, někdy se vymluví. Jejich povinnost to asi není. O život nejde a není snadné posoudit, zda jde o ohrožení zdraví a majetku občanů…
