Původ a složení medovice
Má otázka zní: co vylučuje (jaké polysacharidy) rostlina při vyšších teplotách klimatu – (když se tak zvaně potí). Nabyl jsem dojmu, že právě havěť – mšice, puklice, červci kteří především filtrují pektiny se podílí na štěpení vyšších cukrů a při samovolném uvolňování nejsou schopní toto množství zpracovat.
Byl jsem několik let v rovníkové Africe. Medobraní jsem se zúčastnil dvakrát. Med byl vždy krystalický. Výsledek byl asi 6kg medu (cementového).
Stanoviště: náhorní plošina 1200 nad/m , vegetace z větší části eukalyptové plantáže + místní vegetace. V tamním létě (naše zima) teplota přibližně 30-37°C.
Tyto zkušenosti mě vedou k otázce jaké je složení mízy (typy polysacharidů) stromů při působení slunečního záření. Bylo by zajímavé analyticky zjistit její složení. A který ze sacharidů způsobuje tuto rychlou krystalizaci při tvorbě melicitozního medu.
Neznám tropické podmínky, ale v našich středoevropských se ani při vysokých teplotách rostliny (tedy i stromy) nepotí. To byla chybná představa začátku minulého století a byla experimentálně vyjasněna. K tvorbě medovice je opravdu nutný hmyz (takzvaní producenti medovice, nejčastěji mšice). Mšice si odfiltruje velké molekuly bílkoviny, které potřebuje pro odchov svého potomstva a vodu s rozpuštěnými cukry vylučuje jako nepotřebný zbytek. Základ medovice je tedy tekutina lýkových drah (floemu) rostlin, která se přes tělo producenta dostane na povrch rostliny. Ne tedy pocením, ale navrtáním potrubí a vyloučením v podobě kapek ze zažívacích orgánů hmyzu. Nakolik se podílí metabolismus producenta na pozměnění původního sacharidového složení floemové tekutiny nevím, do určité míry asi ano. Analýzy tohoto druhu nejsou jednoduché, protože cukry jsou si hodně podobné a nesnadno se odlišují na chromatografických kolonách. Pokrok analytických technik ale je obrovský a přesnější výsledky se jistě v literatuře brzy objeví. Rychlou krystalizaci, tedy tzv. cementový med, způsobuje zejména trojitý cukr melecitóza.
