O magnetických polích, mobilech, včelách, ale také o vědcích

  /  Příspěvky na hlavní stránce   /  O magnetických polích, mobilech, včelách, ale také o vědcích

O magnetických polích, mobilech, včelách, ale také o vědcích

Autor článku: Doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D. (Ústav experimentální biologie Přírodovědecké Fakulty Masarykovy univerzity v Brně)

(Zkrácená verze rukopisu, který vyšel v časopise Moderní včelař (8/2019), str. 30-33.

Titulní obrázek: Vliv radiofrekvenčního šumu na odchov matek v oplodňáčcích, Pokusný včelín Kývalka, VÚVč Dol, foto: MVDr. Martin Kamler


Chytrý mobil a rychlá WI-FI se staly nezbytným vybavením téměř každého z nás. Přirozeně se tak začaly objevovat otázky týkající se jejich případného negativního vlivu nejen na lidské zdraví, ale především na živočichy orientující se podle magnetického pole Země, včely nevyjímaje.

Protože se tyto otázky stále častěji objevují také v emailech vědeckých pracovníků VÚVč Dol, rozhodli jsme se se svolením autora uveřejnit zkrácenou verzi článku Doc. Martina Váchy, který je na tuto problematiku odborník na slovo vzatý. Plnou verzi článku naleznete v časopise Moderní včelař (8/2019).

Článek vznikl za podpory grantu NAZV QK1910286 v rámci projektu Efektivní postupy a strategie pro zvládání včelích chorob a udržitelný chov včelstev.


Ve svém článku se pokusím představit svůj, nutně zjednodušený, pohled na tyto otázky. Jde o pohled biologa, který se věnuje výzkumu magnetického smyslu zvířat. Článek se nesoustředí výlučně na včely, protože si myslím, že v oblasti účinků magnetických a elektromagnetických (EMG) polí si musíme nejdříve objasnit otázky metodologie vědy a až pak se ptát, co je konkrétně u včel jinak než u jiných druhů hmyzu. Dopady EMG polí na život a zdraví lidí i včel se zatím ukazují jako rozhodně slabší než už jiné známé faktory nemocí nebo chemického znečištění. Chtěl bych však poukázat na to, že první vcelku věrohodný důkaz o citlivosti zvířat k radiovým frekvencím se objevil až nedávno na základě výzkumu magnetického smyslu ptáků. Na to, jestli je to stopa slepá nebo vedoucí k novým objevům ve vztahu živočichové a EMG pole, je však ještě příliš brzy.


Kolem biologických účinků magnetických polí bylo vždy hodně poplašných zpráv a konspiračních teorií. Vzhledem k zájmu širokých vrstev populace o zdraví i tomu, že to trochu tajemné elektromagnetické záření nevidíme a necítíme, je to pochopitelné. Informace o konkrétních, ale ojedinělých případech dopadu EMG polí na lidi nebo včely můžeme mít často z první ruky a podpořené přesvědčením mluvčího. Díky za ně, pozorování lidí z terénu a s dlouholetými zkušenostmi jsou vlastně motorem vědy, která nesmí být odtržená od reality.

Ale pak musí nastoupit známá mašinerie vědecké metodologie, která na konci mnohdy konstatuje, že daný jev za daných podmínek nevystoupil nad rozbouřenou hladinu přirozené biologické proměnlivosti. Bohužel i oficiální věda často sklouzává k předčasným nebo neověřeným závěrům, protože ty se lépe „prodávají“ a chopí-li se jich mediální bulvarizace a lidová tvořivost na internetu, z pouhých pracovních hypotéz se stanou fakta. (…) Opatrný přístup k celé věci je proto stále namístě a jednoznačný závěr není možný. Víme, že některá, i slabá EMG pole jisté biologické účinky mají a jejich dlouhodobé expozice mohou organismy zatěžovat.

Včely si s EMG zátěží, podobně jako s jinými, mnohem zásadnějšími stresujícími faktory dokáží dobře poradit, ale podobně jako bych svým dětem radil, aby si nenechávaly pod polštářem zapnutý mobil, myslím, že podobná opatrnost aplikovaná na včely má smysl a odpovídá tomu, že toho opravdu víme málo.