Letošní úhyny včelstev

  /  Příspěvky na hlavní stránce   /  Letošní úhyny včelstev

Letošní úhyny včelstev

Stejně jako minulou sezonu (a ty předchozí), se i letošní podzim setkáváme s častými dotazy na úhyny včelstev. Pro tuto potřebu se hodí si připomenout článek, jaký publikoval náš kolega MVDr. Martin Kamler v loňském prosincovém Včelařství. I letošní sezonu totiž platí, že touto dobou včelstva doplácí především na Varroázu nedílně spojenou s virovými infekcemi. Jakmile viry ve včelstvu kolují, stačí málo, jako například letošní na snůšku nepříznivý rok, a včelstvo má pramalou šanci na přežití zimy. Pokud se viry namnoží již koncem léta, kdy se vyvíjí zimní generace včel, je na problém zaděláno ještě před prvním sněhem. Platí pravidlo, že tlumením varroázy tuto sezonu ovlivňujeme stav včelstev v té následující.

Uvodní obrázek: Včely s klinickými příznaky virového onemocnění způsobeného virem deformovaných křídel, který je přenášený roztočem Varroa. Vlevo: zdravá fyziologická včela; uprostřed: včela se zakrnělými křídly a zkráceným zadečkem; vpravo: výrazně postižená včela bez křídel s velmi zkráceným zadečkem. (Foto: Veronika Jeřábková, VÚVč)


I přesto, že provádíme ošetřování včelstev a léčebná opatření, tak na stanovišti narazíme na úly, ve kterých jsou pouze plásty plné glycidových zásob a pylu bez včel. Někdy jsou i bez zásob, pokud přijdeme pozdě, když okolní včelstva měla možnost loupeží. Proč se to stalo?

Při pozdním ošetření dokážeme ještě i třeba úspěšně eliminovat přítomné roztoče, ale viry již bohužel žijí vlastním životem. U silně infikovaného včelstva se líhnou včely, které jsou poškozené.

Martin Kamler, VÚVč Dol

Na tuto otázku včelařů odpovídám v prvé řadě jinou otázkou: „Jaký byl váš konkrétní postup a aplikace protivarroázních opatření od loňského roku?“ Kdo úhyny zpozoroval a zaznamenal, byl překvapen rychlostí, jak včely zmizely. „Jeden týden byly včely pěkné, silné, ale další týden jsem našel jen úl bez včel.“ Podstatu problému vidím v několika faktorech současně. Vysvětlení by se dalo hledat v záznamech v úlových denících. Proč je nutné se podívat do záznamů o rok zpět? 

Na podzim a v zimě se snažíme o to, aby do následujícího roku šla včelstva s minimálním počtem roztočů. Úspěšnost tohoto počínání můžeme kontrolovat dle spadů roztočů na podložku. Efektivita tohoto zásahu však záleží na:

  • přítomnosti zavíčkovaného plodu – protože se většinou kontrola plodování neprovádí, rutinně provádíme opakované aplikace fumigace či aerosolu
  • ošetření včelstev sousedů včelařů – ideální je stav, kdy se ošetření provádí plošně a jednotně v celé lokalitě.

V lednu sbíráme měl k laboratornímu vyšetření na přítomnost roztočů varroa. Jen tak můžeme včas zachytit stanoviště, která jsou „problematická“. Vyšetření měli může být opravdu spolehlivým zrcadlem, jak se nám podařilo předchozí ošetření. Bohužel se často setkáváme s tím, že chovatelé se podle výsledků v průběhu sezony nechovají. Leckde se i přes doporučení neprovede předjarní ošetření (nátěr plodu nebo aplikace kyseliny mravenčí za vhodného počasí). Následně se i s příchodem léta leckde neprovede žádné ošetření včelstev, natož monitoring napadení včelstev roztoči varroa. Letní ošetření je však v současnosti klíčové pro vytvoření zdravého včelstva k přezimování. Ošetřením včelstev snižujeme populaci roztočů varroa. To má jako další významný efekt i nižší rozvoj viróz, které roztoč varroa přenáší. Při pozdním ošetření dokážeme ještě i třeba úspěšně eliminovat přítomné roztoče, ale viry již bohužel žijí vlastním životem. U silně infikovaného včelstva se líhnou včely, které jsou poškozené. Poškození se nemusí vždy projevit viditelnými změnami včel, ale o jejich délce života je již rozhodnuto. Místo přežití do následujícího jara, je čeká smrt v brzké době. Díky tzv. sociální imunitě včelstva mají včely naprogramováno, aby letěly umřít ven z hnízda. Pokud to tedy ještě počasí dovolí, nacházíme pak již zmíněné prázdné úly bez včel.