Otravy

V našich podmínkách přírodní rostlinné toxiny nepředstavují pro včely žádné nebezpečí a otravy včel jsou spojeny s činností člověka.

Od doby, kdy se včelám bere med před zimou, musí včelař odebrané zimní zásoby doplnit krmením. Pokud včelám dáváme roztok bílého cukru, máme jistotu, že je neotrávíme. U tekutých krmiv už tuto jistotu nemáme. Příměsi, byť nepatrné, mohou včely zatížit a oslabit, v extrémních případech i otrávit. Příklad jedovaté sloučeniny, která se v krmení může objevit, je typický včelařský toxikant hydroxymethylfurfural (HMF). HMF vzniká zahříváním medu nebo cukru v kyselém prostředí. Pro člověka není toxický, pro včely však ano. Toxickou koncentrací je již 200 mg HMF/kg krmiva.

Stejně jako špatným krmivem může způsobit otravu včel včelař předávkováním nebo nesprávnou aplikací léčiv. Zejména většina účinných látek proti varroáze má nejen akaricidní, ale i insekticidní účinky, takže na přesném dávkování podle příbalové informace léčiva velice záleží.

Občas se vyskytne i podezření na úmyslnou otravu včelstev. To jsou případy pro obecní úřady, popř. policii. Určitá část případů považovaných za úmyslné mohou být mylně vyhodnocena. Včelař vidí uhynulá nebo slábnoucí včelstva a ze všech možných příčin ho nejprve napadne cizí zavinění. I případy nemocí a hynutí hladem bývají někdy mylně považovány za otravy.

V toxikologii včel mají největší význam pesticidy – přípravky používané proti škůdcům rostlin, popř. proti komárům, také kombinace prostředků pro ochranu rostlin s některými hnojivy. Spolupráce rostlinolékařů a včelařů přináší stále dokonalejší přípravky, metody aplikace i legislativu. To se pozitivně promítá do ochrany včel a počet velkých akutních otrav dlouhodobě klesá.

I když se při ochraně rostlin přesně dodrží předepsaná metodika použití, dojde někdy k tomu, že se včely otráví. Nejsou ojedinělé případy, kdy při aplikaci stejného postřiku na stejnou plodinu a ve stejné době několik let nedojde k žádným viditelným problémům, a najednou − otrava. Je laboratorně dokázáno, že citlivost včel může být ke stejné absolutní dávce chemického přípravku velmi různá. Záleží to na kvalitě bílkovinné výživy v larválním stadiu i ve věku mladušky. Velký vliv má i případná latentní infekce virů a nosemy. I když se nemoci nijak neprojevují, mohou zvýšit citlivost na jedy. Záleží i na teplotě, dostupnosti vody a předchozí zátěži. Kumulativní a kombinované vlivy jsou velmi málo prozkoumané.

Prvními příznaky otrav jsou ojedinělé bezletné včely a včely vykazující nekoordinované pohyby a křeče v poloze na boku nebo na zádech. Množství postižených včel a později i mrtvolek přibývá, shromažďují se na česně, před úlem a na dně úlu.  Při otravě některými metabolickými jedy včely nemají nekoordinované pohyby a křeče, ale ztrácejí schopnost letu. Při prohlídce včelstva je nápadný úbytek včel a neobsazené plásty. Včely zasažené nervovými jedy mají nenormální polohu sosáku.

Při silné otravě, která postihla více včelstev, případně i více stanovišť, voláme krizovou linku Státní veterinární správy, odkud zajistí inspekci na místě a úřední odběr vzorků. Vzorky odebrané jinými, než úředními osobami nemohou posloužit při jednání o případné náhradě škody.

Otrávené včelstvo přichází hlavně o létavky, které včelstvo zásobují mimo jiné vodou, proto může včelstvo pocítit kritický nedostatek vody. To často vede k poškození plodu a problémům s klimatizací. Včelstvo zmobilizuje jiné včely do funkce létavek již během 2 dnů, proto velmi pomůže napájení vodou právě v těchto prvních kritických dnech po otravě. Přeživší oslabená včelstva vyčistíme, zúžíme, a v případě nedostatku zásob medu přikrmíme cukerným roztokem. Plásty do jiných včelstev nepřevěšujeme, protože mohou být také jedovaté.

Neváhejte se na nás obrátit v případě jakýchkoliv podezření ohledně zdraví včel, doporučení preventivních opatření i legislativních otázek.