Google Translator

Mor včelího plodu

  /    /  Mor včelího plodu

Světově nejvýznamnějším bakteriálním onemocněním včely medonosné je mor včelího plodu. Nebezpečí této choroby spočívá v nesmírné odolnosti původce, bakterie Paenibacillus larvae, která přežívá mimo tělo hostitele v podobě odolných spor. Hlavním úkolem těchto stádií je přečkat nepříznivé podmínky. Po desítky let tak mohou skrytě čekat ve starých úlech, na včelařském vybavení, uskladněných souších či v dutinách po rojích, až dostanou novou příležitost vyklíčit a začít se množit.

Jak poznat mor ve včelstvu

Vnímavé k nákaze jsou nejmladší larvičky, které se nakazí sporami z potravy. Po vyklíčení se bacily množí v trávicím traktu plodu, pronikají do tělní dutiny a hemolymfou se šíří do celého těla. Bakterie se v buňkách tkání hostitele namnoží, a tím buňku zničí. Dělnice s dobrým čistícím pudem nakažené larvy často odhalí a odklidí je z buněk. Na to, že se ve včelstvu něco děje, nás může upozornit zjištění mezerovitého plodu (viz obrázek 1).

Obrázek 1 – mezerovitost plodu upozorní na špatný stav včelstva

Obrázek 1 – mezerovitost plodu upozorní na špatný stav včelstva.

Nakažené larvy hynou zpravidla po zavíčkování, v případě napadení virulentnějšími kmeny i dříve. Uhynulé larvy postupně mění barvu a rozkládají se, až vzniká kašovitá hnědá zapáchající hmota. Víčka těchto buněk tmavnou, propadají se a mohou se v nich objevit i otvůrky (viz obrázek 2).

Obrázek 2 – víčka buněk s uhynulými larvami jsou často ztmavlá, propadlá a mohou mít i otvůrek

Obrázek 2 – víčka buněk s uhynulými larvami jsou často ztmavlá, propadlá a mohou mít i otvůrek.

Že jde o mor včelího plodu poznáme vždy, když se po nabrání klihovité hmoty na párátko či sirku táhne nitka i několik centimetrů dlouhá (viz obrázek 3). Pozor však, tuto vlastnost si lyzovaná hmota larvy udrží jen několik hodin až dní. Pokud se tedy nitka netáhne, neznamená to, že jsme diagnózu vyvrátili!

Obrázek 3 – Pokud se klihovitá hmota za sirkou táhne jako nitka, jde o jasný průkaz moru včelího plodu.

Obrázek 3 – Pokud se klihovitá hmota za sirkou táhne jako nitka, jde o jasný průkaz moru včelího plodu.

Hmota postupně vysychá, až vytvoří na spodní straně buňky příškvar (viz obrázek 4). Důležitým symptomem v případě moru je, že tento příškvar lze z buňky jen velmi těžko vyjmout.

Obrázek 4 – Pokud klihovitá hmota vyschne, vzniká příškvar, který z buňky nelze snadno vyjmout.

Obrázek 4 – Pokud klihovitá hmota vyschne, vzniká příškvar, který z buňky nelze snadno vyjmout.

Jak se zachovat v případě podezření na mor včelího plodu

Nemocná včelstva postupně slábnou a stávají se obětí loupeživých výprav sousedních včelstev, která si s potravou donesou nákazu domů. Tím se onemocnění šíří po okolí. Mor včelího plodu patří mezi nebezpečné nákazy a v případě podezření na jeho výskyt je povinnost tuto skutečnost hlásit veterinární správě. Veterinární inspektor odebere na stanovišti úřední vzorky a v případě potvrzení moru v klinickém stádiu se dle legislativy postižená včelstva, často celé stanoviště, utrácejí a pálí spolu s veškerým spalitelným inventářem. Na stanovišti je pak nutné provést důkladnou dezinfekci, například s použitím prostředku BeeSave.

Zásady prevence moru včelího plodu

  • Převážet pouze včelstva s platným veterinárním osvědčením v souladu s aktuálně platnou metodikou kontroly zdraví zvířat.
  • Při nákupu oddělků a matek se orientovat na seriózní chovatele s potřebnými protokoly o vyšetření včelstev.
  • Nepoužívat staré úly, nástavky a včelařské pomůcky neznámého původu.
  • Nezkrmovat med a pyl neznámého původu.
  • Kupovat mezistěny jen od kontrolovaných firem, které vosk tepelně dezinfikují.
  • Obměňovat staré tmavé souše systematickým vedením včelstev ke stavbě nových plástů. Ročně by se měla obměnit alespoň třetina všech plástů.
  • Pravidelně dezinfikovat včelařské pomůcky (např. opálení plamenem, použití přípravku BeeSafe, parafinování nástavků atd.).
  • Udržovat sílu a dobrý zdravotní stav včelstev, dbát na stálý dostatek zásob a podle nařízení tlumit varroázu (viz Celý rok proti varroáze)
  • Při pravidelných prohlídkách včelstev kontrolovat plod, jeho celistvost, všímat si tvaru, barvy a neporušenosti víček, ve vhodném nasvícení kontrolovat i vnitřky prázdných buněk. Pozornost věnovat slabým včelstvům. Zamýšlet se nad příčinami špatné kondice včelstev.
  • Všímat si výskytu starých a opuštěných úlů v okolí a výskytu volně žijících včelstev.
  • Při nálezu jakýchkoli změn na plodu nebo tzv. příškvarů v plástech, zaslat celý příslušný plást do specializované laboratoře. Nejdelší tradici a zkušenost s nákazami včel má akreditovaná laboratoř Výzkumného ústavu včelařského v Dole.
  • Při potvrzení nákazy spolupracovat s odborníky a příslušnými orgány a dodržovat nařízené postupy k zabránění dalšího šíření infekce.

Podrobné informace o moru včelího plodu si můžete přečíst v brožurce, která je zdarma ke stažení zde.

V naší laboratoři provádíme vyšetření měli, medu, včel, vosku i plástů na přítomnost původce moru včelího plodu, bakterie P. larvae.

Neváhejte se na nás obrátit v případě jakýchkoliv podezření ohledně zdraví včel, doporučení preventivních opatření i legislativních otázek.

Pokud máte další otázky, rádi je zodpovíme e-mailem na adrese beedol@beedol.cz.