napis2.jpg

Samotářky

26. 6. 2009 – 12:19

Na pozemku vedle domu se nám usadilo mnoho menších včel, které si vyvrtaly chodby do hlíny. Vypadá to, že obsadily území cca 3×2 metry, na kterém mají více různých vchodů. Je to poměrně nepříjemné, protože máme malou dcerku, která si v těchto místech hraje. Včelek je tam opravdu hodně, možná bych to přirovnal i k roji, který se vyskytuje v okolí klasického úlu.
Existuje nějaký způsob, jak se těchto včel zbavit nebo je třeba přesídlit jinam? Nechceme se pouštět do nějakého ukvapeného řešení bez rady odborníka.

Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypech a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích,jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinkyna konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a zněčištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.

Otravy včel

26. 6. 2009 – 11:56

Co dělat při podezření na otravu včel.

Honey analyses for Apimondia2009

11. 6. 2009 – 15:22

Specialists in our accreditted lab can accomplish honey analyses for following categories of Apimondia2009 Honey Contest (click here for details):

- Honey with no botanical or geographical designation - 41 EUR

- “Polyfloral” honey: honey derived from a large variety of flowers and harvested in the same period,
hence with an electrical conductivity < 0.8 mS/cm. Mixing of origins such as “temperate”, “Mediterranean”
or “tropical” is not permitted - 57 EUR

- “Monofloral” honeys should be derived from a single essence to be specified by the beekeeper and
confirmed by an approved laboratory - 97 EUR

Deadline for sample sending: 7.7.2009
Payment by bank draft or using credit cards

E-mail contact: beedo(a)beedol.cz
Address for honey sending:
Vyzkumny ustav vcelarsky
Dol
CZ 252 66 Libcice nad Vltavou
Czechia

Teplota vhodná pro líhnutí matek

14. 5. 2009 – 5:48

V termostatech, kde se líhnou včelí matky z matečníků, nastavíme teplotu 34,5 °C (teplota může kolísat, ale ne víc než o stupeň). Protože teplota v líhni nemusí být rovnoměrná, kontrolujeme ji spolehlivým teploměrem v blízkosti matečníků.
Vlhkost vzduchu upravíme na 70 - 90 % pomocí misky s vodou. Do 25litrové líhně stačí kompotová miska.
V optimálních podmínkách se matečníky vylíhnou 15. den od položení vajíčka.  Záleží ale také na podmínkách v chovném včelstvu (výživa, obsednutí) před školkováním do líhně.

Varroáza z měli - přehled výsledků 2009-2003, mapy.

3. 4. 2009 – 12:51

Zde najdete tabulku souhrnných výsledků vyšetření měli na varroázu od roku 2009 do roku 2003.

Mapa “nad 3 roztoče”

Mapa “počet nul”

Dokumenty pro chovatele matek ke stažení

16. 2. 2009 – 12:40

ppp - příručka plemenářské práce - poslední úpravy byly provedeny 3.3.2010 - změna v kapitole 6.3 strana 1

Prehled hodnoceni vcelstev (Závazný formulář  ZF-2, xls tabulka ročního přehledu, zasílají chovatelé každoročně do 15.11. na sekretariát ČSV).

Matrika matek (Závazný formulář ZF-3, xls Matrika odchovaných matek, vedou chovatelé pro svoji potřebu a pro kontrolu v chovu).

Vyšetřování měli na varroázu a mor - 2009

19. 1. 2009 – 11:15

Vyšetření měli na varroázu, povinné pro všechny včelaře, je letos plně hrazeno ze státního rozpočtu. (viz Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2009). Vyšetření provádějí laboratoře, kterým Státní vererinární správa ČR vydala povolení k provádění veterinární diagnostické činnosti. Také naše zkušební laboratoř má toto povolení. Vyšetření vzorků měli na varroázu a také monitorovací vyšetření moru po pěti letech od zrušení ohnisek a ochranných pásem (tj. zrušená v roce 2004) v rámci státní zakázky provádíme. Tato vyšetření, objednaná KVS nebo příslušným veterinárním inspektorátem, včelaři letos neplatí. Vyšetření na mor pro kočovníky, chovatele matek a pro stěhování se platí.

Přílohy na vyšetření měli na varroázu a na mor ke stažení

9. 1. 2009 – 10:19

Zde si můžete stáhnout přílohy návrhu na vyšetření měli na varroázu a na mor včelího plodu.
Každý list přílohy potřebujeme zaslat ve třech kopiích, jde-li o současné vyšetření na varroázu a mor. Na požádání můžeme zaslat také prázdné samopropisovací papíry.

Společné choroby sršní a včel

8. 12. 2008 – 14:53

Prosím o informaci, zda mohou sršni trpět stejnýmí chorobami jako včely.

Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne  a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních  nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae , původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých  Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)

Vyšetření měli na mor včelího plodu

21. 10. 2008 – 12:53

Informace týkající se  laboratorního rozboru měli na přítomnost spor moru.

Rozbor si může objednat kdokoliv.
K vyšetření je potřeba zhruba polévková lžíce měli. Obal musí být prodyšný, ale pevný. Vzorky nesmí být plesnvé.
V zimě se měl může získat z úlových podložek. Doporučujeme využít měl získanou při čištění podložek po třetím ošetření na varroázu. Mor lze vyšetřit i ze vzorku zasílaného na vyšetření varroázy. Prosíme o velmi zřetelné označení tohoto požadavku.

Jako obaly pro vzorky měli doporučujeme papírové tubusy s uzávěry. Tyto tubusy ještě přispívají k dosušení vzorků měli a také bezpečně zamezují mikrobiální kontaminaci vzorků mezi sebou.

V letním období můžete měl nashromáždit pomocí zasíťovaných podložek. Výhodné jsou jednorázové podložky zhotovené přímo pro tento účel. Podložky se vkládají na dno úlu asi na 2 týdny (aby se na nich zachytilo potřebné množství, alespoň lžička měli). Pak se celé podložky posílají do laboratoře.

Kdy je vyšetření měli na mor včelího plodu je povinné, to určuje Státní veterinární správa. V současnosti platí tato povinnost pro kočovníky, chovatele matek nebo v případě převodu včelstev a stěhování včelstev do jiného okresu. Vzorky se musí odebrat z každého stanoviště. Směsné vzorky se mohou zahrnovat maximálně z 25 včelstev, v ochranném pásmu z 15 včelstev.

Podložky i tubusy si můžete objednat ve Výzkumném ústavu včelařském mailem nebo i telefonicky. Cena tubusů i podložek je 10,-Kč/ kus
Rozbor stojí 450,-Kč za vzorek.

V ochranných pásmech moru, pokud je vyšetření součástí opatření
nařízených veterinářem, může včelař žádat prostřednictvím místní ZO ČSV o náhradu vynaložených nákladů.